Chronická lymfocytární leukemie (CLL)

• Autoři: SMOLEJ Lukáš; ŠPAČEK Martin; POSPÍŠILOVÁ Šárka; JAROŠOVÁ Marie; PAPAJÍK Tomáš; URBANOVÁ Renata; ŠIMKOVIČ Martin; LYSÁK Daniel; BREJCHA Martin; DOUBEK Michael
• Rok publikování: 2020
• Druh: Kapitola v knize
• Fakulta / Pracoviště MU: Lékařská fakulta
• Popis: Diagnóza CLL je stanovena dle doporučení International Workshop on CLL (IWCLL) na základě vyšetření krevního obrazu s mikroskopickým rozpočtem a průtokové cytometrie periferní krve. Diagnostika vyžaduje přítomnost minimálně 5×109 /l B lymfocytů v periferní krvi s průkazem charakteristického imunofenotypu a klonality průtokovou cytometrií. V krevním nátěru jsou nacházeny převážně malé, zralé lymfocyty s úzkým lemem cytoplazmy a kondenzovaným jádrem bez jadérka; může se vyskytovat příměs větších, atypických lymfocytů s naštípnutým jádrem nebo prolymfocytů, které mohou tvořit až 55 % všech leukemických buněk. Nález prolymfocytů nad 55 % vede společně s nálezem v průtokové cytometrii k diagnóze B-prolymfocytární leukémie (B-PLL). Vzhledem k tomu, že maligní klon je možno jednoznačně identifi kovat v periferní krvi, není pro stanovení diagnózy CLL nutné vyšetření kostní dřeně či mízní uzliny. Vyšetření kostní dřeně je zpravidla prováděno k objasnění etiologie anémie či trombocytopenie – odlišení infi ltrace při CLL, autoimunitní příčiny apod. Exstirpace a histologické vyšetření mízní uzliny je indikováno v případě, kdy není diagnóza CLL jednoznačná (např. netypický imunofenotyp) či při podezření na transformaci do jiné lymfoproliferace (Richterův syndrom).