Dr. Zuzana Koledová vystudovala Přírodovědeckou fakultu Univerzity Komenského v Bratislavě a doktorský titul získala na Lékařské fakultě Univerzity Palackého (LF UP) v Olomouci. Za svou doktorskou práci obdržela cenu děkana LF UP za nejlepší studentskou práci a pak i cenu za nejlepší publikaci. V letech 2011 až 2013 pracovala jako post doc na Univerzitě v Manchesteru ve Velké Británii, poté nastoupila na Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity (LF MU), kde se věnuje výzkumu mechanismů vývoje orgánů a vzniku rakoviny.
Paní doktorko, prozradíte nám, co pro Vás bylo motivem nastoupit na LF MU?
Po úspěšné pracovní zkušenosti v zahraničí jsem zatoužila po návratu do České republiky, a když se naskytla vhodná pozice na LF MU, neváhala jsem. A fakt, že mě s nabídkou oslovil pan doc. MVDr. Aleš Hampl, CSc., člověk, se kterým jsem si vědecky i lidsky porozuměla už za časů mého doktorátu, tomu rozhodně přispěl.
Můžete nám krátce vysvětlit, čemu se ve svém výzkumu věnujete?
Věnuji se především mléčné žláze, tedy orgánu, který snoubí životadárnou funkci tvorby mléka s rizikem vzniku devastujícího onemocnění. A nahlížím na ni opravdu ze všech stran. Se svým týmem studuji její vývoj, větvení duktálního systému, tvorbu mléka i děje vedoucí ke vzniku nádorových onemocnění. Rozdíl mezi zdravým orgánem a zhoubnou nemocí totiž vězí v nastavení delikátního systému komunikace jednotlivých buněk, které mléčnou žlázu tvoří. A právě buněčnou komunikaci prostřednictvím biochemických i biofyzikálních faktorů v mé laboratoři zkoumáme. Používáme k tomu kombinaci genetických a biochemických metod a pěstování souborů buněk – organoidů – ve 3D prostředí, které je zcela zásadní pro napodobení přirozených vlastností a funkcí tkání.
Jakých výsledků jste při své práci dosáhla?
Během posledních let jsem zveřejnila řadu prací, které popisují vývoj nových metod pro kultivaci organoidů, a jednak práce, ve kterých jsme tyto metody použili pro studium vývoje mléčné žlázy. Mezi nejdůležitější zjištění patří práce popisující, jakým způsobem signální dráha fibroblastového růstového faktoru (jedna z pilířů mezibuněčné komunikace) působí na buňky vaziva mléčné žlázy, jak ovlivňuje jejich dělení, pohyblivost a tvorbu mezibuněčné hmoty, a jak to všechno dohromady má v konečném důsledku vliv na růst a větvení duktální části žlázy. Právě myšlenka toho, jak signální procesy ve vazivu ovlivňují růst a morfogenezi druhé části žlázy – duktů, je atraktivní i z hlediska nádorové biologie. Nádory totiž pochází právě z duktální části žlázy a okolní vazivo by se mohlo stát důležitým cílem pro nové typy protinádorové léčby.
Máte na ústavu kolem sebe svůj tým, či je Vaše práce spíše individuální? Spolupracujete s jinými institucemi ve světě?
Na Ústavu histologie a embryologie řídím menší tým, složený převážně z postgraduálních a pregraduální studentů lékařské a přírodovědecké fakulty. Mým hlavním úkolem je tedy koordinace práce celého týmu, vytváření nových hypotéz, které se poté v laboratoři testují, a samozřejmě shánění potřebných prostředků a sepisování výsledků našeho bádání. Abychom si udrželi konkurenceschopnost v mezinárodním měřítku, spolupracuji s širokým okruhem vědců napříč Evropou. Jsem členkou komise Evropské sítě laboratoří zabývajících se vývojem a rakovinou prsu (ENBDC), což pro mě znamená pravidelnou účast na mezinárodních konferencích i pracovních setkáních (think tanks), kde společně diskutujeme o aktuálních problémech, které je na poli boje s rakovinou prsu potřeba zdolat, a diskutujeme budoucnost výzkumu biologie mléčné žlázy v Evropě. Kromě toho udržuji i intenzivní spolupráce s několika laboratořemi, například ve Francii nebo na Islandu, které zahrnují vzájemné návštěvy laboratoří a sdílení jedinečných materiálních zdrojů i dovedností, a které už vyústili v několik společných publikací.
Kromě vědeckého bádání se dr. Koledová věnuje i práci v odborných časopisech. Je zástupkyní šéfredaktora oborového impaktovaného časopisu Journal of Mammary Gland Biology and Neoplasia a jako hostující editorka nedávno dosáhla nebývalého úspěchu, když složila soubor článků pro prestižní časopis Frontiers in Cell and Developmental Biology.
Jaká byla cesta k tomu, abyste se stala zástupcem editora tohoto prestižního impaktovaného časopisu a jaké další aktivity byly s otevřením nového tématu spojeny?
Všemu předcházel fakt, že jako členka komise ENBDC jsem se minulý rok stala nejmladší pořadatelkou každoroční ENBDC konference ve švýcarském Weggis. Jedním z důležitých úkolů pořadatele je pochopitelně zajištění finanční podpory konference, ale taky rozvoj formátu konference a s ní asociovaných aktivit. A tady přichází do hry švýcarské nakladatelství Frontiers. Toto nakladatelství jsem oslovila se žádostí o sponzorství a zároveň nabídkou vytvoření tematického okruhu, který pokrýval téma konference, a tím vytvořil prostor pro publikaci článků od účastníků konference. S manažerkou časopisu jsem si plácla, pak dala dohromady mezinárodní tým editorek a během konference v malebném městečku Weggis jsem oslovila potenciální autory. Spolu s kolegyněmi jsme se pak staraly o průběh revizního řízení, zajistily externí expertní hodnotitele apod. Výsledkem je úspěšný tematický okruh, který obsahuje 13 odborných článků, pod kterými je podepsáno bezmála padesát autorů a které mají za necelý rok už více než 35 tisíc zobrazení. V ucelené podobě pak tento okruh 31.10. vyšel i jako e-book s názvem Perspectives in Mammary Gland Development and Breast Cancer Research, který je volně k dispozici na stránkách Frontiers, stejně jako všechny jednotlivé články.
Součástí e-booku je tedy i jeden Váš článek. Můžete jej prosím krátce popsat a kdo s Vámi na něm spolupracoval z LF MU?
Jedná se o článek, který vyústil z několikaleté spolupráce s laboratoří dr. Han Li v pařížském Institutu Pasteur. V roce 2018 jsme do této laboratoře vyslali studenta P-Poolu Jakuba Sumbala v rámci stipendijního programu AMGEN Scholars a úspěch jeho dvouměsíční stáže vedl k utvoření silného partnerství mezi našimi laboratořemi, pro rozvoj kterého jsme získali i další finanční podporu od MŠMT a programu Erasmus+. I díky této podpoře se Jakubova stáž ještě dvakrát opakovala a taky naše francouzské spolupracovnice navštívily naši laboratoř. Společným výzkumem jsme vytvořili technologii pro pěstování organoidů mléčné žlázy schopných in vitro vytvářet mléko. Ačkoliv původním záměrem bylo vytvořit robustní platformu pro výzkum laktačních defektů a vztahu mezi laktací a rakovinou prsu, o naši technologii už projevil zájem i jeden start-up s cílem vytvářet mléko z alternativních zdrojů.
Na závěr srdečně blahopřejeme k recentnímu ocenění MUNI SCIENTIST – Cena za vynikající výsledky výzkumu, kterou vám udělila grantová agentura MU, mimo jiné i za vynikající hodnocení uplynulého grantu z grantové agentury ČR. Čeho se výzkum podpořený ze zmíněného grantu týkal?
Jednalo se o výzkum zaměřený na signální dráhu fibroblastového růstového faktoru ve fibroblastech mléčné žlázy, který jsem již popisovala zkraje rozhovoru. Ceny si mimořádně vážím. Jsem ráda, že vedení univerzity si našich výsledků všimlo a je to samozřejmě ocenění nejen pro mě, ale i pro celý můj vědecký tým. Nezbývá než dodat, že se budu i nadále snažit dělat poctivou vědu a držet tak na výši dobré jméno naší univerzity i celé české vědy.
