Vertikální distribuce vodních kroužkovců na slatiništích Západních Karpat

Investor logo
Authors

SCHENKOVÁ Jana BÍLKOVÁ Martina POLÁŠKOVÁ Vendula HORSÁK Michal SCHLAGHAMERSKÝ Jiří

Year of publication 2017
Type Conference abstract
Citation
Description Prameniště představují maloplošné a v krajině roztroušené biotopy, které jsou jednou z nejcennějších a nejohroženějších součástí říčních ekosystémů. Na prameništních slatiništích Západních Karpat nacházíme tůňky a pramenné stružky, o kterých víme, že hostí vysoce diverzifikovanou faunu bentických organismů, včetně vodních kroužkovců, na které se zaměřil náš výzkum. Vysychání slatiniště představuje hlavní riziko pro vodní faunu a nás zajímalo, zda vodní druhy kroužkovců dokážou obývat i místa bez povrchové vody a v případě vyschnutí vodního stanoviště (tůňky, stružky) jej znovu osídlit ze zdrojových populací v substrátu pod ním. V oblasti Bílých Karpat, Moravskoslezských Beskyd, Oravy a Tater bylo vybráno 27 slatinišť tak, aby byly přibližně rovnoměrně zastoupeny všechny typy z hlediska chemismu a vegetace: 9 vápnitých se srážením pěnovce, 8 vápnitých bez pěnovce, 5 mírně vápnitých mechových a 5 kyselých přechodových. Na jaře 2015 a 2016 byly odebrány půdní sondy o ploše 17 cm2 do hloubky 15 cm (5 sond na lokalitu), substrát byl rozdělen po 3 cm. Kroužkovci byli extrahováni mokrou extrakcí bez zahřívání a determinováni zaživa. Bylo nalezeno 1135 jedinců vodních opaskovců (z čel. Enchytraeidae zahrnuty jen vodní druhy) a 7926 olejnušek. Nejvyšší počty opaskovců i olejnušek byly nalezeny v kyselých přechodových slatiništích, nejnižší ve vápnitých pěnovcových. Z 35 druhů vodních opaskovců nalezených v předchozím výzkumu, kdy byla vzorkována vodní stanoviště (tůňky, stružky), dokázalo 18 osídlit vlhký substrát bez povrchové vody. Ve svrchních 3 cm sedimentu se nacházelo průměrně 54 % všech vodních opaskovců a 47 % olejnušek, jejich počty směrem do hloubky téměř lineárně klesaly. Medián hloubky výskytu se druhově lišil od 1,9 až po 10 cm. Z prvních výsledků vyplývá, že část prameništních druhů opaskovců je dobře adaptovaná na možnost vysychání, zbývající, často ubikvistní druhy je musí osidlovat opakovaně z okolního vodního prostředí. GA15-15548S, MUNI/A/1325/2015.
Related projects:

You are running an old browser version. We recommend updating your browser to its latest version.

More info