Daniel Kvak: Aby sebediagnostika nebyla cesta do pekel…
S veřejným zpřístupněním nástrojů typu Midjourney či ChatGPT začíná téma a představy o možnostech využití umělé inteligence pronikat širokou veřejností. Ti, kteří fascinaci chytrými algoritmy propadli o něco dříve, mezitím realizují projekty, které ještě pár let nazpět byly vykreslované jen v příbězích science fiction. Autonomní ozdravné moduly známé ze snímků jako jsou Vetřelec či Elysium jsou sice představitelné skutečně jen na plátně, avšak například v diagnostice zažívá AI v posledních pár letech strmý rozmach. Jak se ukazuje, šetřit může čas i peníze, což může hrát tváří v tvář výzvám souvisejícím se stárnoucí populací a nedostatkem zdravotnického personálu významnou roli. Jedním z těch, kdo se do závodů digitálního zdravotnictví zapojili, je i Mgr. Daniel Kvak. Student Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, na níž se zabývá využitím strojového učení v audiovizi, ale také tahoun společnosti Carebot, pod jejímž jménem proniká do lékařských ordinací. Nástup ambiciózního start-upu je stejně překotný jako kadence, s níž mladý podnikatel chrlí lékařské pojmy k nerozeznání od medicínského profesionála, a co začalo během pandemie COVIDU-19 systémem na klasifikaci rentgenových snímků plic, dnes škáluje pro další obory. Jedním z projektů, kterým se rostoucí tým Carebotu zabývá, je také nástroj pro rozpoznávání kožních melanomů, a to zejména u pacientů s tmavším odstínem kůže. „Překvapilo mě, že když Google vydal aplikaci DermAssist, tak na odstín kůže příliš nebral zřetel, přitom jde podle mě o vůbec nejdůležitější faktor,“ všímá si Kvak. Ostatně, nutnost poučit se z chyb a být co nejvíc praktický, v rozhovoru zdůrazňuje několikrát. Že jeho snaha dává smysl, potvrzuje mimo jiné nedávné ocenění na konferenci MICAD zaměřené právě na počítačové systémy pomáhající s interpretací lékařských snímků.
