Cíle kapitoly

Student/studentka:

• charakterizuje základní komponenty závěrečné práce;
• dodržuje strukturu závěrečné práce;
• respektuje způsob zpracování jednotlivých částí závěrečné práce.

Struktura závěrečné práce má jasně stanovená pravidla a při zpracování textu je nutno dodržovat eticko-právní aspekty, za které v plné míře odpovídá autor/autorka práce. Na Masarykově univerzitě (MU) se využívá jednotná Šablona závěrečné práce¹, jejíž nedílnou součástí je Návod k šabloně². Oba dokumenty jsou k dispozici v elektronické podobě v Informačním systému Masarykovy univerzity a rovněž na webové stránce fakulty „Studenti“ → Zakončení studia → Státní zkoušky. Specifikaci pravidel pro zpracování a odevzdání závěrečné práce na LF MU upravuje Směrnice Lékařské fakulty Masarykovy univerzity č. 2/2020 (Pokyny k formálním náležitostem závěrečných bakalářských a diplomových prací vypracovaných na Lékařské fakultě MU), která mimo jiné uvádí požadovaný rozsah práce: „Minimální rozsah u bakalářské práce činí 30 normostran, u diplomové práce 50 normostran. Do rozsahu práce se započítává titulní strana, abstrakt se seznamem klíčových slov, obsah práce a seznam použitých pramenů.“^3(p.1)

Závěrečná práce začíná titulními listy, na které navazuje bibliografický záznam, anotace (abstract), čestné prohlášení, poděkování, obsah, seznam obrázků, seznam tabulek, seznam pojmů a zkratek. Pokud autor/autorka zpracovává závěrečnou práci jako součást výzkumného projektu, je jeho identifikace (afiliace) uvedena pod poděkováním. Hlavní text práce začíná úvodem, pokračuje teoretickou částí, na kterou navazuje část empirická. Obvyklou součástí empirie bývá diskuse, doporučení pro klinickou praxi a další výstupy závěrečné práce. Hlavní text práce zakončuje závěr, seznam použitých zdrojů, přílohy a rejstřík.

Studenti MU mají k dispozici elektronické informační zdroje (EIZ), které umožňují přístup k širokému spektru licencovaných zdrojů časopiseckých databází, časopiseckých titulů a elektronických knih (viz webová stránka Knihovny univerzitního kampusu MU a Portál elektronických informačních zdrojů MU).

Úvod práce obsahuje stručný a výstižní popis problematiky (250-300 slov), která je předmětem závěrečné práce a poskytuje čtenáři první informaci o jejím záměru. Obvykle uvádí do sledované anebo zkoumané problematiky obecnými sděleními, upozorňuje na odborný a celospolečenský význam zvoleného tématu, profesní či osobní zainteresovanost autora/autorky práce, včetně jeho/její motivace k volbě tématu. Zpracování úvodu je třeba věnovat náležitou pozornost, neboť vytváří první dojem o závěrečné práci, zpravidla se však píše až při finalizaci díla. Do úvodu nepatří obsáhlé teoretické úvahy, citace odborných zdrojů, obsah teoretického celku, metodologie empirické části, výsledky a výstupy výzkumu, závěry a doporučení. Do úvodu je naopak třeba uvést, pokud autor/autorka při zpracování závěrečné práce spolupracoval/a v týmu s dalšími odborníky.

Jádro práce představuje část teoretická a empirická, s koherentním textem členěným na kapitoly, podkapitoly a oddíly. Text se píše v trpném rodě (bylo zkoumáno) nebo v první osobě čísla množného (tzv. autorský plurál), v minulém čase (zkoumali jsme). Teoretická část práce je východiskem pro část empirickou.

Teoretická část tvoří 1/3 z celkového rozsahu práce. Popisuje odborná východiska související s tématem práce a s cíli empirické části, kapitoly jsou logicky a chronologicky sestaveny a provázány. Důraz je kladen na použití primárních zdrojů, relevantních k tématu, validních a aktuálních (maximálně 10 let od vydání; v případě zdrojů starších deseti let je nutné zdůvodnění jejich využití např. s ohledem na primární zdroj měřicích nástrojů). Teoretická část práce nemá obsahovat fakta všeobecného a základního charakteru (např. anatomii orgánů, popis funkce orgánů a systémů, rozsáhlý popis onemocnění apod.), ale cíleně se zaměřit na propojení s empirickou částí a naplnění tématu práce.

Studenti zpracováním teoretické části prokazují schopnost:

• vyhledat nejnovější vědecké poznatky a doporučené postupy k řešené problematice a zpracovat je;
• vystihnout podstatu řešené problematiky a zásadní východiska pro zpracování empirické části;
• správně citovat použité zdroje, dodržet stanovený citační styl a účelně využít citační aplikace.

Empirická (praktická) část tvoří 2/3 z celkového rozsahu práce. V závislosti na jejím typu (bakalářská, diplomová) jsou kladeny rozdílné nároky na její zpracování. Zpracování empirické části se liší dle řešené problematiky, strategie pro naplnění cílů práce a zvolené metodologie výzkumu. Způsoby zpracování empirické části jsou popsány v dalších kapitolách této publikace. U bakalářské práce jsou doporučenými metodologickými postupy pro zpracování empirické části literární review (literární přehled), kazuistika/případová studie (Evidence-based case study), kvantitativní a kvalitativní výzkum a tvorba edukačního materiálu. U diplomové práce se očekává vyšší úroveň zpracování oproti práci bakalářské. Teoretická část by měla být převážně založena na   komparaci odborných textů mezinárodních recenzovaných zdrojů, z renomovaných odborných databází. Doporučenými metodologickými postupy pro zpracování empirické části jsou literární review (literární přehled), kvantitativní a kvalitativní výzkum a implementační proces. Není vhodné odklánět se od doporučení pro zpracování jednotlivých výzkumných nástrojů, stejně jako provádět jejich kombinace či modifikace.

Studenti zpracováním empirické části prokazují schopnost:

• formulovat cíle výzkumu, stanovit klinické výzkumné otázky a hypotézy s ohledem na téma práce a cílovou výzkumnou skupinu;
• připravit jednotlivé fáze výzkumu (design výzkumu);
• aplikovat základní metody výzkumu a zpracovat jeho výsledky;
• uplatňovat analytické a syntetické myšlení a logické úsudky;
• interpretovat výsledky výzkumu v kontextu se stanovenými cíli a výzkumnými otázkami a komparovat je s dalšími vědeckými poznatky, studiemi, jinými výzkumy a odbornými texty (včetně zahraničních autorů);
• navrhnout doporučení pro klinickou praxi (teorii) nebo připravit jiný výstup závěrečné práce.

Empirická část práce začíná zpravidla kapitolou cíle práce (výzkumu), následuje metodologie, analýza dat, interpretace výsledků, diskuse, doporučení pro klinickou praxi nebo jiné výstupy práce a závěr. Zařazení kapitol se může lišit dle metody zpracování empirické části, zcela jiný ráz bude mít například empirická část zpracována formou kazuistiky (případové studie). Kazuistika obsahuje historii případu (katamnézu) a jeho současný stav: průběh onemocnění, popis realizovaných vyšetření, intervencí, hospitalizací, rozvahu nad diferenciální diagnostikou, použitými měřícími škálami a závěry (epikríza), a to vše podloženo citacemi z odborných pramenů. Kazuistiku uzavírá konečný úsudek (conclusion) a jeho zdůvodnění a doporučení pro praxi.

Řazení kapitol v empirické části

Cíle definují záměr práce anebo výzkumu a je třeba stanovit jejich přiměřený počet pro pokrytí celé zkoumané problematiky (maximálně tři). Musí být formulovány v souladu se zvolenou problematikou závěrečné práce a s výzkumným záměrem.

Metodologie (metodika práce, metody zkoumání) popisuje design výzkumu a je zpracována dle zvoleného výzkumného nástroje. Obsahuje stanovení PICO rámce, strategie pro zpracování literárního review, pracovní postupy, výzkumné metody, kritéria inkluze a exkluze výzkumného vzorku, charakteristiku respondentů (participantů, probandů, informátorů). Popisuje také organizaci a podmínky postupu nebo výzkumu (způsob získávání údajů/dat, provedení předvýzkumu, období sběru dat, získání souhlasu), způsob interpretace výsledků a metody jejich zpracování a vyhodnocení. Součástí metodologie mohou být limitace výzkumu, případně jeho eticko-právní aspekty (lze uvést rovněž v diskusi).

Analýza a interpretace výsledků prezentuje výzkumná zjištění. Patří sem přehled zařazených a zpracovaných odborných textů z literární review, velikost a rozložení výzkumného souboru, deskriptivní analýza dat s komentářem, matematicko-statistické zhodnocení dat, interpretace nejvýznamnějších výsledků, prezentace kvalitativního výzkumu dle zvolených metod aj. Vlastní vyjádření autora/autorky práce k dosaženým výsledkům se zařazuje do diskuse. Součástí interpretace výsledků může být článek publikovaný v odborných periodicích, případně poster nebo powerpointová prezentace určená k prezentování na odborné konferenci.

Diskuse představuje schopnost autora/autorky práce analyzovat a zhodnotit dosažené výsledky a konfrontovat je s odbornými zdroji a vědeckými poznatky zabývajícími se identickou problematikou. Zahrnuje predikce, mínění a odborné zkušenosti. Kvalitou diskuse, konfrontací a komparací získaných výsledků s erudovanými zdroji prokazuje autor/autorka schopnost analytického myšlení a vyvozování logických závěrů. Do diskuse lze zařadit limitace výzkumu (např. platnost výsledků výzkumu pro určitou populační skupinu, poskytovatele zdravotních služeb, časové období), zdůvodnění případných metodologických chyb při aplikaci výzkumu a zpracování jeho výstupů apod.

Doporučení pro klinickou praxi se navrhují na základě výsledků a výstupů empirické části. Jedná se o konkrétní, v praxi realizovatelné návrhy, postupy a metody, které mohou být uvedeny v závěru práce anebo v samostatné kapitole (dle rozsahu a způsobu zpracování). Výstupy ve formě edukačních a informačních materiálů, map péče a podobně, musí být vloženy do příloh závěrečné práce.

Závěr shrnuje dosažené výsledky ve vztahu ke stanoveným cílům závěrečné práce nebo výzkumu. Odpovídá na výzkumné otázky, shrnuje výsledky testování hypotéz, komentuje naplnění cílů a záměrů, uvádí zásadní doporučení pro klinickou praxi nebo podněty pro další zkoumání.

Řazení závěrečných kapitol

Použité zdroje představují úplný a přesný výpis všech zdrojů použitých při zpracování závěrečné práce. Kritéria pro jejich řazení v seznamu vycházejí z citačního standardu.

Požadovanými pravidly jsou:

• citačním stylem na LF MU je citační norma AMA style (American Medical Association), a to dle platné směrnice LF MU,^3(p.3) využití citačního manažera je doporučeno;
• citují se všechny prameny, z nichž autor/autorka čerpal/a (za citát nebo parafrázovaný text se vloží odkaz, podle kterého lze jednoznačně identifikovat použitý zdroj v seznamu zdrojů);
• neuvádí se zdroje, které nebyly v práci použity;
• text psaný jiným písmem než latinkou se tzv. transliteruje (např. Узбекистан не имеет выхода к морю. Uzbekistan ne imeet vychoda k morû.);
• v textu práce a v přílohách je třeba omezit citace výňatků nebo dokonce celé znění zákonných a podzákonných právních předpisů, celé znění standardizovaných testů, standardizovaných dotazníků anebo obecně známých a tradičních teoretických poznatků, uvádí se pouze odkazy na zdroje (např. neuvádí se výčet kompetencí dle vyhlášky, ale pouze informace o konkrétní vyhlášce, která danou problematiku legislativně vymezuje).

Přílohy úzce souvisí se závěrečnou prací a vhodně ji doplňují. Povinnou součástí je použitý dotazník vlastní konstrukce, záznamový arch a povolení k provedení výzkumu. Součástí příloh mohou být vlastní (autorské) fotografie, obrázky, schémata, edukační a informační materiály, mapy péče, doplňkové výsledky výzkumu apod. Na všechny přílohy musí být odkazy v textu závěrečné práce. Do příloh nezařazujeme obecně známé poznatky, běžně používané měřící a hodnotící škály a techniky, citace zákonných a podzákonných právních předpisů apod.

Bibliografický záznam/Bibliographic record identifikuje závěrečnou práci a mimo identifikační údaje obsahuje také 5-10 klíčových slov, která jsou mezi sebou oddělena čárkou.

Anotace/Abstract je sumářem základních/stručných sdělení o závěrečné práci (ve dvou jazykových mutacích: v české/slovenské a anglické). Slouží k fulltextovému vyhledávání. Vystihuje autorský záměr, cíle výzkumu a jeho metodologii a výstupy práce. Jedná se o souvislý text o rozsahu maximálně 500-600 znaků (včetně mezer). Obě jazykové mutace musí být totožné s textem vloženým v archivu závěrečné práce v Informačním systému Masarykovy univerzity. Po anotaci je řazeno na samostatných listech čestné prohlášení, poděkování a obsah. Na obsah navazuje seznam obrázků, tabulek, pojmů a zkratek.

Seznam obrázků – pokud jsou v práci použity obrázky/fotografie/schémata/grafy/mapy, uvedou se v seznamu s číselným označením, názvem a příslušnou stranou v textu, na které se nacházejí.

Seznam tabulek – pokud jsou v práci použity tabulky, uvedou se v seznamu s číselným označením, názvem a příslušnou stranou v textu, na které se nacházejí.

Seznam pojmů a zkratek obsahuje abecední řazení použitých zkratek (symbolů), včetně jejich slovního vysvětlení. Při prvním použití zkratky v textu se uvádí celý nezkrácený název/výraz/pojem a jeho zkratka v závorce, např. Světová zdravotnická organizace (SZO). Použití zkratky musí být v celém textu jednotné, např. při uvedení zkratky Světové zdravotnické organizace (SZO), nelze v dalším textu použít anglickou verzi WHO (World Health Organization). U cizojazyčných zkratek se v seznamu pojmů a zkratek uvede celý originální název/výraz/pojem a jeho český překlad nebo význam.

Odevzdání závěrečné práce

Termín pro odevzdání závěrečné práce je stanoven v návaznosti na termín státní závěrečné zkoušky. Garant/garantka studijního programu může rozhodnout o dřívějším termínu odevzdání závěrečné práce. Odevzdáním závěrečné práce (bakalářské, diplomové) se rozumí uložení její elektronické verze do archivu Informačního systému Masarykovy univerzity. Práce je kontrolována v informačním systému nástrojem s funkcí k odhalení plagiátorství a je zveřejněna (včetně posudků) podle článku 40 Studijního a zkušebního řádu Masarykovy univerzity (Zveřejňování, kontrola a archivace závěrečných prací)⁴, a to v souladu s ustanovením § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (Zveřejňování závěrečných prací).⁵ Povinností studentů je sledovat novelizace všech výše uvedených předpisů. Jestliže hodnocená závěrečná práce vykazuje znaky plagiátorství a míra shody s jinými pracemi či jinými zdroji je taková, že práce není původním dílem, je nutno tuto skutečnost uvést v posudku vedoucího práce a práci nedoporučit k obhajobě. Vedoucí práce je povinen tuto skutečnost písemně oznámit garantovi příslušného studijního programu. Současně v závislosti na závažnosti zjištění o rozsahu nepůvodnosti díla zváží podání podnětu k zahájení disciplinárního řízení děkanovi fakulty. Nepodání podnětu k zahájení disciplinárního řízení je nutno zdůvodnit ve výše uvedeném oznámení.

Souhrn kapitoly

Zpracováním závěrečné práce student/studentka finalizuje a uzavírá studium. Závěrečná práce má jasně předepsanou strukturu a kritéria pro zpracování, které je nutno dodržet. Dle právních předpisů je veřejně dostupným dokumentem. Schopnost uchopení tématu a zpracování odborného textu je zřetelná v teoretické části práce. Znalost problematiky, schopnost analýz a logických úsudků se promítne v empirické části, stejně jako kvalita výstupů práce a jejich praktická využitelnost. Na čtenáře významně působí i formální úprava práce a její vizuální stránka.

Seminární práce

Zpracování seminární práce probíhá dle kritérií vyučujících anebo dle pokynů uvedených v Informačním systému Masarykovy univerzity. Seminární práci lze prověřit kontrolním systémem odhalujícím plagiátorství a platí pro ni stejná pravidla jako pro práci závěrečnou, konkrétně se jedná o:

• originalitu práce;
• aktivní přístup při zpracování;
• kvalitní rešerši zdrojů;
• dodržení eticko-právních aspektů při zpracování textu;
• citování použitých zdrojů podle AMA stylu;
• dodržení požadované struktury a formální stránky.

Struktura seminární práce

• Titulní list obsahuje základní identifikační údaje:
  • název univerzity (MASARYKOVA UNIVERZITA), název fakulty (LÉKAŘSKÁ FAKULTA), název ústavu/katedry (Ústav zdravotnických věd);
  • název seminární práce a její označení (seminární práce);
  • název předmětu a jeho formy (přednáška, seminář, cvičení);
  • jméno autora/autorky (jméno a příjmení včetně dosažených titulů);
  • studijní program, forma studia, akademický semestr a rok zpracování (jarní/podzimní semestr, 20XX).
• Obsah.
• Seznam obrázků, tabulek, pojmů a zkratek, pokud byly v práci použity.
• Hlavní text – úvod (stručný a výstižný), jádro (vlastní text), závěr.
• Použité zdroje.
• Přílohy.

Seznam literatury

↑ 1. Kolka M, et al. Šablona závěrečné práce. 1st ed. Masarykova univerzita; 2020. Accessed March 11, 2022. https://is.muni.cz/auth/do/med/VizStylLF/sablony_zaverecnych_praci/.

↑ 2. Kolka M. Návod k šabloně závěrečné práce. 1st ed. Masarykova univerzita; 2020. Accessed March 11, 2022. https://is.muni.cz/auth/do/med/VizStylLF/sablony_zaverecnych_praci/.

↑ 3. Lékařská fakulta Masarykovy univerzity. Směrnice Lékařské fakulty Masarykovy univerzity č. 2/2020 Pokyny k formálním náležitostem závěrečných bakalářských a diplomových prací vypracovaných na Lékařské fakultě MU. 2020. Accessed March 11, 2022. https://is.muni.cz/auth/do/med/VizStylLF/sablony_zaverecnych_praci/Smernice_LF_MU_2-2020_-_Pokyny_k_formalnim_nalezitostem_zaverecnych_bakalarskych_a_diplomovych_praci_vypracovanych_na_Lekarske_fakulte_MU.pdf.

↑ 4. Masarykova univerzita. Studijní a zkušební řád Masarykovy univerzity. 2022. Accessed March 11, 2022. https://www.muni.cz/o-univerzite/uredni-deska/studijni-a-zkusebni-rad-mu.

↑ 5. Parlament ČR. Zákon č. 111/1998 Sb. o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách). 1998. Accessed March 11, 2022. https://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/SearchResult.aspx?q=111/1998&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy

Doplňující zdroje pro zpracování závěrečné práce

1. Masarykova univerzita. Portál elektronických informačních zdrojů. https://ezdroje.muni.cz/

2. Kratochvíl J, Sejk P, Vašíček F, Plch L, Bačovská J, Šebestová E, Křivánek P. Jak citovat: citační styly. Multimediální elektronický výukový materiál. 1st ed. Masarykova univerzita; 2022. https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/lf/js22/citacni_styly/web/index.html

3. Černikovský P, Foltýnek T, Fontana J, Gojná Z, et al. Jak se vyhnout plagiátorství 1st ed. Univerzita Karlova; 2020. https://www.akademickaetika.cz/prirucka-pro-studenty/