Začala výstavba památníku dárcům těl, v létě bude hotový

Po několika letech zejména administrativního úsilí a snah o získání potřebných financí konečně začala výstavba památníku dárcům těl. V prvních dubnových dnech proběhla demontáž stávajícího náhrobku a jeho převoz do kamenické dílny k zrestaurování, po velikonočních svátích začne stavební proměna hrobového místa ve vsypovou hrobku. Do ní budou vkládány zpopelněné ostatky těch, kteří se rozhodli darovat své tělo Anatomickému ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity ve prospěch vědy a výuky budoucích – ale i stávajících – lékařů.

„Těla, která se k nám dostanou, jsou po využití ke studijním a výzkumným účelům zpopelněna v krematoriu a pokud si dárce nepřeje, aby byl popel předán pozůstalým, je rozprášen na rozptylové loučce,“ přibližuje zavedenou praxi přednosta Anatomického ústavu LF MU, docent Marek Joukal, v rozhovoru pro magazín 100+1 Zázraky medicíny. S památníkem tak dárci získají místo, které bude věčným symbolem jejich ušlechtilého rozhodnutí, ale zároveň také důstojným prostorem, kde budou moct pozůstalí svým blízkým věnovat tichou vzpomínku. Ostatně, každoročně tak při Pietě za dárce těl v období dušiček činí na akci iniciované Spolkem mediků nejen budoucí lékaři, ale i vedení fakulty.

Památník vznikne z hrobového místa rodiny Bašných, nacházejícího se v centrální části Ústředního hřbitova Brno, které fakulta získala symbolickým převodem od Správy hřbitovů města Brna. Náhrobek byl v roce 1958 prohlášení kulturní památkou a dodnes patří k nejvýznamnějším náhrobkům celého hřbitova. I proto jsou do jeho proměny zapojeni také památkáři. „Náhrobek je postaven z leštěné porfyrické žuly a leštěného černého gabra. Jeho hlavním motivem je umělecky kvalitní bronzová socha Jana Laušmana, zachycující truchlící ženskou postavu ve splývavých šatech, objímající urnu, o kterou zároveň opírá hlavu. Poměrně běžná kompozice sochy vychází z estetiky neoklasicismu s prvky secese a představuje významný doklad uměleckých zakázek ze začátku dvacátého století,“ vystihuje jeho uměleckou hodnotu Mgr. Barbora Číhalíková z Národního památkového ústavu.

Zatímco v případě běžných náhrobků bez památkové ochrany je podobná „recyklace“ u opuštěných hrobů bezproblémová, v případě kulturní památky je pro její nové využití zásadní zachování celkové kompozice díla i jeho výtvarných a řemeslných detailů, bez zásahu do originální kamenosochařské práce a materiálu. Jediným zásahem do náhrobku tak bude otočení kamenných bloků nápisovou stranou dozadu, aby původní nápisy zůstaly zachovány, zatímco z přední pohledové strany bude náhrobek opatřen novými nápisy, upozorňujícími na význam místa.

„Z hlediska práce restaurátora bude náročné především provedení esteticky kvalitní řízené patiny na kovové plastice; způsob závěrečné patinace ovlivní barevné pojednání povrchu, a tím celkový výraz výtvarného sochařského díla. Dalším problémem, se kterým se bude muset restaurátor vypořádat, je statika celého objektu, která bude ovlivněna stavebními úpravami hrobky v podzemní části,“ upozorňuje na možná úskalí Barbora Číhalíková. O restaurování náhrobku se postará MgA. Radka Levínská, v nové podobě by měl být na místo vrácen v průběhu července. Během srpna se uskuteční dokončovací práce a dle plánu i samotné předání stavby.