Project information
A comprehensive in vitro, ex vivo and in vivo experimental study of an osteoinductive phosphate adhesive intended for the bonding of bone fractures and the performance of arthrodesis

Stárnutí evropské populace je spojeno se zvýšeným výskytem zlomenin kostí. V důsledku osteoporózy se do roku 2025 odhadovaný počet zlomenin ještě zvýší o 25 % na 4,5 milionu. Kromě toho zlomeniny a defekty kostí patří také k nejčastější příčině postižení pracujících. Proto efektivní management zlomenin má významný socio-ekonomicky´ a zdravotnicky´ význam. Všechny formy ošetření zlomených kostí se řídí jedním základním pravidlem: zlomené fragmenty musí být umístěny zpět, kam patří a musí se jim zabránit v pohybu z daného místa do doby, než srostou. Existují však malé fragmenty, zejména u tříštivých nitrokloubních zlomenin, které nelze běžnými způsoby fixovat. Otázka zní: „Je možné použít ke spojení malých fragmentů kostí injektovatelné resorbovatelné kostní lepidlo, které po vytvrdnutí v kombinaci s vnitřní fixací umožní okamžitě zatěžování poraněné končetiny. Hypotéza projektu tedy spočívá v injekční aplikaci nově vyvinutého vstřebatelného „samotuhnoucího“ kostního adheziva ve formě polotekuté pasty na tříštivé zlomeniny tak, aby se malé fragmenty kosti spojily dohromady jako puzzle a při doplnění o vnitřní osteosyntézu tak bylo umožněno prakticky okamžité plné zatěžování poraněné kosti, respektive přidruženého kloubu a tím nevznikly trvalé následky po prodělané nitrokloubní zlomenině. Kostní lepidlo modifikované bioadhezivy během tuhnutí při fyziologických podmínkách fixuje zlomeninu, pomalu se vstřebává a zároveň uvolňuje produkty hydroxyapatitu, čímž nastartuje primární hojení kosti, na jehož konci bude kompletně resorbované adhezivum, pevně zhojená kost bez nitrokloubních schodků a pacient připraveny´ k okamžité rehabilitaci. Toto kostní adhezivum se dá využít nejen k léčbě zlomenin, ale vzhledem k jeho vlastnostem jej lze použít i při artrodézách či k výplni kostních cyst. Avšak nezbytným mezikrokem k možnému klinickému testování je in vitro, ex vivo a in vivo experimentální studie.