Medický bedekr: Do Říma po stopách starověké medicíny

Lékařská latina začala studentům všeobecného lékařství chybět až podezřele rychle. Dva semestry prvního ročníku zakončené zkouškou stačily tak akorát na vzbuzení jejich zájmu a hladu po dalších informacích. Proto se medici na rozloučení s výukou latiny, jako projev vděku paní doktorce Pořízkové – a částečně i na oslavu začátku dalšího semestru – rozhodli navštívit Řím. Skloubili tak příjemné s užitečným; historická místa zaplnila dobová slova o antických lékařských metodách a o poznatcích, které formovaly pozdější medicínu.

Vše začalo naprosto nevinně, když na jedné z běžných hodin Základů lékařské terminologie naše vyučující, paní doktorka Kateřina Pořízková, začala svůj výklad slovy „Nyní bych Vás ráda pozvala do Říma…”, aby nás navnadila a upoutala naši pozornost. Jen stěží mohla tušit, že ji vezmeme za slovo a přetavíme tuto frázi v exkurzi do letní Itálie s nádechem antiky.

Bohužel, vzhledem k povodňové situaci na začátku minulého akademického roku jsme byli připraveni o poutavou přednášku na téma historie lékařské terminologie, a právě tato exkurze ji dozajista nahradila a přinesla i možnost podívat se na některé důkazy využití latiny v antickém lékařském prostředí na vlastní oči.

Program exkurze byl velmi pestrý a nabídl mladým medikům odlišný pohled na studium latiny. Opomenuty samozřejmě nezůstaly ani příbuzné vědy. Každý z účastníků si měl totiž pomocí metod badatelské výuky zvolit a promyslet konkrétní téma spjaté s hledáním stop antické medicíny v Římě. K danému tématu bylo zapotřebí vyhledat vhodné prameny a připravit si pro ostatní aktivitu, ať už jako výklad směřující k objasnění připravených otázek, společnou diskuzi či naučnou hru. Na zahálení nebyl čas, předem připravený program se tak jen sotva povedlo vyčerpat.

Den první – katakomby, lázně i Koloseum

Již první den byl naplněn do poslední minuty. Svou pouť po stopách antických dob jsme započali v blízkosti Via Appia Antica, v katakombách sv. Kalixta. Toto raně křesťanské pohřebiště archeologové datují do 2. století. Kromě historického a architektonického rozměru poukazujícího na zámožnost a příslušnost jednotlivých pohřbených celkový obraz dotváří vývoj konceptu úcty k mrtvým a prostorové řešení otázek pohřebnictví. Následně jsme navštívili Caracallovy lázně. V rámci interaktivního vzdělávání jsme se dozvěděli o účelech jejich existence. Římané je navštěvovali z nejrozličnějších důvodů: od hraní různých her až po politicko-hospodářská jednání. Primárně však sloužily jako antický prostředek něčeho, co dnes označujeme termínem sociální lékařství. Kvůli dostupnosti lázeňských služeb si většinová populace Říma udržovala hygienické návyky na vysoké úrovni, čímž se předcházelo nejrůznějším chorobám. Za zmínku stojí také architektonická pompéznost prostor lázní.

Uchváceni jsme však nebyli jen lázněmi; naší další zastávkou byl nejreprezentativnější antický prvek – Koloseum s přilehlým komplexem Forum Romanum. Tento soubor chrámů s vítěznými oblouky člověka přesvědčí o mistrovských dovednostech dávných stavitelů. Překvapivým prvkem pak jsou dochované chrámy přestavěné na pozdější křesťanské kostely. Dokonalý výhled nám zajistil pahorek Palatinus, odkud jsme mohli obdivovat naši finální destinaci – velkolepou budovu nesoucí jméno odvozené od sochy císaře Nera, která stála při, v té době, nově stavěné aréně. Pro snadné zapamatování ji lid pojmenoval jako arénu vedle kolosu – Koloseum. V ní jsme absolvovali další část badatelské výuky. Workshop byl zaměřen na problematiku gladiátorů, především však na lékařskou péči o gladiátory po zápasech. Krásný den jsme ukončili příjemným posezením poznávajíce pravou italskou gastronomii při výhledu na noční Vatikán.

Den druhý – Andělský hrad, Vatikán i pohotový zásah při autonehodě

Druhý den byl neméně náročný než den předchozí a začal poměrně nečekaným způsobem. Po cestě na naši první zastávku jsme byli svědky menší dopravní nehody mezi autem a motocyklem. Ihned po střetu pár účastníků naší exkurze přiběhlo na místo srážky, poskytlo první pomoc potřebným (dle načerpaných znalostí z podzimního semestru výuky) a sečkalo na příjezd záchranné služby. Následovala již očekávaná návštěva Andělského hradu, kde jsme měli možnost prohlédnout si úchvatné stropní malby a expozici věnovanou historii města Řím a samotné budovy, coby bývalého Hadriánova mauzolea. Naše exkurze dále zamířila do Národního historického muzea zdravotnického umění, kde na nás čekala prohlídka několika síní obsahující historické kousky. Návštěvu nám zpříjemnil místní lékař svým výkladem o patologicko-anatomických preparátech a voskových modelech z 18. století, římských chirurgických nástrojích využívaných v porodnictví, starověké lékárně a alchymistické laboratoři.

Pokračování naší poutě vedlo přes Kostel sv. Ludvíka IX. Francouzského k Fontáně čtyř řek, symbolizující pomocí personifikace světových řek společně se sochami rostlin a zvířat, příslušícím jednotlivým kontinentům, kam až sahala papežská moc. Jen pár minut chůze nás přivedlo k jedné z nejlépe dochovaných památek starověkého Říma, Pantheonu. Zajímavostí, kterou jsme se dozvěděli, bylo, že údajně v blízkých ulicích kolem Pantheonu prováděli řezníci kromě prodeje salámu i operace šedého zákalu. V odpoledních hodinách jsme se vydali k Oltáři vlasti, který byl postaven k uctění památky Viktora Emmanuela II., prvního krále a sjednotitele Itálie. Následovala večerní návštěva Vatikánu (zejména Baziliky svatého Petra), procházka po Španělských schodech a vynechána nebyla ani Fontána di Trevi.

In vestigiis medicinae antiquae

Závěr výletu byl zároveň rozlučkou s létem. Ostia Antica představuje zachovalé římské přístavní město z období republiky a císařství. V časech největší slávy hostila úřad kvestora (velitele loďstva), disponovala chrámem a velkým divadlem pro 3000 diváků. Místní prostory jsme využili na aktivity zaměřené na antické anestetické strategie, metody ošetřování, porodnictví a další zajímavosti. Díky své blízkosti k moři část studentstva využila možnosti a na konec se v moři i osvěžila.

Zpětně můžeme říci, že exkurze využila veškerý svůj potenciál na maximum. Aktivní oddech byl směřován na poznávání památek, jejich historický kontext, význam dobových lékařských metod a antický odkaz dnešku. Výlet taktéž utužil vazby v našem kolektivu. Studenti Masarykovy univerzity se nejen vzdělávají teoreticky, ale ve spolupráci s učiteli dokáží rovněž aktivně poznávat kulturní a historické souvislosti přímo v autentickém prostředí. Nejen tímto článkem bychom chtěli poděkovat paní doktorce Pořízkové, protože jenom jejím přičiněním a ochotou se myšlenka celé akce mohla zrealizovat.

Více článků

Přehled všech článků