Předsednictvo GA ČR oceňuje tři projekty řešitelů z LF MU

Předsednictvo GA ČR svým rozhodnutím potvrdilo hodnocení tří projektů řešených na Lékařské fakultě MU a ohodnotilo tak dosažení mimořádných výsledků. Při závěrečném hodnocení projektů stupněm "vynikající" byly vyhodnoceny projekty řešené prof. MUDr. Davidem Šmajsem, Ph.D., doc. Mgr. Lumírem Krejčím, Ph.D. a Mgr. Zuzanou Koledovou, Ph.D. Blahopřejeme!

2. 9. 2020


Řešitelka projektu Signalizace FGF ve fibroblastech mléčné žlázy a její úloha ve vývoji a nádorech mléčné žlázy Mgr. Zuzana Koledová, Ph.D.

Hodnocení ukončených grantových projektů provádí na základě posouzení hodnotícím panelem oborová komise Grantové agentury České republiky, do jejíž působnosti grantový projekt spadá. GA ČR hodnotí závěrečnou zprávu a postup při řešení grantového projektu. Jako vynikající hodnotí řešení projektu, u něhož bylo dosaženo deklarovaných cílů a byly dosaženy původní významné výsledky posunující současný stav poznání. Ty jsou doloženy publikacemi v příslušné oblasti a jsou z hlediska rozsahu, kvality a potenciálního ohlasu či možností využití při řešení projektem vyjmenovaných problémů vynikající a výrazně zasáhnou do vývoje oboru, a to zejména v mezinárodním kontextu. Takového hodnocení dosahuje obvykle maximálně pětina hodnocených projektů.

Do tohoto hodnocení byly zařazeny tři projekty řešitelů z Lékařské fakulty MU, které byly podány do veřejné soutěže ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích na podporu grantových projektů základního výzkumu. Dva projekty byly řešeny na Biologickém ústavu jako Standardní projekty: Studium genomů patogenních treponem na základě analýzy jednotlivých buněk, jehož řešitelem je prof. MUDr. David Šmajs, Ph.D. a projekt Vnitřní vlastnosti RAD51 vlákna a jeho biologické regulace, jehož řešitelem je doc. Mgr. Lumír Krejčí, Ph.D. Třetí oceněný projekt byl řešen jako Juniorský projekt s názvem Signalizace FGF ve fibroblastech mléčné žlázy a její úloha ve vývoji a nádorech mléčné žlázy, jehož řešitelkou třetího oceněného projektu je Mgr. Zuzana Koledová, Ph.D. z Ústavu histologie a embryologie.

Abstrakty tří zmíněných projektů si můžete přečíst zde:

prof. MUDr. David Šmajs, Ph.D. : Studium genomů patogenních treponem na základě analýzy jednotlivých buněk

Rod Treponema zahrnuje řadu lidských a zvířecích patogenních druhů a poddruhů, které způsobují syfilis (T. pallidum ssp. pallidum), yaws (T. pallidum ssp. pertenue), endemickou syfilis (T. pallidum ssp. endemicum) a pintu (T. carateum). Základním záměrem projektu je vývoj technik založených na analýze jednotlivých buněk pro získání celogenomových sekvencí patogenních treponem. Vzhledem k vlastnostem genomů treponem plánujeme získat vysoce kvalitní celogenomové sekvence včetně sekvencí paralogních a repetitivních oblastí. Genomové sekvence pomohou v objasnění treponemální virulence, adaptace na prostředí hostitelského organismu a také jejich evoluce. Specifické cíle projektu zahrnují vývoj technik založených na analýze jednotlivých buněk, genomové sekvenování přímo z klinického materiálu a analýzu genomů získaných z jednotlivých buněk s ohledem na přítomnost geneticky variabilních míst v populaci treponem. Plánujeme vyšetřit více než 30 treponemálních genomů a 30 genomů získaných z individuálních treponemálních buněk.

Cíle projektu: Základním záměrem projektu je vývoj technik založených na analýze jednotlivých buněk pro získání celogenomových sekvencí patogenních treponem. Plánujeme vyšetřit více než 30 treponemálních genomů a 30 genomů získaných z individuálních treponemálních buněk.

doc. Mgr. Lumír Krejčí, Ph.D.: Vnitřní vlastnosti RAD51 vlákna a jeho biologické regulace

Abstrakt Homologní rekombinace (HR) je esenciální mechanismus potřebný k opravě dvouřetězcových zlomů v DNA a poškozených replikačních vidlic. HR je iniciována vznikem nukleoproteinového vlákna tvořeného proteinem RAD51 a jednořetězcovou DNA, které je schopno vyhledat a vmezeřit se do homologní DNA. Ačkoliv je známo, že RAD51 neni schopen pracovat samostatně a je závislý na kofaktorech (BRCA2 a paralogy RAD51), které řídí dokončení HR reakce, molekulární podstata tohoto děje není jasná. Tento projekt spojuje unikátní metodologie pro studium vlastností RAD51 vlákna a jeho modulace pomocí HR kofaktorů. Integrací kinetických studií v reálném čase se strukturální vizualizací, konformační dynamikou a validací v biologickém systému poskytuje bezprecedentní náhled do mechanismu, kterým se HR faktory podílí na stabilitě genomu a jejich relevanci při vzniků nádorů a dalších závažných onemocnění.

Mgr. Zuzana Koledová, Ph.D.: Signalizace FGF ve fibroblastech mléčné žlázy a její úloha ve vývoji a nádorech mléčné žlázy

Cílem projektu bylo prokoumat existenci a funkci signalizace fibroblastového růstového faktoru (FGF) ve fibroblastech mléčné žlázy a její roli ve vývoji a nádorech mléčné žlázy.

Signalizace FGF je jednou ze základních signálních drah, která zprostředkuje komunikaci mezi buňkami, od nejranějších vývojových stádií organizmu během celého života. Její správná funkce je zcela zásadní pro vývoj orgánů a regeneraci a její poruchy vedou k patologiím, včetně rakoviny. V mléčné žláze byla známá pouze role FGF signalizace v epitelu mléčné žlázy. V tomto projektu Dr. Koledová poprvé popsala a vysvětlila roli FGF signalizace ve fibroblastech mléčné žlázy v regulaci morfogeneze větvení epitelu mléčné žlázy, tedy procesu, kterým vzniká funkční architektura orgánu zodpovědného za produkci mléka. Za tímto účelem byly vytvořeny a využity inovativní 3D buněčné kultury, včetně ko-kultur organoidů mléčné žlázy s fibroblasty mléčné žlázy, v kombinaci s pokročilými zobrazovacími technikami a molekulárně-biologickými metodami. Získané poznatky, publikované v prestižním časopisu Development (Q1: #4/86 ve vývojové biologii, IF 5.763), boří zažitou „epitelocentrickou“ teorii o úloze FGF ve vývoji mléčné žlázy. Dokazují totiž, že signalizace FGF je zcela zásadní i pro funkci fibroblastů, které zpětně regulují vývoj epitelu.

Projekt taktéž přispěl k objasnění fenoménu dvoufázové odpovědi signální dráhy FGF, jejíž pochopení je nutné pro možnost zavedení farmak obsahující FGF do praxe. Díky využití hyperstabilních forem proteinu FGF2 ve spolupráci s brněnskou firmou Enantis Dr. Koledová odhalila nové mechanismy, které regulují buněčné výstupy signalizace FGF. Tyto výsledky byly publikovány v časopise Frontiers in Cell and Developmental Biology (Q1: #46/264 v buněčné biologii, IF 5.206).

Více článků

Přehled všech článků