Historie fakulty

  • leden 1919

    vznik Masarykovy univerzity

    Masarykova univerzita byla zřízena v lednu 1919, tedy nedlouho po vzniku samostatného československého státu. Založení univerzity však nebylo plodem pouhého revolučního okamžiku. Předcházely mu desítky let trvající snahy všestranně se emancipující české společnosti o vytvoření druhého střediska národní vzdělanosti a kultury.

  • listopad 1919

    Zahájení výuky Všeobecného lékařství

    Zahájení výuky Všeobecného lékařství na Masarykově univerzitě pro studenty Lékařské fakulty přednáškou Edwarda Babáka, který se zásadně podílel na vývoji Masarykovy univerzity a také Lékařské fakulty, kde se později stal děkanem.

  • 1920

    První budovy pro výuku

    První samostatné budovy pro výuku teoretických oborů Lékařské fakulty MU na křižovatce ulic Úvoz a Údolní.

  • 1924

    Na půdě LF MU vyroben inzulín v čistém stavu jako první v Československu

    Jako první český vědec dokázal vyrobit inzulín v čistém stavu Vilém Laufberger. Je-li řeč o Laufbergerovi, pak ovšem musí být zmíněn také jeho pedagog, významný vědec, Edward Babák. To on byl Laufbergerovým učitelem a kromě vědomostí mu dokázal předat i lásku k tomu, co dělal.

  • 1931

    Více než 1000 mediků na LF MU

    Počet posluchačů přesahuje tisícovku, Lékařská fakulta největší fakultou Masarykovy univerzity. Ve 20.–30. letech ročně promuje 130–180 lékařů, fakulta se profiluje výzkumnými úspěchy v oblasti fyziologie dýchání, mezibuněčných struktur, experimentální patologií a hematologií.

  • 1938

    Významná klinická pracoviště před druhou světovou válkou

    Možnosti praktického studia se pro studenty Lékařské fakulty postupně rozrůstaly například o dětskou kliniku (1923), zubní kliniku (1927), budovu Ústavu soudního lékařství (1930) a dále o ortopedickou kliniku (1933) nebo pavilon infekčních chorob (1934).

  • 1939–1945

    Uzavření fakulty nacisty a perzekuce pedagogů v průběhu druhé světové války

    Po okupaci nacistickými vojsky došlo i na postupné uzavírání vysokých škol a výuka byla přerušena. Prostory teoretické výuky sloužily jako vojenské lazarety.

  • 1945–1946

    Znovuotevření fakulty po druhé světové válce

    Lékařská fakulta se přestěhovala v enormně krátkém čase do nových prostor na Komenského náměstí a Joštově ulici, počet posluchačů se brzy blíží třem tisícům.

  • po 1945

    Zavedení studia ultrastruktury živé hmoty v biologii elektronovou mikroskopií

    V oblasti vědecké zavedla fakulta těsně po 2. světové válce zásluhou prof. MUDr. RNDr. Ferdinanda Herčíka v biologii studium ultrastruktury živé hmoty elektronovou mikroskopií. Prof. Herčík se dále věnoval také výzkumu účinků záření na buňku a organismus. Jeho práce měly řadu mezinárodních vazeb, což mu přineslo i členství ve Vědeckém výboru OSN pro zkoumání účinků záření i funkci místopředsedy rady guvernérů v Mezinárodní agentuře pro atomovou energii ve Vídni.

  • 1951

    Zahájena výuka v zubařské větvi studia

  • 1956

    Provedení průkopnické operace na otevřeném srdci v hlubokém podchlazení

    Prof. MUDr. Jan Navrátil provedl na II. chirurgické klinice ve Fakultní nemocnici u Sv. Anny první operaci chlopní na otevřeném srdci v hlubokém podchlazení. Téhož roku navštívil fakultu prof. Ch. N. Barnard. O dva roky později provedl prof. Navrátil první operace srdce s mimotělním oběhem ve střední Evropě a v letech 1963 a 64 implantace mechanických chlopní jako první v Československu.

  • 1960

    Masarykova univerzita přejmenována na Univerzitu Jana Evangelisty Purkyně

    Univerzita ztrácí své původní jméno a až do roku 1989 vystupuje pod označením Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Brně.

  • 1969

    Vynalezen neinvazivní měřič krevního tlaku

    Nejvýznamnějším přínosem profesora MUDr. Jana Peňáze, CSc. byl vynález neinvazivní, kontinuální registrace krevního tlaku. Měl mezinárodní ohlas, byl patentován a vyráběn. Dodnes se používá ve výzkumu i v klinické diagnostice. Nelze opomenout, že Peňázovy práce znamenaly vůbec první aplikaci teorie řízení srdečně-oběhové soustavy.

  • 1978

    Let kosmické lodi Sojuz do vesmíru

    Tento let byl vyvrcholením výzkumu na Katedře fyziologie LF, která byla zařazena do programu INTERKOSMOS. Cílem pokusů Těploobměn 2 bylo vyhodnotit stav tepelného komfortu prostředí pro člověka v podmínkách mikrogravitace orbitální laboratoře a prokázat, že tepelné vjemy kosmonauta i tepelný stav jeho organizmu lépe korelují s údaji čidla elektrického dynamického katatermometru, než s dosud používanými metodami měření teploty vzduchu nuceně cirkulujícího v kabině orbitální laboratoře.

  • 60. až 80. léta

    Výzkum totální náhrady srdce

    V oblasti totální náhrady srdce zkoumala skupina vedená prof. MUDr. J. Vašků přežití zvířat s implantovanými náhradami srdce a uskutečnila první aplikace umělého srdce v klinické praxi.

  • 1969–1989

    Výstavba areálu Fakultní nemocnice Bohunice

    O vybudování se uvažovalo již od konce války, kdy kapacity chorobince ze třicátých let (dnešní staré zástavby) přestaly dostačovat. Ve druhé polovině 60. let byla proto ateliérem Stavoprojekt Brno vypracována studie k investičnímu záměru a následně i projektová dokumentace. Od položení základního kamene k úplné realizaci komplexu nových budov ale mělo uplynout ještě dalších dvacet let.

  • 1982

    První „dítě ze zkumavky“

    Studium lidské reprodukce a řešení výzkumů poruch plodnosti bylo v roce 1982 završeno ve Fakultní porodnici na Obilním trhu narozením prvního "dítěte ze zkumavky" v Československu.  Použitá metoda transferu gamet do vejcovodu (GIFT) byla uznána jako světová priorita, na níž pracoval vědecký tým: prof. MUDr. Dvořák, prof. MUDr. L. Pilka, prof. MUDr. P. Trávník, MUDr. J. Tesařík, prof. MUDr. Z. Čupr a prof. MUDr. P. Ventruba.

  • 1983

    Uskutečněna první transplantace jater v  České republice

    Rozvinul se výzkum transplantace životně důležitých orgánů se zaměřením na technické a imunologické problémy a byla úspěšně uskutečněna transplantace jater. Týmem odborníků prof. MUDr. V. Kořístek, prof. MUDr. J. Černý, RNDr. J. Hökl, doc. MUDr. Z. Gregor, doc. MUDr. J. Leypold, MUDr. F. Hejl.  

  • 1984

    IVF metoda

    Studium lidské reprodukce dále pokračovalo úspěchem, narodilo se první dítě po in vitro fertilizaci a přenosu embryí do dělohy (IVF/ET) ve střední a východní Evropě.

  • 1987

    Implantace umělého srdce

  • 1990

    Návrat univerzity k původnímu názvu Masarykova univerzita

    Po sametové revoluci dochází k rozvoji akademické samosprávy a studentského spolkového života. Univerzita se také vrací ke svému původnímu názvu.

  • 2004–2010

    Nový Univerzitní kampus Bohunice

    Výstavba se skládala z rekonstrukce budov nynějšího Morfologického centra, stavby Integrovaných laboratoří biomedicínských technologií ILBIT, stavby Akademického výukového a výzkumného areálu, do kterého postupně přesídlila Lékařská fakulta.

  • 2005

    Česká prvenství v srdeční a transplantační chirurgii v Brně

    Tým odborníků v Centru kardiovaskulární a transplantační chirurgie (CKTCH) Brno provedl jako první transplantace současně tří orgánů srdce, jater a ledviny u jednoho pacienta a má za sebou řadu dalších prvenství v ČR.

  • od 2005

    Série úspěchů LF MU v oblasti léčby rakoviny

    Masarykův onkologický ústav (MOÚ) v Brně je specializovaným onkologickým centrem s nadregionální působností, které se zaměřuje na vědecko-výzkumnou činnost včetně základního výzkumu.

  • 2014

    Dokončení areálu Středoevropského technologického institutu (CEITEC)

    Vědecko-výzkumná instituce CEITEC propojuje biology, lékaře, chemiky, techniky, fyziky, veterináře a další odborníky s cílem interdisciplinárního propojení výzkumu s velkým podílem medicínských oborů.

  • 2018

    Zahájena stavba Simulačního pracoviště LF MU (SIMU)

    Simulační pracoviště Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, jehož výstavba nyní probíhá, bude v českých podmínkách zcela unikátním pracovištěm, na kterém bude probíhat praktická výuka studentů medicíny a zcela zásadním způsobem promění způsob výuky lékařských oborů.