Literární přehled

Petra Búřilová, Simona Saibertová, Andrea Pokorná

Cíle kapitoly

Student/studentka:

  • charakterizuje základní principy psaní literárního přehledu;
  • rozlišuje typy literárního přehledu;
  • určuje vstupní a vylučující kritéria zdrojů a publikací;
  • používá vhodné vyhledávací platformy a databáze;
  • zdůvodňuje a interpretuje výsledky vyhledávání;
  • diskutuje výsledky literárního přehledu.

Literární přehled neboli literární rešerše, angl. ekvivalent literature review, je ucelený text, jehož cílem je vytvořit kritický přehled dostupných odborných informací a znalostí o konkrétní problematice. Základním cílem je poskytnout čtenáři aktuální přehled současné literatury o daném tématu a poskytuje případně podklady, z nichž je možné vyhodnotit oprávněnost navrženého budoucího výzkumného záměru.1

Před zahájením tvorby literárního přehledu je nutné orientovat se v dané odborné problematice, znát příslušnou odbornou terminologii a je nezbytné se naučit číst odborné texty, tvořit si průběžně ucelené poznámky a odpovídajícím způsobem citovat. Není vhodné měnit doporučený formát pro zpracování review (viz metodika tvorby a zpracování níže). V případě zvolení jiných metodických postupů v rámci zpracování review je nutná konzultace s vyučujícím Propedeutiky bakalářské práce, vyučujícím Diplomového semináře, případně přednostou příslušného pracoviště.

Základní charakteristiky literárního přehledu:

  • logický tok myšlenek;
  • relevantní bibliografické zdroje v konzistentním formátu;
  • správné použití odborné terminologie;
  • nezaujatý ucelený přehled dosavadního výzkumu dané problematiky;
  • syntéza předložených informací.

Typy rešerše

Tradiční rešerše (traditional/narrative review)

Shrnující přehled se opírá o rozsáhlejší soubor publikovaných prací na dané téma a za zvolené časové období. Autor při tvorbě přehledu vychází z pečlivě volených výzkumných otázek či stanovených hledisek. Popisuje poznatky získané dosavadními výzkumy, sumarizuje je, identifikuje rozpory v názorech autorů i ve výsledcích, které uvádějí. Dospívá k obecnějším závěrům a doporučením. Studie mívá podobu výkladu různých aspektů problému. Kvalita přehledu závisí na výběru pramenů, z nichž autor vychází, na způsobu rozboru, na odborné erudici autora a jeho zkušenostech s daným typem studií.2

U tradiční rešerše je předpoklad nižší objektivity, není zde jasná metoda zpracování.

Postup při zpracování tradiční rešerše je následující:

  • výběr/určení tématu;
  • vyhledání literatury ve zvolených odborných databázích;
  • analyzování vyhledané literatury;
  • vytvoření rešerše.

Systematická rešerše

Systematická review porovnávají všechny dostupné empirické důkazy, které splňují předem stanovená kritéria způsobilosti, za účelem najít odpověď na konkrétní výzkumné otázky.

Používá jasné, systematické metody, které jsou vybírány s ohledem na minimalizaci systematické chyby, a proto dávají spolehlivější zjištění. Tak mohou být učiněny objektivní závěry a přijata optimální rozhodnutí.3

Systematická rešerše se vyznačuje:

  • jasně uvedeným cílem;
  • výzkumnou otázkou;
  • popsaným postupem vyhledávání;
  • uvedením kritérií výběru;
  • popsaným postupem kvalitativního hodnocení analyzovaných textů.4

Metodika tvorby

Do metodiky uveďte období, časovou osu, za které byla realizována vyhledávací strategie, včetně stanovených odborných/vědeckých databází, kde bude vyhledávání realizováno. Součástí metodiky může být předběžné vyhledávání v odborných vědeckých databázích a databázi Epistemonikos (databáze systematických review).

Součástí metodiky je stanovení výzkumné otázky v doporučeném formátu PICO, PECO, PICO(TS)), definování klíčových slov a tvorba rešeršního dotazu viz kapitola Metodika tvorby klinické (výzkumné) otázky. Dalším nezbytným krokem je určení vstupních a vylučujících kritérií zdrojů a publikací např.:

Kritéria pro vyhledávací strategii a limity pro zařazované výsledky:

  • databáze, v nichž se vyhledání uskuteční (výčet);
  • časové rozmezí – jen práce z posledních X let (tj. od… do…);
  • full text (nebo možnost dohledání plného znění příspěvku);
  • výběr jazyka: jen práce publikované v konkrétně uvedených jazycích (např. angličtina);
  • další parametry pro limitaci zdrojů:
    • z obdobných sociokulturních podmínek;
    • založené na konkrétním metodickém přístupu výzkumu (např. randomizované kontrolované studie), založené na kvantitativním/kvalitativním/smíšeném designu, v nichž jsou přesně popsány použité postupy;
    • z konkrétního typu pracoviště (např. intenzivní péče);
    • parametry, v nichž je přesně popsán zkoumaný soubor osob (a způsob jeho výběru).

Možná vylučující kritéria:

  • nesplnění předchozích inkludujících požadavků a kritérií;
  • jiné žánry, např. editorial, úvahové studie, dopisy redakci, recenze publikací, zprávy z konferencí.

Následně je obsažena specifikace nalezených zdrojů (analýza relevance) a popis extrahovaných dat s jejich navazující prezentací.56

Vyhledávací platformy a databáze

Představují rozhraní používané poskytovatelem různých databází, elektronických knih, odborných periodik atd. V rámci zpracování bakalářské práce zvolte maximálně dvě databáze pro vyhledávací strategii. V případě diplomové práce zvolte minimálně dvě mezinárodní databáze. Přístup do databází je zprostředkován přes https://ezdroje.muni.cz/, kde je možno využít databází např.: Web of Science, Scopus, PubMed, Medline (Ovid), Nursing Reference Center Plus, Medvik.

Hodnocení relevance vyhledaných vědeckých důkazů

Fáze hodnocení relevance vyhledané literatury:

1. Screening/Analýza názvu a abstraktu

První fáze hodnocení relevance vyhledaných vědeckých důkazů je založena na analýze jejich názvu a abstraktu ke stanovené výzkumné otázce. Cílem je vyhledat v názvu a následně v abstraktu složky stanovené výzkumné otázky. V průběhu realizace této fáze mohou nastat tři následující situace:

  1. Relevantní vědecký důkaz, přičemž jsou všechny elementy výzkumné otázky v názvu a abstraktu, a jsou ve shodě se stavovanou výzkumnou otázkou. Dohledaný zdroj je tedy relevantní, jedná se o ideální situaci, v níž je možné vynechat druhou fázi hodnocení relevance vědeckého důkazu na základě plného textu (full textu).
  2. Potencionálně relevantní vědecký důkaz neobsahuje v názvu a abstraktu jasně a přesně specifikované všechny elementy výzkumné otázky nebo v některých případech není abstrakt k dispozici a dle názvu není možné zhodnotit, zda je literární zdroj relevantní. V případě takové situace je nezbytné vyhledat plný text (full text) a přejít k druhé fázi hodnocení relevance.
  3. Nerelevantní vědecký důkaz se neshoduje s námi specifikovanou výzkumnou otázkou. V tomto případě literární zdroj není relevantní a může být vyřazen.7

2. Screening/Analýza plného textu (full textu)

Druhá fáze zahrnuje hodnocení potencionálně relevantních vědeckých důkazů na základě screeningu plného textu (full textu). Zde musí výzkumník rozhodnout o zařazení nebo vyřazení dohledaného zdroje literatury.

Výsledky vyhledávání

Zde by mělo být uvedeno, kolik literárních zdrojů bylo vyhledávací strategií nalezeno a v jaké fázi procesu hodnocení byly vyřazeny či zařazeny do review. Popis výsledků vyhledané literatury je vhodné v závěrečné práci graficky zpracovat jako vývojový diagram či flowchart, viz obrázek 1. Pro lepší orientaci v problematice uvádíme i příklad PRISMA flowchart (viz obrázek 2), který se zpracovává v rámci systematických review.

Flowchart
Obrázek 1: Flowchart
PRISMA flowchart
Obrázek 2: PRISMA flowchart

Znaky vývojového diagramu:

  • Databáze (vědecké odborné), ve kterých bylo vyhledávání realizováno.
  • Počet zdrojů literatury, které byly nalezeny.
  • Počet duplikátů, které byly vyřazeny.
  • Počet zdrojů literatury, které byly vyřazeny po screeningu názvu (titulu) a abstraktu s počtem ponechaných zdrojů do další fáze hodnocení.
  • Počet zdrojů literatury, které byly vyřazeny po screeningu plného textu (full textu) s počtem ponechaných zdrojů do další fáze.
  • Počet zdrojů literatury, které byly kriticky hodnoceny.
  • Počet zdrojů literatury, které byly zahrnuty k detailní analýze.

U studií, které byly vyřazeny na základě kritického hodnocení, musí být udán důvod takového vyloučení.

Výsledky kritického hodnocení

Tato část by měla sumarizovat celkovou kvalitu vyhledaných studií. Měla by uvést, kolik studií bylo vyřazeno, včetně uvedení zdůvodnění. V případě identifikace problémů v nalezených zdrojích z hlediska kvality, je třeba popsat, o jaké konkrétní problémy se jedná.8

Vhodnou volbou prezentace literárních zdrojů (studie, klinických doporučených postupů aj.) v závěrečné práci je vytvoření tabulky se shrnutím základních identifikačních údajů.

Výsledky extrakce dat

V této části by měly být v logickém sledu (vzhledem k zaměření literárního přehledu) uvedeny extrahované výsledky z jednotlivých literárních zdrojů. Výsledky by měly korespondovat s výzkumnou otázkou.

Diskuze

Cílem této části je shrnutí a diskuze výsledků literárního přehledu, stejně jako vyhodnocení limitů literárních zdrojů, které byly případně do analýzy zahrnuty. Diskutovány mohou být i nové recentní informace, které v době vyhledávání nebyly publikovány. V rámci systematického review by neměly být v této části uvedeny jiné studie než ty, které byly analyzovány. Výsledky by měly být diskutovány v kontextu současné literatury, klinické praxe a zdravotních politik.

Obvyklé chyby při psaní diskuze

  • Opakování údajů a tvrzení, která již byla zmíněna v kapitole výsledky.
  • Přesvědčení, že výsledky jsou tak dobré, že je nelze konfrontovat.
  • Upřednostňování citace článků, jež vyhovují závěrům práce.
  • Nedostatečná pozornost obsahu práce výsledkům odporujícím hlavním cílům výzkumu/studie.
  • Přehnané zdůrazňování významu vlastních dosažených výsledků.
  • Neoprávněná spekulace o důsledcích získaných údajů – předpoklad dopadů.
  • Únik od tématu, což vede k riziku rozmělnění diskuze a zkreslení hlavní myšlenky publikace.
  • Neprofesionální kritika autorů jiných prací v případě, že jejich data jsou v příkrém rozporu s výsledky vaší práce.

Doporučení pro praxi a závěr

Snažíme se nalézt doporučení (Good Clinical Practice – GCP), která již někdo (např. v zahraničí) pro danou oblast formuloval a přizpůsobujeme je sociokulturním podmínkám klinické praxe v České republice. Shrnujeme nejdůležitější poznatky a nastiňujeme praktické dopady výzkumu, případně orientaci dalšího výzkumu, nebo případně identifikované nedostatky v realizovaném výzkumu.

Do závěru je vhodné zařadit poděkování osobám, které daly podnět k vypracování daného tématu a pomohly k jeho zpracování a realizaci (konzultant, senior researcher apod.).

Seznam literatury

↑ 1. Snyder H. Literature review as a research methodology: An overview and Guidelines. J. Bus. Res. 2019;104:33-339. https://doi.org/10.1016/j.jbusres.2019.07.039.

↑ 2. Borman GD, Dowling NM. Teacher attrition and retention: A meta-analytic and narrative review of the research. Rev. Educ. Res. 2008;78:367-409. doi: 10.3102/0034654308321455

↑ 3. Klugar M. Systematická review ve zdravotnictví. [Systematic review in healthcare].1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2015. 115 s. ISBN 978-80-244-4785-8.

↑ 4. Webster J, Watson RT. Analyzing the past to prepare for the future: Writing a literature review. MIS QUART. 2002;26:13-23.

↑ 5. Tučková D, Klugar M. Metodologie sekundárního výzkumu. [Secondary research methodology]. In: Vévodová Š, Ivanová K, et al. – eds. Základy metodologie výzkumu pro nelékařské zdravotnické profese. Univerzita Palackého v Olomouci; 2015.

↑ 6. Palmatier RW, Houston MB, Hulland J. Review articles: Purpose, process, and structure. J Acad Market Sci. 2018;46:1-5. doi: 10.1007/s11747-017-0563-4

↑ 7. Klugarová J. Vyhledávací strategie. [Search strategy]. In Marečková J, Klugarová J, Klugar M, Jarošová D, Zeleníková R, Gurková E (Eds.), Evidence-Based Healthcare: Zdravotnictví založené na vědeckých důkazech. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2015.

↑ 8. Carlborg P, Kindström D, Kowalkowski C. The evolution of service innovation research: A critical review and synthesis. Serv. Ind. J. 2014;34(5):373-398, doi: 10.1080/02642069.2013.780044

Předcházející kapitola
Následující kapitola