V 60. dílu podcastu STETOSKOP se podíváme na Interní oddělení do nemocnice Milosrdných bratří. Na dráhu interního lékaře se vydal i náš host Jan Richter. Jaká ale byla jeho cesta k tomuto oboru? Jako student začal s podnikáním, pracoval pro velkou farmaceutickou firmu a je píše příběhy na LinkedIn.
S dnešním hostem se vydáme na Interní oddělení do nemocnice Milosrdných bratří. Na začátku by se asi slušelo si definovat internu, jak se jí slangově říká. Její definice je ale složitější, než se na první pohled zdá, proto si vezmeme na pomoc slova prof. Richarda Češky.
Z jedné strany si uvědomujeme, že se jedná o zastřešující, nad ostatními obory široce rozkročený obor, ze strany druhé máme ale internu někdy spojenou s hospitalizací staršího člena rodiny spíše v zařízení ošetřovatelském, někdy charakteru rehabilitace či léčebny dlouhodobě nemocných. A s intenzivní péčí si pak internu nespojujeme vůbec.
Interna je oborem, který se zabývá prevencí, diagnostikou a (nechirurgickou) léčbou pacienta. Nezaměřuje se přitom na jeden orgán nebo na jednu nemoc. Snaží se o komplexní pohled na nemocného člověka, sleduje možné interakce a vzájemné propojení všech vnitřních orgánů. Popisu interny velmi dobře odpovídá pojem „celostní medicína“. Ten však je bohužel často dáván do souvislosti s alternativními směry lékařství.
Když kořeny interny můžeme vysledovat již několik tisíc let zpět, skutečný rozkvět interny přineslo především dvacáté století. Tento rozkvět byl spojen s rozvojem diagnostických metod, zejména RTG a biochemie. Mimořádně důležitý byl rozvoj farmakoterapie. I když je těžké vybírat léky, které se nejvíc podepsaly na rozvoji interny jako oboru, prioritu antibiotik (včetně antituberkulózní léčby) nelze přehlédnout. Inzulín zásadně změnil dříve fatální prognózu diabetiků, s rozvojem kardiak se pojí zlepšení kvality a posléze i délky života nemocných s chorobami srdce a cév. Využití kortikoidů, protinádorové léčby a mnoha dalších lékových skupin přinášelo nové a nové terapeutické úspěchy. Ale také někdy vedlo do slepých uliček.
Internista musí velmi dobře ovládat nejen kardiologii, ale i angiologii, gastroenterologii a pneumologii. Navíc se internisté zabývají více než mnohé jiné obory prevencí. Ať už primární, nebo sekundární.
Na dráhu interního lékaře se vydal i MUDr. Jan Richter, se kterým jsme si v nejnovějším dílu podcastu povídali. Cesta ale k jeho oboru nebyla přímočará. O svých začátcích, o svém podnikání i o práci pro velkou farmaceutickou firmu mluví s pokorou, ale i s humorem. A ten se vetknul i do jeho příběhů, které zveřejňuje na sociální síti LinkedIn. V rozhovoru na sebe prozradí, jak začal podnikat, kde se seznámil se svou ženou a kdo z rodiny ho asi ovlivnil při výběru povolání. Nyní Vás pozveme k poslechu a za nedlouho i ke četbě. Mrkněte se na Na cestě být #LepšíLékař.
Podcastem STETOSKOP přibližujeme širší veřejnosti život na naší fakultě, představujeme zajímavé vědecké projekty, občas nakoukneme pod plášť nejen doktorskému studiu, zpovídáme významné osobnosti z řad studentů, absolventů i zaměstnanců. A velkým přáním zůstává se inspirací středoškoláků pro studium na naší fakultě.
Přejeme příjemný poslech. Nasaďte si sluchátka, my nasazujeme STETOSKOP.
Na výměnné stáže pod taktovkou studentské organizace IFMSA do brněnských nemocnic každoročně dorazí přes šedesát studentů. Domů si odvážejí nejen cenné pracovní zkušenosti.
Na 73. valném shromáždění Evropské asociace studentů stomatologie (EDSA) v rumunské Bukurešti se sešlo přes 170 studentů z 35 různých zemí Evropy. Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity reprezentovali tři studenti. "EDSA představuje hlas studentů z celé Evropy a umožňuje nám tak ovlivňovat směřování našeho oboru a jeho výuky již z pozice studentů," říká Eliška Jandová, studentka LF MU a 2. viceprezidentka Sdružení studentů stomatologie České republiky.
