Únor 2025 ve vědě na LF MU
Přinášíme vám výběr toho nejzajímavějšího, co se u nás ve vědě a výzkumu událo v nejkratším měsíci roku 2025.
Výzkumné skupině Pavla Krejčího z Biologického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity se podařilo zjistit, že poškozený růst kostí vedoucí k achondroplázii lze částečně zvrátit.
Výzkumné skupině Pavla Krejčího z Biologického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) zaznamenala pokrok k nalezení léčby geneticky podmíněné poruchy růstu. Zjistili totiž, že poškozený růst kostí vedoucí k achondroplázii lze částečně zvrátit pomocí syntetické molekuly ribonukleové kyseliny, tzv. RNA aptameru. Výsledky studie byly zveřejněny v prestižním vědeckém časopise Science Translational Medicine začátkem května letošního roku.
U lidí s achondroplázií je výrazně zpomalen růst kostí, což se u pacientů projevuje postavou tzv. trpasličího vzrůstu a dalšími zdravotními problémy. Achondroplázie je způsobena mutací v DNA, která vede k nadměrné aktivaci signální dráhy zvané FGFR3. Efektivní léčba achondroplázie dosud chybí.
Naši vědci se zaměřili na zkoumání terapeutického potenciálu RNA aptameru RBM-007, který byl před několika lety vyvinut k léčbě věkem podmíněné makulární degenerace (VPMD), jenž je nejčastější příčinou slepoty v civilizovaném světě.
Podání RBM-007 podpořilo fyziologické chování buněk chrupavky, a to jak u buněk izolovaných mimo organizmus (v takzvaných podmínkách in vitro) tak i v případě přímé aplikace do myšího modelu. RBM-007 podpořil růst buněk chrupavky, zpomalil jejich předčasné stárnutí a zamezil odbourávání mezibuněčné hmoty chrupavky. „V naší studii jsme ve spolupráci s Japonskou firmou RIBOMIC provedli re-lokalizaci VPMD léku na achondroplázii. Lék nyní v Japonsku vstoupil do první fáze klinických testů, jeho úspěšná aplikace může vézt k výraznému zlepšení kvality životů pacientů s achondroplazií,“ uvedl Pavel Krejčí.
Přinášíme vám výběr toho nejzajímavějšího, co se u nás ve vědě a výzkumu událo v nejkratším měsíci roku 2025.
Tým vědců pod vedením vedoucího výzkumné skupiny na Biologickém ústavu Nicoly Silvy zaznamenal významný úspěch ve výzkumu snížené nebo narušené funkce synaptonemálního komplexu, která může být jednou z příčin neplodnosti. Článek mezinárodního kolektivu autorů byl v březnu 2025 publikován v prestižním oborovém časopisu Nature Communications.