Screening hepatitidy D je významný i v České republice.
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2021 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Klinická mikrobiologie a infekční lékařství |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Klíčová slova | hepatitis D virus (HDV); hepatitis D; HDV screening; pegylated interferon-alpha; bulevirtide |
| Popis | Pouze pacienti infikovaní virem hepatitidy B (HBV) se mohou infikovat virem hepatitidy D (HDV). Může se jednat o současnou infekci oběma viry (koinfekce) nebo o superinfekci HDV na již existující infekci HBV. Virus se přenáší parenterálně kontaminovanými jehlami nebo transfuzemi, sexuální a vertikální cesty přenosu jsou relativně vzácné. Chronická hepatitida D je závažnější než jiné formy chronických virových hepatitid vzhledem k rychlé progresi onemocnění do dekompenzované jaterní cirhózy a hepatocelulárního karcinomu (HCC). Jaterní cirhóza se může vyvinout již během 5 let a HCC během 10 let trvání duální infekce. V naprosté většině případů replikace HDV tlumí replikaci HBV. Proto o většiny nemocných nacházíme pozitivitu nukleové kyseliny HDV (HDV RNA) v plazmě, zatímco nukleová kyselina HBV (HBV DNA) je buď velmi nízká, nebo zcela negativní. V České republice zatím neexistuje rutinní screening osob s chronickou infekcí HBV na současnou přítomnost infekce HDV. Jedním z důvodů je i absence schválené léčby hepatitidy D. Jedinou současnou možností léčby je pegylovaný interferon (PEG IFN)-? po dobu 48 týdnů, eventuálně i déle. Tato léčba je ve většině případů bez dlouhodobého efektu. Perspektivní se zdá být léčba bulevirtidem, která však zatím není v České republice schválena. |