Stop dekubitům
V 85. díle podcastu Stetoskop přivítáme přednostku Ústavu zdravotnických věd LF MU, prof. PhDr. Andreu Pokornou, Ph.D. a zaměříme se na problematiku dekubitů.
Informace k nošení a výrobě roušek v současné epidemiologické situaci.
Nošením roušek chráníme osoby v našem okolí před kapénkovou nákazou od nás, možná infikovaných.
Roušky vhodné pro veřejnost jsou dvojího druhu:
Jednorázové ústní roušky - chirurgické ústenky lze použít k jednorázovému účelu, např. na cestu veřejnou dopravou, na nákup nebo pro vyřízení neodkladných úředních záležitostí. Účinnost roušky klesá po zvlhnutí – přibližně za 2 hodiny. S tím je třeba počítat. Použitou roušku lze vyhodit do směsného odpadu, případně spálit. Po tomto úkonu je nutné umýt si důkladně ruce.
Svépomocí ušité látkové roušky jsou rychlým alternativním řešením a jejich nespornou výhodou je možnost opakovaného použití. Vhodným materiálem je bavlna, protože snese mnohonásobné vyvařování. Roušku nasazujeme tak, že její okraje přitiskneme na obličej a po dobu nošení se jí nedotýkáme. Sundáváme ji za tkanice. Důkladně si umyjeme ruce.
Návod na zacházení s použitou rouškou je jednoduchý. Vyvařit v hrnci s pokličkou, stačí 5 minut a nechat v hrnci do vychladnutí – tento postup prodlužuje působení vysoké teploty a je prevencí opaření a popálení. Vyždímat, usušit a vyžehlit – nejlépe napařovací žehličkou na nejvyšší teplotu s použitím napařovací funkce.
Uchovávat např. v plastové krabici, omyvatelné a uzavíratelné víkem.
Tímto způsobem lze použít a následně vyvařit i skládané roušky s gumičkami, které jsou vynalézavým řešením bez šití.
V zařízeních s velkou spotřebou látkových roušek je nejvhodnější praní samostatně v automatické pračce na maximální teplotu (program bavlna, 95°) s použitím pracího prostředku. Sušení v sušičce je výhodou. Další postup je shodný – žehlení na maximální teplotu napařovací žehličkou a uložení v omyvatelné krabici.
Látkové roušky mají dlouhou životnost a představují minimální ekologickou zátěž.
Roušky jednorázové i látkové chrání osoby v našem okolí, do jisté míry však chrání i nás.
Respirátory poskytují dlouhodobou a spolehlivou ochranu. Potřebují je všechny osoby vystavené vysokému riziku nákazy při zajišťování nejen zdravotnických, ale i veškerých dalších nezbytných činností pro veřejnost.
Veřejnost nejlépe ochrání dodržování aktuálních pokynů, maximální doba strávená doma v izolaci, důsledná hygiena a dezinfekce v domácím i v pracovním prostředí a odpovědné chování vůči všem lidem.
Těšit nás může vlna solidarity a zájem o dobrovolnictví.
Ústav ochrany a podpory zdraví Lékařské fakulty MU, 18. 3. 2020
(zpracovala MUDr. Miroslava Zavřelová)
V 85. díle podcastu Stetoskop přivítáme přednostku Ústavu zdravotnických věd LF MU, prof. PhDr. Andreu Pokornou, Ph.D. a zaměříme se na problematiku dekubitů.
Ochota pomáhat se opět propojila s nadějí na nový život. Prostory Lékařské fakulty Masarykovy univerzity ožily solidaritou díky studentskému spolku Mise naděje, který zde uspořádal tradiční nábor do registru dárců kostní dřeně. Výzvu vyslyšelo 141 nových zájemců z řad studentů i zaměstnanců. Právě oni teď představují novou naději pro pacienty, kteří na své „genetické dvojče“ a šanci na uzdravení teprve čekají.