Studenti Lékařské fakulty Masarykovy univerzity chtějí přispět k modernizaci sexuální výchovy na školách, rozšiřují projekt SpoluSafe

S lidským papilomavirem neboli HPV se za život setká osm z deseti sexuálně aktivních lidí. Ač u většiny se žádnými symptomy neprojeví, dokáže způsobit celou řadu onemocnění, od genitálních bradavic po rakovinu děložního čípku, za kterou může z více než 95 %. Předcházet se jí přitom dá očkováním. Snadno dohledatelná fakta a statistiky, ovšem jen málo šířená mimo gynekologické ordinace. Změnit se to snaží studenti Lékařské fakulty Masarykovy univerzity angažovaní v projektu SpoluSafe.

Očkování proti HPV je třeba absolvovat ještě před zahájením sexuálního života. V Česku je ve třináctém roce věku hrazené ze zdravotního pojištění. Ač u chlapců v posledních letech došlo k mírnému vzestupu vakcinovaných na zhruba 40 %, u dívek se tento podíl drží okolo 65 %. Ve srovnání s ostatními zeměmi Evropské unie jde o průměrná čísla, ve světle ambice Světové zdravotnické organizace eliminovat do roku 2030 rakovinu děložního čípku coby zdravotní problém, však stále nízká.

Pro dosažení vytyčeného cíle hrají vedle očkování podstatnou roli také screeningy. „V Česku máme dlouhodobě gynekologický screening – cytologii a nově, od minulého roku, pravidelné také HPV DNA testy pro ženy v pětatřicátém a pětačtyřicátém roku života. Ovšem kromě sekundární prevence bychom se měli taktéž zaměřit hlavně na tu primární,“ říká Martin Bartoš, koordinátor projektu SpoluSafe, který se snaží už třetím rokem šířit osvětu o HPV zejména mezi školáky. I díky osobním setkáním, ať už s dětmi či s rodiči, na akcích, které pořádají, vnímá, že téma HPV zůstává ve společnosti upozaděno.

„Dlouhodobě pozorujeme, že nízká proočkovanost je dána zejména chabou informovaností rodičů, kterým je očkování nabídnuto často na preventivní prohlídce dítěte v jejich třináctém roku života. Což v momentě, kdy se jedná o novou informaci, která má ovlivnit jejich dítě na celý život, rodiče často potřebují čas na rozmyšlenou. To ale nezřídka vede k tomu, že možnost, kdy je vakcína pro třináctileté hrazená plně z pojištění, promarní a pak si ji nemůžou dovolit kvůli její finanční náročnosti,“ poznamenává Bartoš, který je také autorem fotografické výstavy Příběhem ku prevenci zachycující zkušenosti několika pacientek. Tu mohli v lednu kolemjdoucí zaznamenat v centru Brna.

I na rodiče proto chtějí studenti cílit zejména prostřednictvím dětí – žáků, rozšířením SpoluSafe na střední školy a přispět tak k modernizaci sexuální výchovy. „Co se týče pohlavně přenosných chorob, děti vědí, co je například AIDS, ale obecně je nepovažují za něco, co by se jich mohlo týkat. Poukazujeme na to, že pohlavně přenosné choroby jsou častější, než si myslí. Na druhou stranu, prevence není vůbec složitá,“ říká Bartoš, který už s kolegy oslovil i zástupce dalších lékařských fakult. Do promýšlení edukace na středních školách a přípravy vzdělávacích materiálů se tak zapojují už i medici v Praze, Plzni nebo Hradci Králové.

Rozšiřování projektu a skutečnost, že se mu studenti věnují ve svém volné čase, však s sebou přináší i nové výzvy. Mimo jiné ty ekonomické. Proto se rozhodli spustit kampaň na platformě Donio, jejímž cílem je vybrat prostředky nejen na samotný rozvoj aktivit, ale také na nákup edukačních modelů a pomůcek, které jsou pro osvětovou činnost mezi laickou veřejností nezbytné. „Bez interaktivnosti je podání takového tématu pouze na teoretické bázi, kterou bychom jednak nezaujali a za druhé by si z ,workshopu‘ člověk neodnesl tolik podstatných informací,“ uzavírá Bartoš.