Příběhy obyčejného lékařství: Primářem v šestadvaceti, ředitelem ve třiceti
„Jeď do Pelhřimova, prohlídni si krematorium, ať víš, do čeho jdeš.“ Když Rudolf Hrušínský coby doktor Skružný v komedii Vesničko má středisková udílel radu, z níž se stala jedna z nejproslulejších hlášek české kinematografie, snad jen představitel hostinského Bedřicha, Jiří Lír, věděl, že v jeho rodišti žádné krematorium není. Zato v okresním městě v době vzniku filmu, v polovině osmdesátých let, fungovala už slušně vybavená nemocnice, kterou z pozice primáře Oddělení klinické biochemie a později rovněž ředitele pomáhal rozvíjet MUDr. Karel Kalla mladší. Druhý z lékařského rodu, jehož nesmazatelná pelhřimovská stopa vychází z Blanenska. Svůj otisk přitom nezanechala jen mezi nemocničními zdmi a ve strukturách České společnosti klinické biochemie, které byl MUDr. Kalla předsedou, ale třeba i na fotbalovém pažitu. A vyjádřeno názvem pelhřimovského FK, lékařský maraton Kallů bude ještě nějakou dobu trvat.
