Lékařská fakulta Masarykovy univerzity (LF MU) ve spolupráci s Masarykovým onkologickým ústavem (MOÚ) a Fakultní nemocnicí Brno (FN Brno) v dubnu 2021 zahájila klinickou studii v dubnu 2021 s názvem CoViGi s cílem zhodnotit bezpečnost vakcín a dlouhodobé sledování protilátkové a buněčné imunity a její vývoj v čase u onkologických pacientů očkovaných podmínečně registrovanými vakcínami proti onemocnění COVID-19.

Výsledky studie byly představeny na tiskové konferenci 15. 11. na půdě LF MU, které se zúčastnili děkan fakulty prof. MUDr. Martin Repko, Ph.D., ředitel FN Brno prof. MUDr. Jaroslav Štěrba, Ph.D., ředitel MOÚ prof. MUDr. Marek Svoboda, Ph.D. a odborní garanty klinické studie doc. MUDr. Regina Demlová, Ph.D., prof. MUDR. Jiří Mayer, CSc. a MUDr. Radka Obermannová, Ph.D.

Tiskovou konferenci uvedl děkan Repko, prof. Štěrba uvítal existenci reálných klinických dat z vlastního prostředí našich fakultních pracovišť i spolupráci napříč brněnskými fakultními zařízeními. Prof. Svoboda uvedl, že studie vznikla z důvodu existence řady nezodpovědných dotazů na adresu očkování proti COVID-19 ze strany onkologů a pacientů.

„Do studie bylo zařazeno 400 prospektivně sledovaných pacientů, z čehož je 215 pacientů se solidními nádory léčenými v MOÚ, 106 pacientů s hematoonkologickými onemocněními léčenými na Interní hematoonkologické klinice FN Brno a LF MU a 79 zdravých dobrovolníků z řad zaměstnanců Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s Transfuzním a tkáňovým oddělením FN Brno a LF MU,“ shrnuje hlavní odborná garantka klinické studie CoViGi doc. Demlová, přednostka Farmakologického ústavu LF MU. Uvedla dále, že do současné chvíle bylo provedeno celkově 2.400 odběrů pro stanovení imunitní odpovědi. 

Pracoviště zkoumala protilátkovou odpověď u zdravých dobrovolníků, lidí s ukončenou onkologickou léčbou i u nemocných pacientů. Vzorky krve účastníkům odebírají pravidelně. Nejprve před podáním první dávky vakcíny, po první a druhé dávce, následně ve třetím, šestém a dvanáctém měsíci po očkování. Ze současných dat studie za prvních šest měsíců vyplývá, že všichni účastníci studie vyvinuli protilátkovou imunitu a že podání vakcín proti onemocnění COVID-19 je u onkologických pacientů účinné. Protilátková odpověď u těchto pacientů je mírně opožděnější a vykazuje nižší hladiny protilátek ve srovnání se zdravými jedinci. Jelikož onkologičtí pacienti patří mezi vysoce rizikovou skupinu, výsledky studie podporují podání třetí dávky vakcíny u onkologických pacientů, a to nejen u nich.

„Vakcinace je u pacientů velmi dobře tolerovaná. Nepřerušujeme u nich chemoterapeutickou léčbu,“ uvedla doktorka Obermannová k zaznamenání minimálních nežádoucích účinků vakcinace a dodala, že stále není známo, co je bezpečná hladina protilátek a že pacientům doporučují podat třetí dávky a další ochranná opatření.

Pacienti s rakovinou přitom patří k nejrizikovějším skupinám lidí. Nákaza pro ně často bývá fatální. U hematoonkologických pacientů s covidem bývá úmrtnost v desítkách procent. „Ač je protilátková odpověď slabší než u zdravých, pacienta lépe chrání,“ uvedl lékař Jiří Mayer, přednosta Interní hematologické a onkologické kliniky ve FN Brno.

Studie byla prodloužena na dva roky, dosud vyšla na 2 miliony korun. Vědci dále cílí na analýzu odebraných vzorků kvůli sledování dlouhodobější imunity všech účastníků studie prostřednictvím buněčné imunity. Vyšetření jednoho takového vzorku stojí tisíc korun.