Noc vědců v kampusu: „Tady studovat musí bejt hodně cool!“

Svérázné projevy uznání středoškoláků, zvídavé nadšení těch základní školou povinných i upřímně fascinované pohledy dospělých. Letošní ročník Noci vědců v univerzitním kampusu v Brně-Bohunicích zabavil víc než tři a půl tisíce příchozích.

10. 10. 2023

Bez popisku

Tradiční popularizační akce Noc vědců láká zájemce o vědu a poznání už od roku 2005. Masarykova univerzita se do ní zapojuje pravidelně, přičemž v posledních letech nemalou část svého programu koncentruje do areálu univerzitního kampusu v Brně-Bohunicích, kde se schází nejen trojice domovských fakult, ale letos i fakulty ekonomicko-správní a farmaceutická. Připočtěte aktivity Centra jazykového vzdělávání nebo knihovny a není až tak nemyslitelná představa, že šest hodin, po které akce oficiálně trvá, na zhruba sedm desítek stanovišť, které byly v areálu kampusu k navštívení, jednoduše nestačí.

Lékařská fakulta krom stálých taháků v podobě prohlídky Simulačního centra a Anatomického muzea či na jiných akcích odzkoušených programů Biofyzikálního ústavu nebo nutričních terapeutů, na svých stanovištích lákala také na prezentace svých mladších výzkumníků, pro které letošní Noc vědců znamenala premiéru. V učebnách Biologického ústavu tak mohli účastníci pod dohledem doktorky Kateřiny Cetkovské a jejích kolegyň pod mikroskopy pozorovat odlišnosti mezi nádorovými buňkami a těmi nenádorovými.

Hned před vstupem do ústavu svou práci se svými týmy prezentovali také docent Jan Křivánek, jenž v létě zaujal v akademických kruzích i v mainstreamových médiích svým výzkumem dorůstání tvrdých tkání, a jeho kolegyně z Ústavu histologie a embryologie, doktorka Dáša Bohačiaková, jejíž výzkumná skupina příchozí seznamovala s problematikou kmenových buněk skrze struktury organoidů. Mezi dvěma stanovišti s mikroskopy a modely pak našla místo magistra Monika Hojdanová z I. neurologické kliniky, u jejíhož stanoviště zaměřeného na neurodegenerativní onemocnění si mohli zájemci vyplnit například Montrealský kognitivní test využívaný k diagnostice demence.

Ještě půl hodiny před půlnocí se všichni věnovali zvídavým účastníkům a zodpovídali jejich dotazy. „Vůbec jsem nečekala, že by mohlo přijít tolik lidí! A že se i středoškoláci budou ptát na věci, které by mě osobně v jejich věku vůbec nenapadly. Bylo to intenzivní, ale moc jsme si to užili,“ shrnula za všechny sdílené dojmy doktorka Hana Hříbková z Výzkumné skupiny Dáši Bohačiakové. Podobnou zpětnou vazbu poskytl i profesor Pavel Šlampa z Kliniky radiační onkologie, v jehož režii na Masarykově onkologickém ústavu připravili unikátní exkurze. Na základě předchozích registrací na ně dorazilo na sto lidí. „Mám z akce velice dobrý pocit. Myslím, že se vydařila a hlavně se i dobrovolným průvodcům, přednášejícím a organizátorům líbila,“ referoval profesor Šlampa.

A že se líbila i samotným účastníkům – a že podobná forma popularizace vědy a výzkumu má smysl – dokládaly i komentáře jako ten z nadpisu článku, které se daly při průchodu koridory zachytit ze všech stran. Noc vědců tak kromě popularizačního charakteru akce byla příležitostí ukázat za tmy kampus zase v trošku jiném než každodenním světle. I jako místo, kde studovat musí bejt hodně cool!


Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info