Vedení porodu po předchozím císařském řezu, analýza výsledků z let 2007–2010

• Autoři: HRUBAN Lukáš; JANKŮ Petr; VENTRUBA Pavel; PAÚROVÁ Lenka; ŤÁPALOVÁ Veronika; HARAŠTOVÁ Anna; HUSER Martin; GERYCHOVÁ Romana; HODICKÁ Zuzana; JARKOVSKÝ Jiří
• Rok publikování: 2012
• Druh: Recenzovaný odborný článek
• Časopis / Zdroj: Česká gynekologie
• Fakulta / Pracoviště MU: Lékařská fakulta
• Obor: Gynekologie a porodnictví
• Klíčová slova: caesarean section; vaginal births after previous caesarean section; VBAC; elective repeat caesarean section; ERCS; uterine rupture

Přiložené soubory

• hruban_CesGyn.pdf

• Popis: Analýza porodů po předchozím císařském řezu (SC) na Gynekologicko-porodnické klinice MU a FN Brno. Stanovení úspěšnosti vaginálně vedených porodů (vaginální dokončení porodu) a faktorů, které tuto úspěšnost ovlivňují. Identifikace rizik a stanovení četnosti komplikací. Porovnání vaginálně vedených porodů po předchozím císařském řezu s porody elektivním iterativním císařským řezem. Soubor a metodika: Retrospektivní analýza 24 342 porodů, které byly odvedeny v letech 2007 – 2010 na Gynekologicko-porodnické klinice MU a FN Brno. Za sledované období porodilo celkem 1391 rodiček s císařským řezem v anamnéze (100 %). Rozdělení porodů po předchozím císařském řezu do 2 skupin podle způsobu vedení porodu. Pokus o vaginální vedení porodu (VBAC) u 986 rodiček (70,9 %). Elektivním iterativním císařským řezem (ERCS) porodilo 405 rodiček (29,1 %). Analýza a porovnání výsledků v obou skupinách. Výsledky: Celková úspěšnost VBAC (vaginálně dokončené porody po předchozí SC) dosáhla v našem souboru 80,8 %. Při hodnocení úspěšnosti v podskupinách byl nejsilnějším pozitivním faktorem spontánní nástup kontrakční činnosti (úspěšnost 89,5 %) a vaginální porod v anamnéze (úspěšnost 88,2 %). Nejvýznamnějším negativním faktorem byla anamnéza předchozího císařského řezu z důvodu poruchy porodního mechanismu (úspěšnost 72,0 %). Nejčastější komplikací jak ve skupině VBAC, tak ve skupině ERCS byla krevní ztráta (5,1 % versus 2,0 % p = 0,045). Záchyt dehiscence v místě předchozí uterotomie (0,4 % versus 0,5 %, NS). V našem souboru nebyl popsán žádný případ nekryté ruptury dělohy. Četnost poporodní hysterektomie byla v obou skupinách srovnatelná (0,3 % versus 0,5 %, NS). Jak ve skupině VBAC, tak ve skupině ERCS byl zaznamenán jeden případ léze močového měchýře, jakožto operační komplikace během akutního resp. plánovaného císařského řezu. Úmrtí rodičky nebo plodu v souvislosti s porodem se v našem souboru nevyskytlo. Závěr: Vaginální vedení porodu po předchozím císařském řezu představuje bezpečný způsob porodu u vybrané skupiny rodiček. Nezbytnou podmínkou je důsledné monitorování průběhu porodu s vyloučením nadměrné děložní činnosti a protrahovaného porodu.