| Description |
Přes neustálý rozvoj syntetické chemie jsou přírodní látky významným zdrojem bioaktivních molekul pro farmaceutický průmysl. Podle současných údajů tvoří čistě přírodní látky kolem 6% léků v moderní terapii, přičtou-li se však léky, které jsou bud syntetizovány na základě přírodního modelu nebo získány semisyntézou z přírodního zdroje, podíl se zvýší na 40%. Mezi přírodními látkami hrají významnou roli rostlinné alkaloidy, které mezi již poznanými látkami s farmakologickou nebo biologickou účinností tvoří téměř 50%3. K alkaloidům se vedle tradičně terapeuticky užívaných látek jako morfin, papaverin, kodein, chinin, atropin ad., řadí také v nedávné době zavedené protinádorové léky vinblastin, vinkristin, kamptotecin, paclitaxel, etoposid a několik dalších léků odvozených z jejich struktur. V posledních pěti letech byl zaveden do terapeutické praxe alkaloid galanthamin, selektivní inhibitor acetylcholinesterasy, který se používá při terapii Alzheimerovy choroby. Další alkaloid huperzin A, který je rovněž inhibitorem acetylcholinesterasy, je ve fázi II klinického zkoušení. Ibogain je považován za perspektivní látku využitelnou v léčbě drogových závislostí. Lék s názvem tiotropium byl zaveden nedávno do klinické praxe při léčbě chronické obstrukční plicní nemoci. Ve fázi III klinického zkoušení jsou další látky, jejichž struktura byla odvozena od alkaloidů již užívaných v klinické praxi morfin-6-glukuronid, vinflunin, exatecan a cephalotoxinový alkaloid homoharingtonin. Do klinické praxe je od roku 2004 zaveden apomorfin hydrochlorid, který je derivátem morfinu. Alkaloidy neslouží pouze jako léky nebo templáty pro jejich syntézu, avšak v mnoha případech vedou k odhalení a lepšímu porozumění biochemických pochodů při nemoci. Příkladem je použití alkaloidu makarpinu jako fluorescenční sondy při průtokové cytometrii.Je potenciálně využitelné diagnosticky např. při multiparametrické analýze periferní krve nebo kostní dřeně, kdy na základě značení buněk makarpinem lze odlišit jaderné buňky od bezjaderných. V roce 1950 bylo známo 1000 přírodních alkaloidů, v roce 1973 již 3300 a v roce 2000 bylo dle databáze Napralert popsáno pouze z rostlinných zdrojů již 21 120 alkaloidů. Biologické účinky však byly testovány pouze u nepatrného počtu z nich – 2291 bylo testováno jednoduchými testy, 167 bylo testováno ve více než 20 bioesejích. Z testovaných alkaloidů 30% vykázalo farmakologickou účinnost. Další výzkum alkaloidů je tedy potenciálem pro získání nových farmakologicky významných struktur.
|