Lékařská fakulta Masarykovy univerzity

 

Aktualizace: 18. 10. 2017 10:59:52
Garant obsahu:
Irena Wernerová
Kompletní informace infoimage
Stránka číslo: 1203
Přístupů: 51323
Vytvořeno: 27. 7. 2011 10:34:28

Tiskové zprávy

11. 8. 2015

Nový objev umožní lépe využít optická vlákna pro zobrazování buněk v těle

Přestože se optická vlákna v současnosti široce používají v komunikačních technologiích i medicíně, jejich možnosti nejsou plně využité. Výzkum týmu skotské University of Dundee, do něhož se zapojil i profesor Tomáš Tyc z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity (MU), nyní ukázal nové možnosti využití optických vláken v lékařství a biologii, například při podrobnějším studiu procesů, které se odehrávají v mozku při vzniku a rozvoji Alzheimerovy choroby.

Optickými vlákny se šíří informace v podobě částic světla neboli fotonů. Fotony se uvnitř vlákna komplikovaným způsobem odráží, a tím často dochází k částečné ztrátě informace, kterou nesou. Proto je například u endoskopu, který se využívá v medicíně pro pozorování tělních dutin, nutné použít svazek mnoha desítek tisíc optických vláken, z nichž každé přenáší jen jeden pixel obrazu.

Existují však vlákna, která přenášejí více informací najednou. „Doposud se odborníci domnívali, že se způsob šíření světla v těchto typech optických vláken nedá předpovídat a jejich kapacitu tudíž nelze plně využít. My jsme ale ověřili na běžných komerčních vláknech, že to jde předpovědět s vysokou přesností, a to dokonce i tehdy, když je vlákno ohnuté nebo jinak deformované,“ uvedl Tyc, který působí na Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty MU.

Významný objev, který zveřejnil prestižní časopis Nature Photonics, tak umožní lepší využití potenciálu optických vláken. „Může to otevřít cestu k novému typu endoskopu tloušťky lidského vlasu, který by umožňoval například pozorování jednotlivých neuronů v mozku,“ uvedl Tyc. Místo svazku desítek tisíc vláken se tak bude dát použít pouze jediné vlákno, což umožní sledovat bez výrazného poškození okolních tkání mnohem menší objekty v lidském těle, než je nyní možné.

Už dříve odborníci zjistili, že pro každé vlákno lze změřit takzvanou transformační matici, která vyjadřuje, jak se změní stav světla při průletu vláknem a s jejíž pomocí se dá výsledný obraz či informace zrekonstruovat do původní podoby. Problém však byl s tím, že při změně tvaru vlákna se transformační matice změnila a bylo nutné ji opakovaně proměřovat například pro každé ohnutí. „My jsme ale ukázali, že transformační matici lze spočítat jen z toho, když známe nový tvar vlákna, který se měří podstatně snáz než samotná matice. Díky tomu bude možné v reálném čase zobrazovat objekty i vláknem, jehož tvar se neustále mění,“ upřesnil Tyc.

Výzkum vedl Tomáš Čižmář z University of Dundee a podílel se na něm i Martin Plöschner, který působí na Macquarie University v Sydney. Všichni tři spoluautoři jsou absolventi MU.

Kontakt: Tereza Fojtová, tel: 549 49 49 49, mobil: 724517335, e-mail: fojtova@muni.cz

Další informace, fotografie nebo videa k události

Informace

 

Pro správnou funkci tohoto webu a jeho další zlepšování používáme soubory cookies - více informací. SKRÝT