Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Genderová dimenze ve vědě a výzkumu

Vědci a vědkyně jsou stále více vyzýváni k zohlednění genderových aspektů ve svém výzkumu. Evropská komise a národní agentury pro financování výzkumu vyžadují, aby byla genderová dimenze zohledněna v obsahu výzkumu, pokud je relevantní pro řešenou problematiku.

Začlenění genderového rozměru do VaVaI přispívá k reflexi potřeb, chování a postojů žen a mužů. Ve svém finálním důsledku tak vede k produkci zboží či poskytování služeb, které jsou vhodnější pro potenciální trh a zohledňují potřeby všech skupin koncových uživatelů a uživatelek.

Základní informace

Základní informace a pojmy

Pro posouzení relevance genderové dimenze pro projekt je třeba zvážit, zda mohou existovat odlišnosti v potřebách nebo perspektivách mužů a žen (nebo jejich skupin) v rámci cílové skupiny projektu.
Je také vhodné zaměřit se na to, zda muži a ženy mohou mít:
rozdílná očekávání od funkcí utvářeného produktu či služby (aplikace, softwaru, zdravotnického prostředku, léčiva, metodiky aj.),
rozdílné potřeby obsahového řešení nebo rozdílná očekávání od designu technologie či dalších produktů výzkumu.

Rovněž je vhodné zvážit, zda nehrozí riziko, že specifické nastavení postupů či služeb povede k vyloučení některých skupin z užívání nabízeného řešení a benefitů z něho plynoucích.

Pohlaví odkazuje na biologicky podmíněné rozdíly mezi muži a ženami. Zahrnuje fyziologické rozdíly, např. odlišnosti týkající se pohlavních orgánů a reprodukčních dispozic, chromozomálního nastavení nebo hormonálních systémů.

Gender odkazuje na sociální rozdíly mezi ženami a muži, které jsou naučené. Odkazuje k tomu, co je ve společnosti vnímáno jako ženské a mužské. Gender se proměňuje na základě situace. 
Genderovou dimenzí se rozumí kombinace poznatků z oblasti vlivu pohlaví (biologické aspekty) a genderu (sociokulturní aspekty) do praxe VaVaI s cílem generovat komplexní a excelentní znalosti či technologie pro lepší život společnosti a všech jejích skupin.
Proč je gender důležitý

Proč je důležité se genderovou dimenzí zabývat?

Bez popisku

Stále častěji se objevují důkazy, že poznatky či inovace mnohdy dostatečně nezohledňují možné fyzické odlišnosti žen a mužů nebo jejich odlišné zkušenosti, perspektivy či potřeby.

Přehlížena tedy bývá jak role pohlaví, tak i genderu. Má-li výzkum přinášet obdobný užitek všem, možný vliv pohlaví nebo genderu na řešenou problematiku by měl být brán v potaz (a ideálně také různost uživatelů výsledků výzkumu spojená s věkem, etnicitou, zdravotním postižením apod.).

Například:
- neprůstřelné ochranné vesty, které nereflektují různé tvary hrudníku mužů a žen,
- inovace v řešení městské dopravy, která je však založena na trajektoriích mezi domovem a zaměstnáním, spíše než na pohodlné přepravě mezi domovem  a místy volnočasových aktivit dětí,
- programy provádějící jazykové korektury systematicky označující ženské jazykové tvary jako chybné…

Proč je důležité se genderovou dimenzí v obsahu výzkumu zabývat? 1

Zvýšení kvality výzkumu a validity výsledků

  • Zohlednění genderové dimenze může napomoci prohloubit porozumění řešené problematiky a zvýšit validitu výsledků
  • Pokud jsou genderové rozměry určité problematiky přehlíženy, výsledky výzkumu mohou mít pouze dílčí platnost

Relevance výsledků pro různé skupiny a jejich bezpečnost

  • Nedostatečná reflexivita vůči možným pohlavním a genderovým rozdílům může mít pro opomenutou skupinu přímo škodlivé dopady (V USA došlo ke stažení několika druhů léčiv z trhu, jelikož vývoj těchto léčiv spoléhal primárně na výsledky získané na základě studia mužského těla a samčích jedinců či tkání, v důsledku čehož nebyla daná léčiva pro ženy stejně bezpečná)
  • Při aplikaci výsledků výzkumu či zavádění inovací tedy přispívá zvažování možných odlišností spojených s pohlavím či genderem
    ke zvýšení relevance utvářených produktů či služeb pro různé společenské skupiny (produkty vyhovující všem, jejichž užívání je pro různé skupiny stejně bezpečné nebo příjemné)

Rozšíření spektra uživatelů i tržního potenciálu výsledků výzkumu a inovací

  • Pomocí genderové perspektivy mohou být modifikovány produkty a služby, které původně implicitně počítaly s úzce vymezeným okruhem uživatelů. Jejich užívání nebylo pro ostatní dostatečně komfortní nebo bezpečné, v důsledku čehož je vylučovalo z užívání.
  • Zohlednění poznatků o pohlaví či genderových vzorcích tedy může zvýšit kvalitu života dříve opomíjené skupiny a být případně i zdrojem tržního potenciálu.

Cesta k novým poznatkům, službám a produktům

  • Například zahrnutí zvířat obou pohlaví a důsledná reflexe role pohlaví coby proměnné napomohla vyvinout nový způsob léčby pro traumatická poranění mozku nebo porozumět mechanismu rozvoje některých autoimunitních onemocnění.

1 Převzato z příručky TA ČR Genderová dimenze v obsahu výzkumu

Kdy je gender relevantní

Kdy je relevantní genderovou dimenzi zohledňovat?

Zohlednění genderové perspektivy nemusí být účelné v případě každého projektu.

Nicméně se stává výchozím požadavkem v celém programu Horizont Evropa. Předkládané projekty tudíž budou mít za povinnost zvážit, zda se téma výzkumu může dotýkat jinak žen a mužů či na ně může mít různé dopady. K tomuto požadavku postupně přistupují i národní grantové agentury (GA ČR, TA ČR).

Reflexe možných fyzických odlišností (pohlaví) nebo možných odlišností ve zkušenostech, perspektivách a potřebách žen a mužů (gender) má však smysl vždy, jsou-li lidé: 1

Bez popisku

Některá výzkumná témata, zejména v přírodních vědách, technologiích, inženýrství a matematice, se na první pohled mohou jevit jako genderově neutrální. Doporučuje se tedy využít konkrétních otázek, které již genderově neutrální nejsou: 2

Bez popisku
Bez popisku
Bez popisku

1 Převzato z příručky TA ČR Genderová dimenze v obsahu výzkumu

2 Převzato z příručky MŠMT Jak zohledňovat genderovou dimenzi v obsahu výzkumu, vývoje a inovací

Jak gender začlenit do projektu

Jak systematicky integrovat genderovou dimenzi do projektu?

Nápovědou mohou být níže uvedené otázky:1

  • CÍLE, OTÁZKY A HYPOTÉZY

    • Mohou do řešeného tématu vstupovat tělesné odlišnosti žen a mužů (např. hormonální produkce, ergonomie, manipulační síla, velikost postavy či její části, výška hlasu apod.) nebo jejich rozdílné zkušenosti, potřeby a preference?
    • Lze v kontextu řešeného zvažovat rozdílné výsledky u žen a mužů?
    • Je možné očekávat odlišné dopady na ženy a muže, popř. jejich skupiny?

  • METODOLOGIE, DESIGN, SBÍRANÁ DATA

    • Umožní design a nástroje (např. dotazníky, focus groups apod.) zachytit případné pohlavní či genderové rozdíly, nebo naopak potvrdit neexistenci rozdílů?
    • Budou sbírána data o obou pohlavích, resp. budou příslušníci obou pohlaví dotazováni, a to
      v adekvátních poměrech?

  • ANALÝZA

    • Jsou data analyzována s ohledem na pohlaví nebo gender?
    • Je analyzována souvislost pohlaví nebo genderu s jinými relevantními proměnnými, jako např. věk, sociální původ, etnicita?

  • APLIKACE A DOPADY

    • Bude výsledný produkt či služba, necílí-li specificky na osoby jednoho pohlaví, naplňovat potřeby mužů i žen?
    • Bude z hlediska obsahu, funkcí nebo designu vyhovovat očekávání mužů i žen, popř. jejich různých skupin?
    • Bude výsledný produkt nebo služba pro muže a ženy obdobně bezpečný (např. vývoj léků, bezpečnostních prvků, potravinářských složek apod.)?
    • Dotknou se pozitivní efekty projektu obdobným způsobem kvality života mužů a žen (např. plánování dopravy, urbanismus, veřejné služby apod.)?
    • Bude plánovaný produkt nebo služba v obdobné míře dostupná mužům a ženám (nebo také jiným skupinám)?

  • KOMUNIKACE A DISEMINACE VÝSLEDKŮ

    • Jsou jako součást analýzy prezentovány i relevantní závěry vztahující se k pohlavním nebo genderovým rozměrům problematiky?
    • Jsou reportovány i nulové rozdíly?
    • Jsou součástí prezentace i relevantní statistiky, tabulky nebo grafy rozlišující údaje v nich podle pohlaví?
    • Bylo zvažováno vytvoření specifické publikace prezentující pohlavní nebo genderovou dimenzi problematiky, konferenčního příspěvku apod.?

Checklist ke stažení

1 Převzato z příručky TA ČR Genderová dimenze v obsahu výzkumu 

Biomedicínské vědy

Gender v biomedicínských vědách 1

  • Každá buňka v lidském těle má pohlaví, což je klíčový indikátor pro onemocnění, léčbu a léky. 
  • V medicíně se traduje podceňování pohlavních a genderových rozdílů s přesvědčením, že muži reprezentují celé lidstvo.
  • Ženy a samice jsou dlouhodobě vylučovány z klinických studií, vytvářející obrovskou mezeru v údajích a vedoucí k chybné diagnostice a léčbě.
  • Další společenské proměnné, jako rasa, ekonomický příjem a sexuální orientace, jsou často přehlíženy v lékařské praxi, přispívajíc k chybám ve zdravotní péči.

Příklady toho, jak pohlaví a gender ovlivňují lékařské vědy:

Odlišné symptomy

Ženy a muži mnohdy zažívají u stejných onemocnění odlišné příznaky. Jedním z příkladů takového onemocnění je infarkt myokardu, s kterým je asociována především akutní bolest srdce či paže. Tyto symptomy ale ve většině případů mají jen muži. U žen se srdeční záchvaty projevují méně intenzivně, např. únavou, nevolností, či bolestí čelisti. V důsledku ženy čelí o 50 % vyššímu riziku špatně diagnostikované srdeční příhody než muži (Criado Perez, 2019).

Vnímání bolesti

Práh bolesti je u žen většinou nižší než u mužů, ale ženy bolest dokáží snášet déle (Witchalls, 2014). Svou bolest také vyjadřují otevřeněji než muži, kvůli čemuž jsou jim spíše než analgetika (bolest tlumící přípravky) předepisována sedativa (celkově tlumící přípravky), a to v menších dávkách než mužům (Acad Emerg Med, 2008). Příčinou je zdravotnická praxe, že analgetika by měla být podávána konzervativnějším způsobem těm, kdo svou bolest dávají otevřeně najevo, a liberálnějším způsobem u těch, kdo ji snáší více stoicky.

Klinické studie

Drtivá většina používaných zvířat v lékařských výzkumech a klinických studiích jsou samci (Shansky, 2019). Důvodem „vykázání“ samic z laboratoří je domněnka, že hormony jako estrogen jsou rušivým elementem výsledků experimentu. Původ této hypotézy se datuje do 19. století a i přesto, že byla úspěšně vyvrácena, ve vědě stále přetrvává (Cara, 2019). Jejím důsledkem je ve srovnání s muži vyšší míra nepříznivých vedlejších účinků léčiv na ženy, způsobená absencí samic při klinickém testování léků.

Důležité statistiky:

  • Ženy čelí o 50 % vyššímu riziku špatně diagnostikované srdeční příhody než muži (BHD, n.d.)
  • 40 % amerických studentek a studentů prvního a druhého ročníku medicíny věří, že černošská populace má silnější kůži nebo méně citlivá nervová zakončení než populace bělošská (Sabin, 2020).
  • Diagnostika endometriózy trvá přibližně devět let (Clare, 2020).
  • Diagnostika autoimunitního onemocnění, kterým ze 75 % trpí právě ženy, trvá roků pět (Treacy, 2020).
  • 12 % transgender osob a 6 % homosexuálních osob uvedlo, že jim někdo ze zdravotnického personálu odmítl poskytnout lékařskou péči z důvodu jejich genderové identity nebo sexuální orientace (Ahmed Mirza & Rooney, 2018).

Jak dosáhnout férovější medicíny?

  • Vzdělávat studentky a studenty lékařských fakult v oblasti genderových, rasových i jiných předsudků.
  • Usilovat o genderovou vyváženost výzkumných týmů.
  • Do příslušné oblasti výzkumu zahrnout expertky či experty na studium genderu.
  • Analýzu pohlaví a genderu do studií na zvířatech a do klinických studií nastavit jako výchozí požadavek pro hodnocení výzkumu.
  • Zajistit údaje rozčleněné podle společenských proměnných.

1 Převzato z příručky NKC - gender a věda

Dokumenty

Dokumenty a zdroje informací

Zajímavé odkazy

České

Zahraniční

Online kurz

Dimenze pohlaví a genderu v biomedicínském výzkumu

Dokumenty ke stažení

Leták Plakát Checklist

Oddělení projektové podpory LF

Kamenice 126/3, 625 00 Brno, budova F37

e‑mail:

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info