Preventivní mastektomii podstupuje jen třetina pacientek, nový projekt má zvýšit povědomí o rekonstrukcích prsu

Karcinomem prsu za svého života onemocní každá jedenáctá žena, což z něj činí jeden z nejpalčivějších problémů v oblasti veřejného zdraví. U žen s dědičnými mutacemi genů BRCA 1 a BRCA 2 je riziko až desetinásobně vyšší. Opatření, jako je rozšířený screening či operace snižující riziko, tzv. preventivní mastektomie, však nejsou dle odborníků navzdory své dostupnosti dostatečně využívány.

„V Česku se pro chirurgické odstranění prsu rozhodne jen 25-33 % žen, které vědí, že danou zárodečnou mutaci, a tedy zvýšené riziko karcinomu prsu, mají,“ říká docent Libor Streit, přednosta Kliniky popálenin a plastické chirurgie Fakultní nemocnice Brno a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Ve srovnání s některými západními zeměmi, jako jsou například Spojené státy nebo Velká Británie, kde tento podíl dosahuje až 40 %, jde o nižší číslo, a to i přesto, že preventivní programy v oblasti onkologie v Česku dle Streita patří k těm nejlepším na světě.

Jaké faktory při rozhodování žen o tom, zda preventivní mastektomii podstoupit, hrají roli? Jaké jsou jejich nejčastější obavy? Nakolik pro ně mohou být inspirativní medializované příběhy známých osobností, které už ji podstoupily? To jsou jen některé z otázek, které má za cíl zodpovědět mezinárodní projekt CHOICE (Comprehensive Health Options and Information for Cancer Education), jehož smyslem je zvýšit zdravotní gramotnost v oblasti rakoviny prsu a usnadnit pacientkám informované rozhodování.

„Osvěta v oblasti rakoviny prsu má mnoho rovin. U preventivní mastektomie bývá pozornost často soustředěna především na samotné odstranění prsní tkáně, zatímco rekonstrukce, která na zákrok obvykle bezprostředně navazuje, zůstává ve stínu. Přitom právě rekonstrukce je ve většině případů jeho nedílnou součástí a má zásadní vliv na kvalitu života po operaci. Většina žen v České republice by se pro preventivní zákrok nerozhodla, pokud by neexistovala reálná možnost obnovení estetické integrity prsu,“ podotýká Streit, na jímž vedené klinice podobné zákroky patří k rutinním výkonům.

A zároveň tlumí obavy, které, jak přisvědčuje, v nedávné době vyvolala medializace tzv. „nemoci z prsních implantátů“, souboru rozmanitých zdravotních potíží, které si některé ženy spojují s přítomností silikonových prsních implantátů. „Ženy se na základě těchto zpráv více zajímaly o rekonstrukce prsu vlastní tkání, byly obezřetnější. Určité potíže se v souvislosti s použitím implantátů sice skutečně mohou objevit, četnost je však velice nízká. Já jsem se za svou kariéru setkal jen se dvěma nebo třemi případy, ta mediální kampaň byla ale natolik silná, že vytvářela pocit, že jde o běžné komplikace.“

Iniciativa CHOICE, do které jsou krom Masarykovy univerzity a Institutu biostatistiky a analýz zapojeni také experti z Portugalska či Řecka si však klade za cíl posílit zdravotní gramotnost nejen mezi pacientkami, ale i mezi samotnými lékaři – zejména mezi plastickými chirurgy a onkology. Krom rozsáhlých dotazníkových šetření, která v mezinárodním srovnání usnadní chápání vnímání rakoviny prsu pacientkami, bude mezi hlavními výstupy projektu osvětový webový portál s rozsáhlým slovníkem zdravotní gramotnosti či interaktivní virtuální knihovna. Zlepšit komunikaci s pacientkami pak mají nově připravené školící programy pro zdravotníky. „Věřím, že náš projekt pomůže, aby o preventivních operacích a rekonstrukci prsu bylo více slyšet, abychom ženám mohli efektivně předávat užitečné informace, a tak pomohli mírnit jejich obavy, které s preventivní mastektomií souvisí,“ uzavírá Streit.