Hlavním tématem konference 7. národního dne klinických hodnocení, kterou Velká výzkumná infrastruktura CZECRIN pořádala 30. května v Praze, byla bezpečnost a účinnost nových léčiv.
Letošní ročník Národního dne klinických hodnocení, pořádaný Velkou výzkumnou infrastrukturou CZECRIN v Praze, se jako tradičně věnoval tématu klinických studií, které jsou zaměřené na hodnocení bezpečnosti a účinnosti nových léčiv nebo léčebných postupů. Konference byla podpořena Ministerstvem zdravotnictví, uvědomuje si totiž potřebu podpory v této oblasti a tím profit pro pacienty.
Jedním z hlavních témat konference byla pozice klinických studií v České republice na evropském poli. Ty hrají zásadní roli ve vývoji inovativních léčiv a mají přímý dopad na kvalitu života pacientů. V České republice se klinické studie provádí více než tři desetiletí. Aktuálně jich v mnoha zdravotnických zařízeních probíhá více než 480 a je do nich zapojeno více než 16 tisíc pacientů, což nás staví do silné pozice v evropském srovnání. Klíčové pro udržení takové pozice a její další rozvoj je podpora klinických studií, včetně zajištění dostatečného počtu kvalifikovaných studijních koordinátorů.
Iniciativu MZ ČR k harmonizaci prostředí při provádění klinických studií představil na konferenci vrchní ředitel MZ pro legislativu a právo JUDr. Radek Policar: „Plánujeme vytvořit národní strategii České republiky pro zlepšení prostředí provádění klinických hodnocení léků. Díky klinickým hodnocením léčiv, které probíhají v nemocnicích a ambulancích, se naši pacienti dostávají k nejmodernější léčbě. Podpora této aktivity je tedy podporou ve prospěch pacientů, výzkumných týmů a zároveň šetří náklady systému veřejného zdravotního pojištění, neboť léky platí ti, kteří iniciují výzkum, a ještě platí těm, kteří se na výzkumu podílejí.“ Pohled národní regulační autority přidala i ředitelka Odboru klinického hodnocení léčiv SÚKL MUDr. Alice Němcová.
V rámci moderovaných diskusí se probíraly možnosti posílení pozice ČR na mapě klinického výzkumu (nejen) propojením s evropskými iniciativami, což zahrnovalo i zlepšování klinické praxe nebo financování zdravotnického výzkumu ve spolupráci se zahraničními hosty.
Neopomenutelným tématem letošní konference byla i zdravotnická zařízení v roli hlavních aktérů realizace klinických studií. Zdůrazněna byla komplexnost studijních týmů, kompetence studijních koordinátorů a možnosti podpory při provádění klinických studií ve zdravotnických zařízeních. VVI CZECRIN již několik let přispívá ke kultivaci prostředí pro provádění klinických studií prostřednictvím vzdělávání. „Získáváme finance z MŠMT a podporujeme jednotlivé nemocnice směrem ke studijním koordinátorům, aby je nemocnice mohly mít a měly potřebné vzdělání. Díky národní podpoře můžeme přispět i finančně, aby celá infrastruktura mohla fungovat,“ doplňuje ředitelka CZECRIN doc. MUDr. Regina Demlová, Ph.D.
Pilotní část projektu Aktivní škola odstartuje na podzim tohoto roku. Memorandum o spolupráci podepsali zástupci Jihomoravského kraje, Lékařské fakulty a Fakulty sportovních studií MU, Masarykova onkologického ústavu, Fakultní nemocnice Brno a České školní inspekce.
Precizní terapie je v onkologii vhodná pro třetinu pacientů a číslo se stále zvyšuje, ukazují data. I to je jeden z argumentů, proč ve Fakultní nemocnici Brno v květnu začalo fungovat Centrum precizní medicíny. Doktor Michal Eid z Interní hematologické a onkologické kliniky Fakultní nemocnice Brno a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity se coby předseda jeho Molekulárně onkologické indikační komise zásadním způsobem podílí na indikaci precizní léčby onkologickým pacientům.
