| Popis |
Východiska: V této studii bylo hodnoceno zastoupení subtypů dendritických buněk (DB) - DB1, DB2 - pacientů s mnohočetným myelomem (MM) před počátkem léčby a v jejím průběhu. Metody a výsledky : Flowcytometrické stanovení počtu DB periferní krve bylo prováděno na základě pozitivní exprese povrchových antigenů - CD83 společně s HLA-DR, CD11c a CD123. Kontrolní skupina zdravých jedinců (n = 15; průměr 0,62+/-0,06% CD83+ buněk; poměr DB1/DB2 = 2,5) nevykazovala statisticky významný rozdíl při srovnání se vstupním hodnocením pacientů před léčbou (n = 15; 0,59+/-0,13% CD83+ buněk; DB1/DB2 = 2,17). U léčených pacientů (n = 10) došlo po indukční léčbě VAD (vincristin + adriamycin + dexamethazon) k nárůstu celkového počtu DB (0,84+/-0,4%; DB1/DB2 = 1,59) ve srovnání s počátečními hodnotami, po aplikaci G-CSF počet DB poklesl (0,66+/-0,6%; DB1/DB2 = 3,71). Nejnižších hodnot celkového počtu DB bylo dosaženo v aferézním produktu (0,36+/-0,2%; DB1/DB2 = 4,75). Aplikace GM-CSF vyvolala zvýšení počtu DB (0,56+/-0,3%; DB1/DB2 = 1,59) a v 6. měsíci po transplantaci se obnovila předléčebná hladina DB (0,83+/-0,6%; DB1/DB2 = 3,92). Závěr : Nejvyšší počty DB byly zjištěny po indukční léčbě a v šestém měsíci po transplantaci. Poměr DB1/DB2 vyzněl pro relativní převahu typu DB1, nejvyšší byl v aferézním produktu a v periferní krvi šestého měsíce po transplantaci.
|
