Členové Českého národního centra Evidence-Based Healhcare a Knowledge Translation (CEBHC-KT, IBA, MED MUNI) měli další jedinečnou příležitost školit se od jednoho z nejlepších světových vědců v oblasti medicíny založené na důkazech (evidence-based medicine), tentokrát od samotného prof. Holgera Schünemanna z McMaster univerzity, Kanada.
Prof. Schünemann přijal pozvání od Miloslava Klugara, ředitele CEBHC-KT, a Andrey Pokorné, zástupkyně ředitele CEBHC-KT a současně proděkanky pro nelékařské studijní programy a informační technologie Lékařské fakulty, aby vedl specializovaný seminář pro kmenové pracovníky CEBHC-KT. Tento seminář na téma "Pokroky v metodice GRADE" se uskutečnil prezenčně 9. září na Lékařské fakultě Masarykově univerzitě s cílem zlepšit znalosti v procesech tvorby guidelinů.
Chybět nemohla ani obsáhlá diskuse a individuální konzultace. Členové CEBHC-KT byli nadšeni, že mohli debatovat o svých konkrétních pracovních problémech s tak uznávanou osobností. MUDr. Lucia Kantorová, která se věnuje převážně metodice guidelinů v týmu CEBHC-KT, dodává: "Mně a mým dalším kolegům se prof. Schünemannem plně věnoval při hodinové konzultaci, kde jsme probrali studii, na které jsme s týmem pracovali v posledních měsících a která konečně představí náš inovativní přístup při tvorbě prvního českého guidelinu pro klinickou praxi COVID-19. S prof. Schünemannem jsem již měla tu možnost setkat se v minulosti a mohu s jistotou říci, že vždy obdivuji jeho nadhled a pracovní efektivitu. Povzbuzení, které nám, mladším výzkumníkům, projevil ve mně tkví ještě nyní."
Děkan Lékařské fakulty MUNI Martin Repko a proděkanka Andrea Pokorná si nemohli nechat ujít tuto významnou návštěvu, při které navrhli prof. Schünemannovi místo hostujícího profesora na CEBHC-KT. „Očekáváme však, že navážeme na předchozí a velmi plodnou výzkumnou spolupráci se členy CEBHC-KT a také na spolupráci v oblasti výuky se zaměřením na veřejné zdravotnictví. Pevně doufáme, že se prof. Schünemann nad tímto návrhem zamyslí a budeme moci navázat další spolupráci s podporou vedení lékařské fakulty“. Dodali.
Prof. Schünemann je autorem či spoluautorem více než 600 recenzovaných publikací (h-index 171/113 google scholar/web of science: https://scholar.google.com/citations?user=Afw4UDAAAAAJ&hl=en) a od roku 2015 je agenturou Thomson Reuters označován za jednoho z 3000 nejvlivnějších vědců současnosti napříč vědními obory (od zemědělství po zoologii). Je také na seznamu nejcitovanějších vědců všech dob s h-indexem nad 100 (http://www.webometrics.info/en/node/58).
Pro více informací čtěte anglickou verzi článku zde.
Jak vzpomínají na nezapomenutelný zážitek studentky, které vyrazily na praxi. Ale ne ledajakou. Do Ugandy se vydaly tři budoucí lékařky a jak se měly i co doporučují zájemcům o podobné výjezdy, si poslechněte ve 46. dílu podcastu STETOSKOP.
Říká, že stroj, respektive dnes tolik skloňovaná umělá inteligence nikdy nedokáže nahradit lidský kontakt. Přesto doc. PhDr. Miroslav Světlák, Ph.D., přednosta Ústavu lékařské psychologie a psychosomatiky Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, získal ocenění Czech DIGI@MED Award, každoročně udílené biotechnologickou společností Roche za inovativní digitální a mobilní řešení v oblasti zdravotnictví. Porotci soutěže ocenili aplikaci MOÚ Mind Care, kterou se svým týmem vyvinul s ambicí dostat prostřednictvím osmitýdenních terapeutických programů principy na podporu duševního zdraví doslova až k lidem domů. V současné fázi mají možnost aplikaci využívat pouze pacienti Masarykova onkologického ústavu, cíle autorů však přesahují jedinou diagnózu. Byť totiž ze slov docenta Světláka vystupují pojmy jako lidskost a empatie i on vidí v eHealth čili ve využití informačních technologií ve zdravotnictví nesmírný potenciál, z něhož mohou ve finále profitovat jak zdravotníci, tak pacienti. Jak ho naplnit? Jakou psychologickou péči vůbec lékaři onkologickým pacientům poskytují? Do jaké míry může přetíženému zdravotnickému personálu ulevit elektronizace? A lze vůbec relaxovat s mobilem v ruce?
