Stipendium Martina Lendy má probouzet zájem o duševní zdraví
Stipendium ve výši čtyřiceti tisíc korun získal už druhý norský student.
Vydáváme 67. díl podcastu Stetoskop a podíváme se na to, proč spíme, jestli je délka spánku u člověka individuální i jak předcházet potížím se spánkem. U mikrofonu přivítáme vedoucí lékařku Kardiovaskulárního spánkového centra I. interní kardioangiologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU MUDr. Lujzu Zikmund Galkovou.
Spánek je útlumově-relaxační fáze organismu, při níž dochází ke změně činnosti mozku doprovázené podstatně sníženou citlivostí na vnější podněty, ztrátou vědomí, je tedy považován za fyziologickou poruchu vědomí, dále mimo jiné dochází k uvolnění svalstva, po většinu doby jeho trvání je snížena tělesná teplota, dýchání se zpomaluje a krevní tlak se snižuje. Je to stav snížené mentální a motorické aktivity. Během spánku se lidem zdají sny a to, jak se zjistilo cíleným buzením při výzkumu, i tehdy, když si po probuzení žádný sen nevybavují.
V průběhu spánku se vyskytují časové úseky, kdy mozek, navzdory převážně útlumovému charakteru spánku, intenzivně pracuje. Spánek nám zabere přibližně třetinu života. Rušení nebo neumožnění spánku vede k potřebě spánku mimo obvyklou dobu a k psychickým potížím, od mírných až po velmi závažné. U pokusných zvířat se zjistilo, že dlouhodobější (dny až týdny) zamezení spánku vede ke smrti zvířete.
Délka spánku u člověka je individuální. Obecně se pro dospělé osoby uvádí 7–8 hodin, delší spánek může mít negativní dopady. Někteří lidé mají nicméně potřebu spánku odlišnou (kolísá od 4 až po 12 hodin spánku za den). Lidé žijící tradičně a s minimálním vlivem civilizace spí průměrně 6,5 hodiny. Člověk spí efektivněji, a tak méně než příbuzní živočichové.
Spánková apnoe je závažná porucha, při níž dochází k opakovaným zástavám dechu během spánku a k následnému snížení saturace kyslíku v krvi. Zvyšuje se také riziko cévní mozkové příhody, infarktu a arytmií. Hlavními příznaky jsou chrápání a nadměrná denní spavost, únava. A to je nebezpečný faktor například u řízení auta, proto se spánková apnoe léčí, musí léčit.
Dnešní díl Stetoskopu nás zavede do fakultní nemocnice u svaté Anny, konkrétně za vedoucí lékařkou MUDr. Lujzou Zikmund Galkovou, Kardiovaskulárního spánkového centra, I. interní kardioangiologické kliniky.
Kdo má potíže se spánkem, tak se mimo jiné dozví zásady spánkové hygieny. A pro ty, co u milého povídání s dnešním hostem usne, raději je dáme písemně:
Tak dobrou noc, totiž příjemný poslech.
Podcastem STETOSKOP přibližujeme širší veřejnosti život na naší fakultě, představujeme zajímavé vědecké projekty, občas nakoukneme pod plášť nejen doktorskému studiu, zpovídáme významné osobnosti z řad studentů, absolventů i zaměstnanců. A velkým přáním zůstává se inspirací středoškoláků pro studium na naší fakultě.
Přejeme příjemný poslech. Nasaďte si sluchátka, my nasazujeme STETOSKOP.
Stipendium ve výši čtyřiceti tisíc korun získal už druhý norský student.
Téma 71. dílu podcastu Stetoskop může mnohé překvapit: fyzioterapie v oblasti gynekologie a porodnictví není prozatím tak známou jako v jiných oblastech. U mikrofonu nám Mgr. Marika Bajerová představí, jak může fyzioterapie zlepšit život žen ve všech fázích jejich života. Od menstruace, přes těhotenství, porod až po menopauzu.