Vzhledem k nařízení rektora se doktorandi a jiní studenti se mohou těchto aktivit v nezbytných případech účastnit pouze v případě, že jsou v pracovněprávním vztahu k MU (pouze stipendium samo o sobě nezakládá pracovněprávní vztah).

Jak funguje výzkum v současné epidemiologické situaci na Ústavu histologie a embryologie? Své výzkumy nám ukázali a popsali dva zaměstnanci ústavu - odborný asistent Mgr. Tomáš Bárta, Ph.D. a odborný pracovník Mgr. Jan Křivánek, Ph.D.

Dr. Bárta a jeho kolegové se momentálně zabývají studiem retinálních organoidů diferencovaných z lidských pluripotentních kmenových buněk. Jedná se o trojrozměrné struktury, které mají buněčnou kompozici velmi podobnou lidské sítnici (tj. obsahují fotoreceptory a další buněčné typy potřebné ke tvorbě a vedení vzruchu po stimulaci světlem). Organoidy a další buněčné a tkáňové kultury vyžadují péči - výměnu média, pasážování. In vitro buněčné kultury se sice mohou zamrazit, ale organoidy zamrazit nelze. "Vzhledem k tomu, že organoid diferencuje 150 i více dní, tak naše přítomnost na pracovišti je tedy nutností," uvedl Dr. Bárta. Zatím to tedy nevypadá na nějaký výrazný výpadek pracovní síly a bádá se dále.

Dr. Křivánek uvádí, že "v naší skupince se věnujeme několika různým projektům, které jsou tematicky zaměřené zejména na vývoj a mikrostrukturu zubu. Zvláštní zájem máme ve studiu myších řezáků, které jsou unikátní tím, že nikdy neukončí svůj růst (na rozdíl od lidských zubů) a po celý jejich život v nich zůstávají aktivní kmenové buňky, které zub obnovují. Proto musí hlodavci zuby neustále obrušovat. Jeden z partikulárních projektů, který nás momentálně zajímá nejvíc, je využití znalostí o zubních kmenových buňkách v oblasti regenerativní medicíny." 

V současné situaci se týmy embryologů snaží více pracovat na projektech z domova, ale jejich pravidelná přítomnost v laboratořích je nezbytná. Je tomu tak zejména proto, že k většině práce využívají živé organismy (myši a živé buněčné kultury) a ty se bez pravidelné péče rozhodně neobejdou.