Historie fakulty

leden 1919

vznik Masarykovy univerzity

Masarykova univerzita byla zřízena v lednu 1919, tedy nedlouho po vzniku samostatného československého státu. Založení univerzity však nebylo plodem pouhého revolučního okamžiku. Předcházely mu desítky let trvající snahy všestranně se emancipující české společnosti o vytvoření druhého střediska národní vzdělanosti a kultury.

listopad 1919

Zahájení výuky Všeobecného lékařství

Zahájení výuky Všeobecného lékařství na Masarykově univerzitě pro studenty Lékařské fakulty přednáškou Edwarda Babáka, který se zásadně podílel na vývoji Masarykovy univerzity a také Lékařské fakulty, kde se později stal děkanem.

1920

První budovy pro výuku

První samostatné budovy pro výuku teoretických oborů Lékařské fakulty MU na křižovatce ulic Úvoz a Údolní.

1924

Na půdě LF MU vyroben inzulín v čistém stavu jako první v Československu

Jako první český vědec dokázal vyrobit inzulín v čistém stavu Vilém Laufberger. Je-li řeč o Laufbergerovi, pak ovšem musí být zmíněn také jeho pedagog, významný vědec, Edward Babák. To on byl Laufbergerovým učitelem a kromě vědomostí mu dokázal předat i lásku k tomu, co dělal.

1931

Více než 1000 mediků na LF MU

Počet posluchačů přesahuje tisícovku, Lékařská fakulta největší fakultou Masarykovy univerzity. Ve 20.–30. letech ročně promuje 130–180 lékařů, fakulta se profiluje výzkumnými úspěchy v oblasti fyziologie dýchání, mezibuněčných struktur, experimentální patologií a hematologií.

1938

Významná klinická pracoviště před druhou světovou válkou

Možnosti praktického studia se pro studenty Lékařské fakulty postupně rozrůstaly například o dětskou kliniku (1923), zubní kliniku (1927), budovu Ústavu soudního lékařství (1930) a dále o ortopedickou kliniku (1933) nebo pavilon infekčních chorob (1934).

1939–1945

Uzavření fakulty nacisty a perzekuce pedagogů v průběhu druhé světové války

Po okupaci nacistickými vojsky došlo i na postupné uzavírání vysokých škol a výuka byla přerušena. Prostory teoretické výuky sloužily jako vojenské lazarety.

1945–1946

Znovuotevření fakulty po druhé světové válce

Lékařská fakulta se přestěhovala v enormně krátkém čase do nových prostor na Komenského náměstí a Joštově ulici, počet posluchačů se brzy blíží třem tisícům.

po 1945

Zavedení studia ultrastruktury živé hmoty v biologii elektronovou mikroskopií

V oblasti vědecké zavedla fakulta těsně po 2. světové válce zásluhou prof. MUDr. RNDr. Ferdinanda Herčíka v biologii studium ultrastruktury živé hmoty elektronovou mikroskopií. Prof. Herčík se dále věnoval také výzkumu účinků záření na buňku a organismus. Jeho práce měly řadu mezinárodních vazeb, což mu přineslo i členství ve Vědeckém výboru OSN pro zkoumání účinků záření i funkci místopředsedy rady guvernérů v Mezinárodní agentuře pro atomovou energii ve Vídni.

1951

Zahájena výuka v zubařské větvi studia

1956

Provedení průkopnické operace na otevřeném srdci v hlubokém podchlazení

Prof. MUDr. Jan Navrátil provedl na II. chirurgické klinice ve Fakultní nemocnici u Sv. Anny první operaci chlopní na otevřeném srdci v hlubokém podchlazení. Téhož roku navštívil fakultu prof. Ch. N. Barnard. O dva roky později provedl prof. Navrátil první operace srdce s mimotělním oběhem ve střední Evropě a v letech 1963 a 64 implantace mechanických chlopní jako první v Československu.

1960

Masarykova univerzita přejmenována na Univerzitu Jana Evangelisty Purkyně

Univerzita ztrácí své původní jméno a až do roku 1989 vystupuje pod označením Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Brně.

1969

Vynalezen neinvazivní měřič krevního tlaku

Nejvýznamnějším přínosem profesora MUDr. Jana Peňáze, CSc. byl vynález neinvazivní, kontinuální registrace krevního tlaku. Měl mezinárodní ohlas, byl patentován a vyráběn. Dodnes se používá ve výzkumu i v klinické diagnostice. Nelze opomenout, že Peňázovy práce znamenaly vůbec první aplikaci teorie řízení srdečně-oběhové soustavy.

1978

Let kosmické lodi Sojuz do vesmíru

Tento let byl vyvrcholením výzkumu na Katedře fyziologie LF, která byla zařazena do programu INTERKOSMOS. Cílem pokusů Těploobměn 2 bylo vyhodnotit stav tepelného komfortu prostředí pro člověka v podmínkách mikrogravitace orbitální laboratoře a prokázat, že tepelné vjemy kosmonauta i tepelný stav jeho organizmu lépe korelují s údaji čidla elektrického dynamického katatermometru, než s dosud používanými metodami měření teploty vzduchu nuceně cirkulujícího v kabině orbitální laboratoře.

60. až 80. léta

Výzkum totální náhrady srdce

V oblasti totální náhrady srdce zkoumala skupina vedená prof. MUDr. J. Vašků přežití zvířat s implantovanými náhradami srdce a uskutečnila první aplikace umělého srdce v klinické praxi.

1969–1989

Výstavba areálu Fakultní nemocnice Bohunice

O vybudování se uvažovalo již od konce války, kdy kapacity chorobince ze třicátých let (dnešní staré zástavby) přestaly dostačovat. Ve druhé polovině 60. let byla proto ateliérem Stavoprojekt Brno vypracována studie k investičnímu záměru a následně i projektová dokumentace. Od položení základního kamene k úplné realizaci komplexu nových budov ale mělo uplynout ještě dalších dvacet let.

1982

První „dítě ze zkumavky“

Studium lidské reprodukce a řešení výzkumů poruch plodnosti bylo v roce 1982 završeno ve Fakultní porodnici na Obilním trhu narozením prvního "dítěte ze zkumavky" v Československu. Použitá metoda transferu gamet do vejcovodu (GIFT) byla uznána jako světová priorita, na níž pracoval vědecký tým: prof. MUDr. Dvořák, prof. MUDr. L. Pilka, prof. MUDr. P. Trávník, MUDr. J. Tesařík, prof. MUDr. Z. Čupr a prof. MUDr. P. Ventruba.

1983

Uskutečněna první transplantace jater v  České republice

Rozvinul se výzkum transplantace životně důležitých orgánů se zaměřením na technické a imunologické problémy a byla úspěšně uskutečněna transplantace jater. Týmem odborníků prof. MUDr. V. Kořístek, prof. MUDr. J. Černý, RNDr. J. Hökl, doc. MUDr. Z. Gregor, doc. MUDr. J. Leypold, MUDr. F. Hejl.

1984

IVF metoda

Studium lidské reprodukce dále pokračovalo úspěchem, narodilo se první dítě po in vitro fertilizaci a přenosu embryí do dělohy (IVF/ET) ve střední a východní Evropě.

1987

Implantace umělého srdce

1990

Návrat univerzity k původnímu názvu Masarykova univerzita

Po sametové revoluci dochází k rozvoji akademické samosprávy a studentského spolkového života. Univerzita se také vrací ke svému původnímu názvu.

2004–2010

Nový Univerzitní kampus Bohunice

Výstavba se skládala z rekonstrukce budov nynějšího Morfologického centra, stavby Integrovaných laboratoří biomedicínských technologií ILBIT, stavby Akademického výukového a výzkumného areálu, do kterého postupně přesídlila Lékařská fakulta.

2005

Česká prvenství v srdeční a transplantační chirurgii v Brně

Tým odborníků v Centru kardiovaskulární a transplantační chirurgie (CKTCH) Brno provedl jako první transplantace současně tří orgánů srdce, jater a ledviny u jednoho pacienta a má za sebou řadu dalších prvenství v ČR.

od 2005

Série úspěchů LF MU v oblasti léčby rakoviny

Masarykův onkologický ústav (MOÚ) v Brně je specializovaným onkologickým centrem s nadregionální působností, které se zaměřuje na vědecko-výzkumnou činnost včetně základního výzkumu.

2014

Dokončení areálu Středoevropského technologického institutu (CEITEC)

Vědecko-výzkumná instituce CEITEC propojuje biology, lékaře, chemiky, techniky, fyziky, veterináře a další odborníky s cílem interdisciplinárního propojení výzkumu s velkým podílem medicínských oborů.

2018

Zahájena stavba Simulačního pracoviště LF MU (SIMU)

Simulační pracoviště Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, jehož výstavba nyní probíhá, bude v českých podmínkách zcela unikátním pracovištěm, na kterém bude probíhat praktická výuka studentů medicíny a zcela zásadním způsobem promění způsob výuky lékařských oborů.