Mediální ohlasy | Lékařská fakulta Masarykovy univerzity

18. 4. 2024

Televizní noviny TV Nova v rámci série reportáží o úspěšných projektech, které vznikly díky financování z evropských peněz, zavítaly do Brna, do Simulačního centra Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. V reportáži vystupují studenti, vyučující, ředitel SIMU magistr Jan Dvořáček, vedoucí Ústavu simulační medicíny, profesor Petr Štourač, ale také inženýrka Jitka Blažková, vedoucí Oddělení projektové podpory. „Ta dotace pomohla neskutečně, protože jsme dostali 95 % financí,“ říká v reportáži Jitka Blažková.

Na reportáž se můžete podívat v archivu TV Nova (v čase od 15:00).

18. 4. 2024

Doktorka Pavlína Klusáčková byla ve čtvrtek, 18. dubna, hostem pořadu ČT Sama doma, kde vystupovala jako expertka na mindfulness a odpovídala i na četné dotazy diváků. A i když sama působí na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy, na dotazy, kde se technikám mindfulness naučit, odkazovala na odborníky z Ústavu psychologie a psychosomatiky Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. „Tam určitě najdou lidi, u kterých se nemůžou splést, a kteří jsou zárukou kvality!“ Není nad expertní kolegiální referenci!

17. 4. 2024

Fakultní nemocnice u svaté Anny začala prodávat vlastní léčebné konopí. Léky z konopí tu lékaři předepisují už několik let, až nyní se však v jejich výzkumu a výrobě stala nemocnice zcela samostatnou, a to jako vůbec první zdravotnické zařízení v Česku. Léčebné konopí získávají pacienti ve formě tobolek.

Mezinárodní centrum klinického výzkumu (ICRC), které je společným pracovištěm svatoanenské nemocnice a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, má jako jedno z mála licenci k pěstování konopí pro léčebné použití. ČRo Plus přinesl k tématu mimo jiné rozhovor s vedoucím výzkumu, doktorem Václavem Trojanem, věnovala se mu však taky Česká televize, Novinky.cz, Impuls.cz, Metro, Brňan, Zdravotnický deník nebo Právo.

9. 4. 2024

Kdo je inženýrka Veronika Kamenská, technička interaktivní výuky na SIMU, studentka simulace v medicíně a čerstvá držitelka Ceny Wernera von Siemense? Taky tvůrkyně aplikace Nepanikař, pomáhající lidem bojujícím s úzkostí, depresí a dalšími psychickými problémy, stříbrná na mistrovství světa v para-karate a taky šestinásobná mistryně Evropy v yoyování! Více na vedavyzkum.cz.

8. 4. 2024

Výzkumné týmy z Mezinárodního centra klinického výzkumu se podílejí na vývoji nástroje umělé inteligence, který bude v budoucnu pomáhat nejenom kardiologům individuálně vyhodnocovat rizika jednotlivých pacientů s chronickým srdečním selháním. Projekt AI4HF financovaný Evropskou komisí bude zpracovávat pacientská data ve velkém množství, zvládnout by měl i analýzu pokročilých zobrazovacích technik, jako jsou CT-skeny nebo EKG. Největším přínosem softwaru bude zrychlení práce lékařů prvního kontaktu a ambulantních kardiologů. Více na Novinky.cz nebo zpravyzmoravy.cz.

8. 4. 2024

Sepse neboli otrava krve může potkat každého z nás. Z banální oděrky, nachlazení nebo plánované operace se může během několika dní stát boj o život. Přežít sepsi ale nestačí, po odeznění akutní fáze se pacienti potýkají s řadou dlouhodobých následků. Na jejich prevenci a lepší léčbu sepse se teď zaměřuje mezinárodní výzkum BEATsep, který představuje magazín Wired.

8. 4. 2024

Výzkum tzv. bakteriocinů coby potenciální alternativy antibiotik, které na mnohé nemoci přestávají účinkovat, zaujal vědeckou redakci Českého rozhlasu. Reportáž z laboratoří Mikrobiologického ústavu, kde se mu věnuje doktorka Kateřina Snopková, oceněná před nedávnem i cenou Wernera von Siemense, a profesor David Šmajs, si můžete poslechnout nebo přečíst na webu Rozhlasu. Ve vysílání ji vhodně doplnil ještě rozhovor o antibiotické rezistenci s doktorem Jakubem Tremlem z Farmaceutické fakulty Masarykovy univerzity.

6. 4. 2024

Bez popisku

Alkohol, marihuana nebo nikotin. Také ovšem v úhledných krabičkách zabalené tabletky, prášky. V žebříčku (nejen) českých závislostí léčiva stoupají. Ročně za léčiva utratíme v České republice přes 100 miliard korun a například balení ibalginu či ibuprofenu bylo jen za poslední čtvrtletí roku 2023 vydáno dva miliony. Léky proti bolesti jsou dnes po alkoholu a cigaretách třetí nejrozšířenější skupinou návykových látek.

Téma pro Víkend DNES a taky doktorku Lenku Součkovou z Farmakologického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a Centra excelence CREATIC.

4. 4. 2024

Aplikaci MOÚ MindCare, která je dílem odborníků z Masarykova onkologického ústavu a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, za dva roky od jejího uvedení využilo 640 onkologických pacientů. Těm všem projekt pomáhá zvládat jejich psychické obtíže, které mohou být na léčbu navázané. Reportáž o MOÚ MindCare začátkem dubna přinesla Česká televize.

4. 4. 2024

Doktor Pavel Krejčí z Biologického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity se dlouhodobě věnuje výzkumu achondroplazie neboli genetické růstové poruchy někdy označované také jako trpaslictví. „Věřím, že se nakonec podaří najít optimální terapeutickou kombinaci a odhadem za dvacet let dokážeme pacienty s achondroplazií vyléčit. Pak už si budeme o trpaslících číst jen v Tolkienových příbězích,“ říká v rozhovoru pro Medical Tribune.

28. 3. 2024

Doktorka Pavla Linhartová z Psychiatrické kliniky FN Brno a LF MU v rozhovoru pro Deník N popisuje, s čím se potýkají pacienti s hraniční poruchou osobnosti, jak probíhá léčba i jak jim může pomoci okolí. Lidé s touto diagnózou neumějí zacházet s emocemi, přebírají identitu druhých a až deset procent z nich dokoná sebevraždu.

27. 3. 2024

V pouhých 56 letech zemřel docent Tomáš Kára. Kardiolog a expert na spánkovou medicínu, který stál u zrodu Mezinárodního centra klinického výzkumu. Kromě Brna působil také na americké Mayo Clinic, na níž zajišťoval stáže desítkám českých kolegů. V lednu 2024 získal Cenu města Brna v oblasti lékařské vědy a farmacie. O smrti docenta Káry, který byl rovněž absolventem Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, informovala i Česká televize, Seznam Zprávy, TV Nova nebo CNN Prima News.

25. 3. 2024

Profesor Michael Doubek z Ústavu lékařské genetiky a genomiky, respektive Interní hematologické a onkologické kliniky spolu s kolegyní, profesorkou Šárkou Pospíšilovou, vystupují v seriálu Deníku 100 otázek a odpovědí, a odpovídají na otázku, Proč je tak složité najít lék na rakovinu. „Rakovina není jedna jediná nemoc, ale široká kategorie nemocí, které se liší podle typu, místa vzniku, genetických změn a odpovědí na léčbu. U jednotlivých typů rakoviny jsou změny v nádorových buňkách rozdílné. Defekty v DNA nádorových buněk se dokonce liší i u pacientů s jedním typem nádoru, a navíc se mění v průběhu onemocnění. Proto je nemožné najít na rakovinu univerzální lék,“ zdůrazňují.

24. 3. 2024

Očista, půst nebo detox. S jarem opět přicházejí rady a návody, jak očistit naše tělo od škodlivin, případně jak snížit váhu. Vedou detoxikační kůry opravdu ke zdravějšímu organismu, nebo je to jen reklamní trik? Na to v reportáži Českého rozhlasu odpovídala magistra Erika Čermáková z Ústavu veřejného zdraví LF MU.

23. 3. 2024

S onemocněním, kdy srdce nestíhá přečerpávat krev tak, jak je potřeba, se u nás léčí zhruba 350 tisíc lidí. A u více než poloviny pacientů se srdečním selháním tkví problém v tom, že mají v krvi nedostatek železa – selhávání srdce se při takovém stavu totiž zrychluje. „V jejich případě se železo ale nedá doplnit čokoládou nebo steakem ani potravinovými doplňky, protože se kvůli jejich onemocnění nevstřebá. Potřebný efekt má jen infuze přímo do žíly,“ vysvětluje profesor Jan Krejčí, přednosta I. interní kardiologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.

Více v obsáhlém rozhovoru týdeníku Téma.

22. 3. 2024

Masarykova univerzita obdržela celkem 41 754 přihlášek do bakalářských a dlouhých magisterských studijních programů, které si podalo 24 905 uchazečů. Největší zájem je přitom o medicínu - na lékařské fakultě jsme evidovali přesně 8593 přihlášek. Více na Brňanovi.

22. 3. 2024

Na 22. března připadá Světový den ústního zdraví. Český rozhlas Brno si při té příležitosti do pořadu Host Dne na Moravě pozval zástupkyni přednosty stomatologické kliniky pro dentální hygienu, docentku Lenku Roubalíkovou. „K péči o zuby by měli rodiče vést své děti od počátku. Důležitá je důslednost,“ říká. Celý rozhovor si můžete poslechnout v archivu ČRo Brno.

20. 3. 2024

Doktorka Zuzana Gattnarová je primářka oddělení Patologie Městské nemocnice Ostrava. A také absolventka Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, kde studovala do roku 1997. „Člověk by měl vždy zůstat člověkem. Jak při biopsiích, kdy má lékař myslet na to, že za vším je život konkrétního člověka, tak i během pitvy, kdy se chováme pietně,“ říká v rozhovoru pro týdeník Vlasta.

18. 3. 2024

Český Siemens udělil Ceny Wernera von Siemense za rok 2023 studentům, mladým vědcům a pedagogům. Vítězné práce z technických a přírodovědných oborů byly uděleny v kategoriích Nejlepší výsledek základního výzkumu, Nejlepší diplomová práce, Nejlepší disertační práce a Nejlepší pedagogický pracovník. V předposlední uvedené kategorii zabodovala doktorka Kateřina Snopková z Mikrobiologického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, která analyzovala nově popsané bakteriociny, tedy jedy, které bakterie vytvářejí k ničení své konkurence

Více v reportáži ČT, na webu ČT 24, v hlavních Událostech ČT, na ČRo Brno v pořadu Host Dne na Moravě, magazínu Vesmír, v Hospodářských novinách, na vedavyzkum.cz, idnes, Život v Česku, Vše o průmyslu, Metro nebo Volty.cz.

18. 3. 2024

V laboratořích Ústavu histologie a embryologie může být těsno, štáb České televize se do nich ale ještě vlezl. Podívejte se na reportáž o výzkumu prvotních příčin Alzheimerovy choroby, které na „minimozečcích“ neboli cerebrálních organoidech zkoumá tým doktorky Dáši Bohačiakové.

V březnu výzkum doktorky Bohačiakové rezonoval také v měsíčníku Premium Guide.

16. 3. 2024

To se ti tak zdá něco extrémně vzrušujícího, až se to prostě stane. Ejakulace ve spánku. Problém, který je v mužském světě prakticky tabu, popsal lifestylový magazín pro moderní generaci Refresher. Odborné hledisko mu k tomu poskytl doktor Matej Husár z Kliniky dětské chirurgie, ortopedie a traumatologie FN Brno a LF MU.

15. 3. 2024

Doktor Petr Handlos absolvoval na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v roce 2008 studijní program Všeobecné lékařství, později si tu udělal také doktorát. Za prací se však vrátil do rodného Moravskoslezského kraje, kde působí jako přednosta Ústavu soudního lékařství Fakultní nemocnice Ostrava a funguje tedy i jako soudní znalec u případů násilných trestných činů končících smrtí. „K mrtvole jsem už jel i dvakrát za den,“ říká v rozhovoru pro týdeník 5plus2.

15. 3. 2024

Doktor Vladimír Kojecký pracuje jako primář interního oddělení a gastroenterolog v Krajské nemocnici Tomáše Bati ve Zlíně, stále však vyučuje i na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity, které je sám absolvent. V Deníku N v rozsáhlém rozhovoru přibližuje chorobu pro západní civilizaci typickou – syndrom dráždivého tračníku.

14. 3. 2024

Patofyzioložka profesorka Julie Dobrovolná je jednou z žen, které vytrvaly ve své vědecké kariéře. U příležitosti letošního únorového Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě jí na toto téma vyšel komentář v magazínu Forbes, začátkem března však o své kariéře hovořila také v pořadu Host Dne na Moravě na ČRo Brno. A o pár dní později o svém dlouhodobém výzkumu stresu hovořila na webovém magazínu Žena/Aktuálně.cz. „Ležet mrtvolně na gauči je úplně v pořádku,“ říká.

14. 3. 2024

Doktor Jan Frič a doktorka Marcela Hortová Kohoutková z Mezinárodního centra klinického výzkumu byli při příležitosti Světového dne ledvin v Dobrém ránu České televize představit projekt BEATsep, který se věnuje výzkumu sepse a septického šoku. Na jejich vstupy se můžete podívat v online archivu ČT.

14. 3. 2024

Profesor Robert Mikulík strávil většinu své profesní ve Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně, od léta 2023 však zastává funkci primáře Neurologického oddělení krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně. Nadále však zůstává vedoucím cerebrovaskulárního výzkumného týmu v Mezinárodním centru klinického výzkumu i vyučujícím na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity, přičemž ze spolupráce na ose Zlín-Brno loni vzešla informační brožura pro pacienty po cévní mozkové příhodě. Právě o ní hovořil v pořadu Apetýt na ČRo.

11. 3. 2024

V pondělí, 11. března, byla slavnostním poklepáním základního kamene oficiálně zahájena stavba BioPharma Hubu. Druhý nejdražší projekt v historii Masarykovy univerzity propojuje zejména farmaceutickou, lékařskou a přírodovědeckou fakultu a do budoucna má zajistit kromě jiného vývoj léků i jejich rychlejší uvádění na trh. Více o projektu strategického významu pro celou Českou republiku v Událostech v regionech ČT, v Deníku, Právu, na Novinkách, na Brněnské drbně, na Vědavýzkum.cz nebo v tištěném měsíčníku Centrum News.

8. 3. 2024

Filmovým Oscarům dominovalo drama Oppenheimer, které získalo celkem sedm sošek. Aktuální číslo magazínu Téma při té příležitosti přináší rozhovor s přednostou Kliniky radiační onkologie Masarykova onkologického ústavu, profesorem Pavlem Šlampou.

„Zabývám se stejně jako on ionizujícím zářením, ale úplně v jiném směru. My ho využíváme především k léčbě zhoubných názorů,“ říká profesor Šlampa v článku nazvaném „Záření ve službách války i medicíny“, v němž se věnuje i brněnskému rodákovi, na kterého filmový Oppenheimer poněkud pozapomněl, George Placzkovi. „Placzek k tomu dal teoretické podklady, ať už jde o léčbu, nebo diagnostiku.“

7. 3. 2024

Brněnští památkáři se snaží zachránit aulu z roku 1921, která původně sloužila jako posluchárna Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Dnes patří Výtvarné fakultě VUT a i když se dochovala v téměř nezměněné podobě, stejně jako zbytek areálu VUT ji čeká přestavba. Památkáři jsou však proti. Podívejte se na reportáž z míst, kde se učily první generace brněnských mediků... anebo si o kauze přečtěte na Seznam Zprávách.

7. 3. 2024

Česká televize přinesla reportáž věnovanou rozvoji tuzemských univerzit. Prostor v ní dostal pohled do historie, na stavbu Univerzitního kampusu v Brně-Bohunicích, který měl dle původních plánů vypadat úplně jinak a stát úplně někde jinde…

Na celou reportáž se můžete podívat zde.

6. 3. 2024

Zákaz držení a prodeje produktů s HHC byl 6. března hlavním tématem brněnských Událostí v regionech. K účinkům nově zakázaných chemických kanabinoidů, ale i jejich dosud nezakázaných alternativ se pro Českou televizi vyjádřil docent Leoš Landa z Farmakologického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.

Na reportáž se můžete podívat v archivu ČT.

3. 3. 2024

Výzkum doktorky Dáši Bohačiakové a jejích kolegů postavený na práci s cerebrálními organoidy, na nichž sledují vývoj Alzheimerovy choroby, dál poutá pozornost. Na stránkách Českého rozhlasu si můžete poslechnout reportáž přímo z laboratoře vysílanou ve vědeckém magazínu Experiment, Novinky.cz pro změnu publikovaly rozhovor s doktorkou Bohačiakovou. „Zmutovaný protein, který způsobuje genetickou formu Alzheimerovy nemoci, štěpí další proteiny, a ty štěpí další, čímž spouštějí různé signální dráhy. Na jednu z těchto drah se teď chceme zaměřit. Předpokládáme, že je ovlivněna genetickou mutací, kterou jsme zkoumali. Zatím ale nevíme proč,“ předesílá v něm doktora Bohačiaková. Rozhovor posloužil také jako součást materiálu o Alzheimerově chorobě v deníku Právo.

1. 3. 2024

Ještě nemá ani maturitu, ale výsledky jejího výzkumu ze středoškolské odborné činnosti byly publikované v prestižním vědeckém časopise. „V laboratoři jsem začínala pracovat jako student prvního ročníku gymnázia, ale určitě jsem spolužáky nepřevyšovala o víc než jeden vzoreček aminokyseliny,” říká 19letá gymnazistka Tereza Šustrová. V Loschmidtových laboratořích Přírodovědecké fakulty MU zkoumala procesy bioluminiscence a se svým projektem zvítězila jednak v celonárodním kole SOČ, ale získala také ocenění Česká hlavička. V současnosti je na LF MU zapsána do přípravného kurzu. Její úspěchy neunikly DVTV – na část rozhovoru s ní se můžete podívat na Streamu, celý je k dispozici na DVTV za paywallem.

29. 2. 2024

Pozitivní vliv malého množství alkoholu na zdraví je podle lékařů mýtus, který vyvrací nové studie. U dlouhodobého nadměrného pití jsou prokázané negativní účinky, například na srdce. I toto je jedno z témat Dne I. interní kardioangiologické kliniky FN USA a LF MU, na který zve v MF Dnes a na webu Centrum News její přednosta, profesor Jan Krejčí. O akci informoval třeba též brněnský měsíčník Šalina.

27. 2. 2024

Brněnští vědci budou spolu s evropskými odborníky příštích pět let zkoumat následky sepse. Tým z Mezinárodního centra klinického výzkumu (ICRC), které je společným pracovištěm Fakultní nemocnice u sv. Anny a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, získal na projekt evropský grant přesahující sto osmdesát milionů korun. Výzkum bude koordinovat v šesti evropských zemích. Snahou je kromě jiného naučit umělou inteligenci, aby uměla předpovídat rozvoj následků po prodělání sepse. Více na webu ČT24 nebo na vedavyzkum.cz.

24. 2. 2024

Luciferázy, které by už brzy mohly být účinným prostředkem zobrazovacích metod ve zdravotnictví, rezonovaly i ve vysílání Českého rozhlasu. Projektu, který je společným úsilím Přírodovědecké a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity se věnoval ve zpravodajství, formou ranního rozhovoru, ale také ve víkendovém magazínu Experiment.

22. 2. 2024

Zakladatelka Centra paliativní péče Brno, doktorka Regina Slámová, absolvovala na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v roce 1994. Dodnes také působí na ambulanci paliativní medicíny Interní hematologické a onkologické kliniky FN Brno. Zázraky medicíny, speciál magazínu 100+1, s ní přinesl rozhovor o tom, v čem se paliativní péče zlepšuje, kdy může nemocný nabízenou péči odmítnout či o tom, jakou podporu může domácí hospic nabídnout pečujícím. Přečíst si ho můžete zde.

21. 2. 2024

Nejmodernější světové metody a technologie využívá kýlní chirurgie Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně. Pacientům přináší nejen rychlejší rekonvalescenci a menší bolesti, ale také snižují riziko nežádoucích komplikací. Trendem jsou miniinvazivní metody a technika Fasciotens, kterou lékaři z první chirurgické kliniky FNUSA a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity využili při řešení defektu přední břišní stěny jako vůbec první v Česku. Více v Deníku.

20. 2. 2024

Jak souvisí stav těla se stavem duše? Jak je možné pomáhat na dálku? Jaký je rozdíl mezi léčbou nemoci a léčbou pacienta? Jaké zázraky dokáží lékaři? Jaká léčba má budoucnost? To jsou jen některé z otázek, na které se pokusil odpovědět 86. díl měsíčníku České televize Fokus Václava Moravce. V úterý, 20. února, byl v přímém přenosu vysílán z knihovny univerzitního kampusu Masarykovy univerzity.

Mezi hosty byli mimo jiné docent Miroslav Světlák, přednosta Ústavu lékařské psychologie a psychosomatiky, profesor Jaroslav Štěrba, přednosta Kliniky dětské onkologie, a docentka Lenka Zdražilová Dubská coby zástupkyně centra excelence CREATIC a Katedry laboratorních metod. V doprovodných reportážích byla představena e-Health aplikace MOÚ MindCare či start-up Carebot, vyvíjející stejnojmenný diagnostický nástroj využívající umělou inteligenci, do něhož je zapojen také spin-off Masarykovy univerzity, Institut biostatistiky a analýz.

Na Fokus Václava Moravce nazvaný Hranice medicíny se můžete podívat v archivu pořadu na webu České televize.

20. 2. 2024

Boj proti dezinformacím je jednou ze společenských rolí univerzity, a tedy i fakulty. Přednosta Kliniky infekčních chorob, profesor Petr Husa, pro projekt agentury AFP Na pravou míru, komentuje příspěvky šířící se na sociálních sítích, dle kterých ptačí chřipku nezpůsobuje virus, ale jde o projev „detoxu organismu“.

18. 2. 2024

Do 25 let se má počet lidí v Česku nad 65 let zdvojnásobit. Z prognóz vyplývá, že do roku 2050 má přibýt milion seniorů, z nichž by mělo asi 350 tisíc být závislých na péči jiných osob nebo institucí. Jaký zdravotnický systém bychom v dané době mít, v pořadu Leonardo Plus na ČRo Plus diskutoval doktor Michal Koščík, přednosta Ústavu veřejného zdraví a proděkan pro personální záležitosti, vnitřní organizaci a legislativu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.

16. 2. 2024

Profesor Jaroslav Štěrba, přednosta Kliniky dětské onkologie FN Brno a LF MU, byl spolu s předsedou organizace Fuck Cancer hostem Dobrého rána České televize. Únor je totiž měsícem boje proti rakovině a v Česku lékaři ročně odhalí okolo 80 tisíc zhoubných nádorů, z toho asi dva tisíce u dětí a mladých do 30 let věku.

15. 2. 2024

Cerebrální organoidy pěstované na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity slouží k výzkumu Alzheimerovy nemoci. Vědci věří, že miniaturní modely mozku mohou přispět i k vývoji léčiv.

O aktuálním pokroku ve výzkumu, kterému se na Ústavu histologie a embryologie věnuje Výzkumná skupina Dáši Bohačiakové, referovali na ČT 24, ČRo Brno či na Novinkách, ale také Universitas, Vědavýzkum.cz, Zprávy z Moravy, Region24 nebo magazín Ze Zdravotnictví.

13. 2. 2024

NZIP, tedy Národní zdravotnický informační portál je místem soustředícím informace o českém zdravotnictví pro širokou veřejnost – strukturované, validní a přehledné. „Základ NZIP tvoří klasické edukační a popularizační články o nemocech, lécích, zdravotní péči, životním stylu a podobně. Vedle nich tu uživatel najde také rady a doporučení, co dělat v určitých životních situacích souvisejících se zdravím. Třeba, když hledá pomoc s péčí o seniora, očekává narození potomka, nebo se chystá na nějaký zákrok do nemocnice,“ říká doktor Martin Komenda, koordinátor NZIP, v rozhovoru pro magazín Českého statistického úřadu Statistika & My.

13. 2. 2024

Britští vědci vyvíjejí vůbec první antikoncepční pilulku pro muže. Preklinická fáze jejího testování na myších ukazuje 99% účinnost a hlavně nulové vedlejší účinky. K tématu, jemuž se věnují Hospodářské noviny, přispěla také doktorka Xenie Budínská, která se vlivům antikoncepce věnuje na Fyziologickém ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.

13. 2. 2024

Chronické žilní onemocnění (CHŽO) je velice časté onemocnění, zůstává však často poddiagnostikováno a lékaři hodnoceno jako nezávažné. „Přitom recentní práce ukázaly, že právě chronické žilní onemocnění může být pomyslným ‚oknem do celého kardiovaskulárního systému‘ a může nám pomoci odhalit další nemoci,“ upozorňuje doktor Jan Novák, z Angiologické ambulance II. interní kliniky Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. O jeho přednášce na webináři Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP referuje Medical Tribune.

12. 2. 2024

Se smutkem, který nastává po ztrátě blízkého člověka, se každý pere jinak. Někdo zvládne truchlením projít sám, jiný potřebuje třeba pomoc psychologa či psychoterapeuta. Jde každopádně o jednu z největších životních zkoušek. Může člověk na smutek i zemřít? Na tuto otázku odpovídá v dalším dílu seriálu 100 otázek a odpovědí Deníku docent Miroslav Světlák, přednosta Ústavu lékařské psychologie a psychosomatiky Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.

11. 2. 2024

„Vědcům z Brna se podařilo odhalit jeden přírodní zázrak,“ těmito slovy začíná reportáž v Televizních novinách TV Nova o „krevetích zkumavkách“ neboli o výzkumu luciferázy, enzymu, který dává organismům schopnost bioluminiscence. Třeba krevetám. Jak mořské luciferázy fungují, bylo až donedávna záhadou. Už není. I díky výzkumu, do kterého se v přírodovědecko-lékařské kooperaci zapojil taky doktor Tomáš Bárta z Ústavu histologie a embryologie. Na reportáž se můžete podívat v archivu TV Nova (začíná v čase 16:22).

11. 2. 2024

Archiv ČT24 druhý únorový víkend přinesl kompilaci dobových reportáží Elixíry života spjatý s farmacií a medicínou. Objevila se v ní i reportáž z Centra léčivých rostlin Lékařské fakulty Masarykovy univerzity z roku 1979. „Cesta mnohých cenných surovin pro náš farmaceutický průmysl začíná právě v Brně,“ konstatovala tehdy autorka reportáže, na kterou se můžete podívat zde.

6. 2. 2024

Být ve stresu je přirozené. Necítit v životě negativní emoce je nemocnější, než je s plným vědomím cítit a pracovat s nimi, tvrdí klinický psycholog a psychoterapeut Miroslav Světlák, přednosta Ústavu lékařské psychologie a psychosomatiky Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. „Zároveň určitě existují ti, kteří si nepřipouštějí, co se ve světě děje, a to dělají aktivně a řeknou si: ,Tohle nemůžu vyřešit, tak si to k sobě nepustím.‘ Pak je spousta lidí, které svět nezajímá, protože řeší úplně jiné své potřeby – ale tady bude mnoho těch, kdo proto jen nemají slova.“

Miroslav Světlák byl hostem Barbory Tachecí v pořadu Osobnost Plus na ČRo Plus. To nejdůležitější z rozhovoru si můžete přečíst zde anebo si ho můžete pustit jako podcast na YouTube.

5. 2. 2024

Masarykova univerzita a spolu s ní i lékařská fakulta si letos připomínají 105 let od svého založení. Na fakultě jsme při té příležitosti zahájili několik výročních akcí, hlavně však Darujeme o105. Cílem je získat pro transfuzní oddělení dvou brněnských fakultních nemocnic 105 dárců krve, v ideálním případě prvodárců.

Děkujeme České televizi, která nás v této snaze podpořila reportáží pro Události v regionech a také několika příspěvky v odpoledním vysílání ČT24, včetně živého vstupu z Transfuzního oddělení FN Brno.

1. 2. 2024

Výuka zubního lékařství je dlouhodobě podfinancovaná kvůli menšímu počtu zahraničních studentů, jejichž školné výukové programy dotovalo. Je proto třeba tuto výuku zařadit do programu vládní podpory, tvrdí děkan Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a předseda Asociace děkanů lékařských fakult, profesor Martin Repko. On i další děkani pro Zdravotnický deník odpovídají, zda je napadá i nějaký jiný způsob, jakým lze situaci zlepšit. V další části seriálu se děkani vyjadřují například také ke slučování lékařských fakult nebo k rozevírání mzdových nůžek.

30. 1. 2024

Projekt FitSleep, na kterém na půdě LF MU ve spolupráci s oběma fakultními nemocnicemi, respektive jejich spánkovými laboratořemi, pracuje kanadský vědec Adam Williamson, má nakročeno k tomu, aby přinesl revoluci v léčbě obstrukční spánkové apnoe. Zařízení fungující na neinvazivní stimulaci podjazykového nervu by mohlo být na trhu teoreticky už za dva roky. „Technologie samotná, a to víme určitě, funguje. Vydali jsme o tom publikace, do testování jsme už zapojili lidské účastníky, pacienty,“ říká Adam Williamson.

Reportáž o projektu FitSleep přinesla Česká televize, Magazín Experiment Českého rozhlasu ji doplnil také rozhovorem s profesorem Ondřejem Ludkou, vedoucím Spánkového centra FN Brno. Kromě dvou veřejnoprávních médií a ČTK však téma zaujalo také redakce magazínů Universitas, Wired, Ze zdravotnictví, Science Mag, Věda Výzkum či regionálních Šalina, Brňan, Novinykraje, BrněnskoDnes a Náš Region.

27. 1. 2024

Brněnští vědci odhalili strukturu nejzářivějšího enzymu, tzv. luciferázy. Naučili se jej rozsvítit ještě intenzivněji, a dokonce vpravit do lidské buňky, což otevírá nové možnosti využití v širokém spektru aplikací. Nové poznatky mohou najít uplatnění v dalším výzkumu lidských buněk, při testování nových léčiv, v nádorové biologii nebo při studiu exprese genů.

Vedoucím výzkumu je inženýr Martin Marek, vedoucí pracoviště Strukturní biologie přírodovědecké fakulty, podílí se však na něm také výzkumná skupina Tomáše Bárty z Ústavu histologie a embryologie lékařské fakulty.

Inženýr Marek projekt představil ve Studiu 6 České televize, věnovaly se mu však taky Novinky, Regionální televize jih, Vědavýzkum.cz, Zprávy z Moravy, Šalina, The Epoch Times, Ekolist nebo Brněnská drbna.

20. 1. 2024

Navštívit lékařské laboratoře, zkusit sešít ránu po chirurgickém zákroku, případně si prohlédnout anatomické muzeum. To vše nabídl Den otevřených dveří Lékařské fakulty v kampusu Masarykovy univerzity v brněnských Bohunicích. Těší nás, že zaujal i v redakci Deníku.

19. 1. 2023

„Kdyby to bylo možné, okamžitě bych zdanila cukr v nápojích. Vždyť jedna plechovka limonády obsahuje klidně deset lžiček cukru. Už to pochopilo dvanáct evropských zemí, ale nedělám si iluze, že bychom se brzy připojili,“ říká rozhodně profesorka Zuzana Derflerová Brázdilová z Ústavu veřejného zdraví Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.

Rozhovor s naší přední odbornicí na výživu o tom, jak dlouho člověk vydrží bez jídla, co by měl jíst, aby nebyl reprezentantem obézního národa a jak se jídlo stalo nástrojem války, si můžete přečíst na webu Aktuálně.cz.

16. 1. 2024

Zrak a nošení vhodných brýlí. Věděli jste, že dlouhodobé nošení brýlí koupených v drogerii anebo na tržnici může zrak poškodit? Jak tedy vybrat ty správné brýle, včetně kontaktních čoček, to v pořadu Dobré ráno ve vysílání ČT radil přednosta Katedry optometrie a ortoptiky Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, docent Pavel Beneš.

Na záznam pořadu se můžete podívat v archivu pořadu České televize.

15. 1. 2024

Příznaky deprese už trpí třetina národa, příčiny jsou přitom různé. Podle psychiatrů jsou problémy nejpalčivější za posledních devět let. Špatné zprávy přicházejí zejména od nejmladší generace. Druhá část Otázek Václava Moravce vysílaných 14. ledna 2024 dostala název Čas nemocných duší. Hosty byli doktor Martin Hollý z Centra duševní rehabilitace v Berouně a profesor Tomáš Kašpárek, přednosta Psychiatrické kliniky FN Brno a LF MU.

Pořad je dostupný v archivu České televize a komu se nechce poslouchat, může si to nejdůležitější přečíst na webu ČT 24 a diskuze zaujala taky ve Zdravotnickém deníku.

14. 1. 2024

Výstavba památníku dárcům těl bude i letos tématem. Hned zkraje roku se mu věnovali Novinky, TV Brno 1, Brněnská drbna, Brno Today, Právo, Brňan, Noviny Kraje, Zprávy z Moravy a informace o probíhající finanční sbírce na Doniu se objevila také v lednovém čísle magazínu České lékařské komory Tempus medicorum.

13. 1. 2023

Rozsáhlý globální výzkum o vztahu k vlastnímu tělu, na němž se za české psychology podílela docentka Alena Slezáčková z Ústavu lékařské psychologie a psychosomatiky LF MU, posloužil jako odrazový můstek pro čtivý text v magazínu VíkendDNES. „Neměli bychom k sobě být nekritičtí, neměli bychom rezignovat na cíl něco u sebe zlepšit. Zároveň je dobré si říct, že každý jsme něčím krásný. Protože bezesporu jsme,“ říká Alena Slezáčková. Přečtěte si celý článek.

Tématu se dodatečně chopil taky Brňan.

12. 1. 2023

Ve dnech 15. a 16. února se v Univerzitním kampusu Brno-Bohunice uskuteční třetí ročník Konference CzecHopes pro středoškoláky. Studenti si budou moci vybrat ze široké nabídky praktických workshopů zahrnujících témata od přetavení nápadu ve start-up až po práci v laboratoři. V 18 přednáškách pak uslyší příběhy svých vrstevníků nebo nedávných studentů, kteří jsou úspěšní ve svých oborech.

Pozvánka na akci se objevila v magazínech... Šalina (!) a Zahradnictví (!!)

10. 1. 2024

O chystaných kurzech neurorehabilitace na LF MU psalo v souvislosti s výstavbou sanatoria Pálava Právo.

10. 1. 2024

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek vyzval k očkování proti covidu-19. Pomáhá prý předcházet vážnému průběhu onemocnění a je levnější. Za antivirové léky určené pro rizikové skupiny pacientů loni Česko zaplatilo víc než miliardu korun. Třetí posilující dávku má podle aktuálních dat ministerstva asi jen 240 tisíc lidí, tu čtvrtou jen 17 tisíc.

Více k tématu v dopoledním vysílání na ČT24 pověděla doktorka Bohdana Rezková, zástupkyně přednosty Ústavu veřejného zdraví LF MU. Na záznam se můžete podívat zde.

4. 1. 2024

Přednostka Farmakologického ústavu LF MU doc. MUDr. Regina Demlová, Ph.D. byla hostem pořadu Den na Moravě na ČRo Brno. Tématem čtvrthodinového rozhovoru, který si můžete poslechnout zde, bylo centrum CREATIC, zaměřené na výzkum a vývoj léků na vzácná onemocnění. Svůj provoz zahájilo se startem nového roku.

3. 1. 2023

Mgr. Lukáš Vacek z Mikrobiologického ústavu LF MU se spolu s kolegy z Přírodovědecké fakulty podílí na vývoji dekontaminační komory, která likviduje bakterie i na teplocitných materiálech, aniž by je poničila. Patogeny totiž nezabíjí vysokou teplotou, ale s pomocí plynů. Více v reportáži Českého rozhlasu.

2. 1. 2024

Nemocnice bez pacientů za víc než miliardu. Ne, není to další z mnoha přešlapů minulých vlád, ale projekt, který Česko dostal mezi světovou špičku simulační medicíny. Od prvních chvil za ním stojí profesor Petr Štourač, který byl také průvodcem redaktorovi magazínu Forbes Ondřeji Kinkorovi, který v lednovém čísle přinesl reportáž ze SIMU.