Projekt CARMENAS pomůže hledat nové možnosti léčby Alströmova syndromu

Lékařská fakulta MU se zapojila do nového výzkumného projektu CARMENAS (Personalised Cardio–Renal–Metabolic Therapeutic Strategies in Alström Syndrome Through Multi-Omics Stratification and Advanced Human Disease Models) Jeho cílem je lepší porozumění Alströmovu syndromu a hledání možností, jak přizpůsobit léčbu individuálním potřebám pacientů. Jedná se o první úspěch fakulty v projektovém schématu European Partnership for Personalised Medicine.  

2. 11. 2026

Kolonie lidských indukovaných pluripotentních buněk ve světelném mikroskopu

Alströmův syndrom je vzácné dědičné onemocnění, které postihuje více orgánů současně, zejména srdce, ledviny a oči. U pacientů se již v mladém věku mohou rozvinout závažná onemocnění srdce, diabetes, selhání ledvin a rychle postupující ztráta zraku. Přestože je příčinou onemocnění porucha stejného genu, jeho projevy a závažnost se u jednotlivých pacientů mohou výrazně lišit. To komplikuje předpověď dalšího vývoje nemoci i výběr nejvhodnější léčby. 

Projekt CARMENAS se proto zaměří na hledání souvislostí mezi genetickými změnami, buněčnými procesy a klinickými projevy onemocnění. Výzkumné týmy ze Španělska, Polska, Francie, Litvy, Německa a České republiky budou analyzovat genetické informace, změny v aktivitě genů, metabolitů a klinické údaje o funkci srdce, ledvin a dalších orgánů. Cílem je identifikovat molekulární ukazatele (biomarkery), které pomohou lépe odhadnout průběh onemocnění a zjistit, proč někteří pacienti reagují na určitou léčbu lépe než jiní. 

Významnou součástí projektu bude výzkum lidských buněčných modelů Alströmova syndromu, za který odpovídá tým Tomáše Bárty z Ústavu histologie a embryologie LF MU. Příprava těchto modelů proběhne v Preklinickém centru Masarykovy univerzity, které poskytuje moderní zázemí pro práci s pokročilými buněčnými a tkáňovými modely odvozenými z lidských buněk. Vědci využijí buňky získané od pacientů s Alströmovým syndromem, které pomocí speciálních postupů přeprogramují na  indukované pluripotentní kmenové buňky (iPSC). Tyto buňky mají schopnost přeměnit se na různé typy buněk lidského těla a umožňují tak studovat projevy onemocnění přímo na lidských buňkách, aniž by bylo nutné provádět experimenty na pacientech. Z takto připravených kmenových buněk budou vědci vytvářet modely vybraných lidských tkání, na kterých budou moci sledovat, jak porucha genu ALMS1 ovlivňuje fungování buněk a přispívá k rozvoji onemocnění. Tyto modely následně poslouží také k testování potenciálních léčiv, včetně již schválených přípravků, u nichž se předpokládá možnost využití pro léčbu Alströmova syndromu. Výzkum se zaměří zejména na mechanismy spojené s poruchami buněčného metabolismu, vznikem fibrózy a dalšími patologickými procesy. 

Výsledky experimentů na buněčných modelech budou propojeny s klinickými a molekulárními daty pacientů. K jejich vyhodnocení budou využity také metody umělé inteligence, které mohou pomoci odhalit souvislosti mezi průběhem onemocnění, jeho molekulárními příčinami a odpovědí na léčbu. 

Přestože se projekt primárně zaměřuje na Alströmův syndrom, získané poznatky mohou být přínosné i pro výzkum dalších frekventovaných onemocnění, jako jsou srdeční selhání, diabetes nebo chronická onemocnění ledvin. Tato onemocnění totiž sdílejí některé buněčné a molekulární mechanismy s Alströmovým syndromem. Projekt tak může přispět nejen k hledání nových terapeutických možností pro pacienty se vzácným genetickým onemocněním, ale také k lepšímu pochopení procesů, které se podílejí na vzniku a rozvoji dalších závažných chorob. 

Výzkumná skupina Tomáše Bárty na Ústavu histologie a embryologie LF MU se zaměřuje na studium lidských pluripotentních kmenových buněk. Ty mají jedinečnou schopnost vytvářet všechny typy buněk lidského organismu. Tým ve výzkumu využívá především indukované pluripotentní kmenové buňky připravené z kožních fibroblastů a zkoumá molekulární mechanismy, které řídí změnu buněčné identity během procesu přeprogramování, včetně role nekódujících mikroRNA. Významnou část výzkumu tvoří také studium vývoje lidské sítnice a diferenciace kmenových buněk do očních tkání. Skupina se zabývá tím, jak světlo ovlivňuje vývoj sítnice a reguluje cirkadiánní rytmy prostřednictvím molekulárních hodin. Její výzkum přispívá k lepšímu porozumění buněčnému vývoji, regenerativní medicíně i mechanismům vzniku některých očních a metabolických onemocnění. 

Preklinické centrum Masarykovy univerzity je nejnovější moderní univerzitní infrastrukturou pro preklinický výzkum, zejména v oblasti in vivo zvířecích modelů a pokročilých buněčných a tkáňových ex vivo modelů odvozených z lidských buněk. Představuje špičkové zázemí pro práci s laboratorními zvířaty s pokročilými buněčnými a 3D modely lidských tkání, včetně organoidů a komplexních tkáňových struktur. 

Bez popisku

Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info