NÚVR bere za národní autoritu v oblasti onkologického výzkumu a akademické onkologie, jenž do celorepublikové vědecké sítě propojí významná pracoviště provádějících špičkový výzkum v oblasti onkologie. A jelikož v současné době onkologický výzkum postrádá zásadnější koordinaci a je dle zainteresovaných poněkud roztříštěn do jednotlivých institucí, bude to právě NÚVR, co přispěje ke zlepšení koordinace, strategie a efektivity onkologického výzkumu či přípravy nových odborníků.
Ředitelem NÚVR je Aleksi Šedo, proděkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Společně s ním ústav povedou Marián Hajdúch z Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci v roli lékařského ředitele a jako vědecký ředitel Ondřej Slabý, který působí na naší Lékařské fakultě MU a Středoevropském technologickém institutu (CEITEC) Masarykovy univerzity v Brně. Jejich společnou ambicí je přenášet výsledky z laboratoří k lékařům a pacientům, ale také se zaměří na popularizaci biomedicínského výzkumu a jeho strategický rozvoj v budoucnu. "Málokdo v České republice si uvědomuje, že peníze, které putují do výzkumu, už nyní mají přímé pozitivní dopady na zdraví nás všech. Pracujeme v laboratořích, ale výsledky naší práce v nich nezůstávají,“ uvádí Slabý. A dodává: „Směřujeme k propojení špičkové vědecké expertizy, unikátní výzkumné infrastruktury a terciárního vzdělávání, abychom mohli do budoucna moderní onkologický výzkum strategicky rozvíjet.“
Prof. RNDr. Ondřej Slabý, Ph.D.
„Onkologický výzkum, který skutečně pomáhá, je vždy založen na intenzivní mezioborové spolupráci.“
Tým Ondřeje Slabého z Masarykovy univerzity ve spolupráci s kolegy z Masarykova onkologického ústavu vyvinul patentovanou diagnostickou sadu, která z malého vzorku krve umožní včasný záchyt rakoviny tlustého střeva a konečníku (kolorektálního karcinomu), jež patří v ČR k nejčastějším nádorovým chorobám. Metoda je založena na detekci hladin takzvaných mikroRNA (krátkých molekul nekódujících ribonukleové kyseliny) v krevním oběhu pacienta, kam se dostávají z nádorové tkáně. Nádorové buňky totiž tyto mikroRNA využívají ke komunikaci s jinými buňkami a okolním prostředím. Ukázalo se, že u devíti z deseti lidí, tedy s vysokou přesností, je metoda schopna pouze z krve zjistit přítomnost kolorektálního karcinomu, a to i u pacientů s časnými stádii tohoto onemocnění, kdy je nemoc dobře léčitelná. Test navíc pomáhá včas rozpoznat návrat choroby a předpovědět naději pacienta na dlouhodobé přežití. Nově vyvinutou metodu si vědci nejprve nechali patentovat a poté na jejím dalším vývoji začali spolupracovat s českou biotechnologickou společností BioVendor, laboratorní medicína a.s. Certifikovaná diagnostická sada by mohla být k dispozici v průběhu příštího roku.
Ondřej Slabý v podcastu STETOSKOP
