Únor 2025 ve vědě na LF MU
Přinášíme vám výběr toho nejzajímavějšího, co se u nás ve vědě a výzkumu událo v nejkratším měsíci roku 2025.
Výzkumná skupina pod vedením Dáši Bohačiakové z Ústavu histologie a embryologie LF MU se podílela na článku kolektivu autorů, publikovaném v časopisu Nature. Vědci v něm představili inovativní model neuronových sítí nazvaný iNets, který využívá speciální neurální kmenové buňky odvozené z lidských kmenových buněk. Tyto buňky vypěstované in vitro vytváří sítě podobné těm v lidském mozku.
V nedávném výzkumu vědci vyvinuli nový model neuronových sítí nazvaný iNets, který využívá speciální buňky odvozené z lidských kmenových buněk. Tyto buňky, nazývané neurální kmenové buňky (NSC), byly pěstovány ve speciálních podmínkách in vitro, kde vytvořily sítě podobné těm v lidském mozku. Tento model byl založen na předchozím výzkumu týmu vedeného Dášou Bohačiakovou, která popisovala odvození NSC a jejich potenciál v lékařství.
V nedávném článku kolektivu autorů v časopise Nature se tým vědců zaměřil na vývoj těchto neuronových sítí a jejich využití pro studium nemocí. Jeden z výzkumníků z Ústavu histologie a embryologie zkoumal to, jak NSC dozrávají a fungují. Vědci pak společně zkoumali charakteristiky těchto buněk a interpretaci výzkumných dat.
Zabývali se také využitím iNetů k modelování nemocí. Jako modelové bylo zvoleno neurodegenerativní onemocnění ALS. Pomocí modelu bylo identifikováno několik zajímavých poznatků. Vědci zjistili, že nadměrná akumulace určitého proteinu, nazývaného TDP-43, je toxická pro buňky a způsobuje jejich odumírání. Tato akumulace také ovlivňuje sousední buňky a reguluje tvorbu proteinu NPTX2, který je důležitý pro vznik nových spojení mezi buňkami. Bylo rovněž potvrzeno, že k tomuto jevu dochází nejen v laboratorních podmínkách, ale i u pacientů s ALS a dalšími neurodegenerativními onemocněními.
Experimenty ukázaly, že snížení hladiny proteinu NPTX2 může chránit neurony před odumíráním, což by mohlo představovat zajímavý terapeutický přístup v budoucnosti.