Vydáváme 67. díl podcastu Stetoskop a podíváme se na to, proč spíme, jestli je délka spánku u člověka individuální i jak předcházet potížím se spánkem. U mikrofonu přivítáme vedoucí lékařku Kardiovaskulárního spánkového centra I. interní kardioangiologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU MUDr. Lujzu Zikmund Galkovou.
Spánek je útlumově-relaxační fáze organismu, při níž dochází ke změně činnosti mozku doprovázené podstatně sníženou citlivostí na vnější podněty, ztrátou vědomí, je tedy považován za fyziologickou poruchu vědomí, dále mimo jiné dochází k uvolnění svalstva, po většinu doby jeho trvání je snížena tělesná teplota, dýchání se zpomaluje a krevní tlak se snižuje. Je to stav snížené mentální a motorické aktivity. Během spánku se lidem zdají sny a to, jak se zjistilo cíleným buzením při výzkumu, i tehdy, když si po probuzení žádný sen nevybavují.
V průběhu spánku se vyskytují časové úseky, kdy mozek, navzdory převážně útlumovému charakteru spánku, intenzivně pracuje. Spánek nám zabere přibližně třetinu života. Rušení nebo neumožnění spánku vede k potřebě spánku mimo obvyklou dobu a k psychickým potížím, od mírných až po velmi závažné. U pokusných zvířat se zjistilo, že dlouhodobější (dny až týdny) zamezení spánku vede ke smrti zvířete.
Délka spánku u člověka je individuální. Obecně se pro dospělé osoby uvádí 7–8 hodin, delší spánek může mít negativní dopady. Někteří lidé mají nicméně potřebu spánku odlišnou (kolísá od 4 až po 12 hodin spánku za den). Lidé žijící tradičně a s minimálním vlivem civilizace spí průměrně 6,5 hodiny. Člověk spí efektivněji, a tak méně než příbuzní živočichové.
Spánková apnoe je závažná porucha, při níž dochází k opakovaným zástavám dechu během spánku a k následnému snížení saturace kyslíku v krvi. Zvyšuje se také riziko cévní mozkové příhody, infarktu a arytmií. Hlavními příznaky jsou chrápání a nadměrná denní spavost, únava. A to je nebezpečný faktor například u řízení auta, proto se spánková apnoe léčí, musí léčit.
Dnešní díl Stetoskopu nás zavede do fakultní nemocnice u svaté Anny, konkrétně za vedoucí lékařkou MUDr. Lujzou Zikmund Galkovou, Kardiovaskulárního spánkového centra, I. interní kardioangiologické kliniky.
Kdo má potíže se spánkem, tak se mimo jiné dozví zásady spánkové hygieny. A pro ty, co u milého povídání s dnešním hostem usne, raději je dáme písemně:
Tak dobrou noc, totiž příjemný poslech.
Podcastem STETOSKOP přibližujeme širší veřejnosti život na naší fakultě, představujeme zajímavé vědecké projekty, občas nakoukneme pod plášť nejen doktorskému studiu, zpovídáme významné osobnosti z řad studentů, absolventů i zaměstnanců. A velkým přáním zůstává se inspirací středoškoláků pro studium na naší fakultě.
Přejeme příjemný poslech. Nasaďte si sluchátka, my nasazujeme STETOSKOP.
Každý rok stojí organizátoři OPEN DAY před stejnou výzvou: připravit program pro uchazeče, který bude zase o něco zajímavější než ten předchozí. Letos se to studentům Lékařské fakulty MU podařilo znovu. Koordinátoři Dina Karásková a Šimon Vavro společně se svými týmy vítali stovky uchazečů, kteří si mohli vyzkoušet část praktické výuky, nahlédnout do zázemí fakulty a zeptat se na vše, co je o budoucím studiu zajímá. Za profesionálně připraveným programem přitom stálo nadšení, měsíce příprav a desítky studentů ochotných věnovat svůj čas budoucím spolužákům.
