Srpen 2026 ve vědě na MED MUNI

Světlo pomáhá dozrávání buněk sítnice. Vědci jej přitom v laboratorních modelech dosud opomíjeli. Tým vědců a vědkyň z výzkumné skupiny Tomáše Bárty na Ústavu histologie a embryologie publikoval v nové studii zveřejněné v Nature Communications poznatky o tom, že světlo podporuje dozrávání světločivných buněk sítnice. Zjištění může přispět k lepšímu modelování dědičných onemocnění oka nebo k testování nových léčiv. Podobný závěr přinesla nezávisle také studie týmu z Radboud University Medical Center v nizozemském Nijmegenu. Zatímco vědci z Masarykovy univerzity zkoumali především účinek krátkodobé stimulace různými režimy světla, nizozemský tým vystavoval minisítnice světlu pravidelně po dobu několika měsíců. Dvě studie tak pomocí odlišných experimentálních přístupů ukazují na stejný princip: světlo nemusí být pro vyvíjející se fotoreceptory pouze podnětem, který zachycují, ale může zároveň ovlivňovat jejich dozrávání.

Centrum excelence CREATIC získalo jako první v ČR nemocniční výjimku. Co se stane, když pacientovi není k dispozici dostatečně účinná nebo vhodná léčba? Nemocniční výjimka může za přesně stanovených podmínek umožnit přístup k neregistrovanému léčivému přípravku moderní terapie. Pacientům se vzácným nebo závažným onemocněním tak může nabídnout možnost léčby, která by pro ně jinak nebyla dostupná. První nemocniční výjimku v ČR získalo Centrum excelence CREATIC LF MU pro protinádorovou imunoterapii založenou na dendritických buňkách.  V Centru excelence CREATIC LF MU vzniká kompletní cesta léčivých přípravků moderní terapie – od vědeckého objevu přes kontrolovanou výrobu až po bezpečné podání. Protože tam, kde univerzální řešení nestačí, může personalizovaný přístup znamenat novou možnost léčby.

Interdisciplinární tým vědců objasnil mechanismus vzácné genetické poruchy srdečního rytmu. V článku publikovaném v časopise Europace nakladatelství Oxford Academic popsali dosud neznámý mechanismus genetické varianty R562S v genu KCNQ1, která je spojena se syndromem dlouhého QT intervalu. Toto dědičné onemocnění zvyšuje riziko závažných srdečních arytmií. Varianta byla identifikována ve čtyřech zdánlivě nepříbuzných rodinách v ČR a podle výsledků může mít společný původ ve středoevropské populaci. Výzkum ukázal, že mutace narušuje schopnost srdečního iontového kanálu reagovat na zátěžové situace spojené se zvýšenou aktivitou sympatického nervového systému, například při fyzické námaze. Právě tato porucha vede k výraznějšímu prodloužení QT intervalu a vyššímu riziku vzniku arytmií. Autoři zároveň pomocí experimentálních a výpočetních metod naznačili nové možnosti léčby založené na mírném ovlivňování toku vápníkových iontů do srdečních buněk. Ta by mohla pomoci pacientům, u nichž není standardní léčba dostatečně účinná.

V médiích se s letními měsíci často pojí termín "okurková sezóna". To však neplatilo pro srpnové mediální ohlasy týkající se naší fakulty. Televize, rozhlas, tištěná i online média informovala například o nových poznatcích ve výzkumu sítnice oka, AI jako dětském kamarádovi, dotačních programech podporujících vzdělávání lékařských i nelékařských profesí, o hygieně potravin ve vysokých letních teplotách či nejnovějších poznatcích ve výzkumu vlivu imunitních buněk na vývoj a obnovu zubů. Přehled všech mediálních ohlasů si můžete prohlédnout zde. 

Výzkumná skupina Martiny Lengerové Metaorganism Resistance and Resilience, sdílená mezi Centrem excelence CREATIC a Ústavem laboratorní medicíny. Ve výzkumu se zaměřuje na klinicky významné mikroorganismy a mikrobiální společenstva ovlivňující poskytování zdravotní péče. Studuje vznik, šíření a epidemiologii multirezistentních bakterií a významných houbových patogenů se zaměřením na diagnostiku, sledování a antimikrobiální rezistenci. Klíčovou oblastí výzkumu je lidský mikrobiom, který ovlivňuje kolonizaci mikroorganismy, představuje rezervoár rezistence a virulence a podílí se na riziku vzniku i průběhu infekcí. Skupina zkoumá dopad antibiotické léčby, klinických intervencí a nemocničního prostředí na složení a funkci mikrobiomu a souvislost těchto faktorů s rozvojem onemocnění. Propojením genomických, mikrobiomových, epidemiologických a klinických dat identifikuje mikrobiální a genetické faktory důležité pro pochopení mechanismů nemocí a interakcí mezi hostitelem a mikroorganismy. Výsledky výzkumu jsou přenášeny do praxe formou inovativní diagnostiky, prevence infekcí a racionálního použití antimikrobiálních léčiv.