Druhotné selhání anti-TNF terapie u Crohnovy choroby – možnosti řešení
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2012 |
| Druh | Konferenční abstrakty |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Biologická terapie u pacientů s idiopatickými střevními záněty je vysoce efektivní, na její podávání odpovídá cca 80–90 % pacientů. V průběhu úspěšné léčby však může dojít ke vzniku sekundární rezistence. Možnosti řešení jsou omezené – navýšení dávky či frekvence podávání a změna preparátu. V průběhu terapie došlo u 17 % pacientů k projevům sekundární rezistence na biologickou terapii – zhoršení luminální choroby nebo extraintestinální manifestaci onemocnění. U všech těchto pacientů byla biologická terapie navýšena na dvojnásobné dávkování, u 20 % z nich byla navýšena i frekvence podávání. Tento postup byl efektivní u 32 % pacientů, kteří dále pokračovali v upraveném dávkování. U 25 % pacientů byla úprava dávkování neefektivní a tito pacienti byli převedeni na druhý preparát. Z nich následně 50 % na změnu preparátu nereagovalo, u 25 % byl zaznamenám parciální efekt a pouze 25 % pacientů na léčbu odpovědělo. U zbylých 42 % pacientů se sekundární rezistencí vedlo navýšení dávky pouze k parciálnímu efektu – zlepšení klinického nebo morfologického nálezu – ale nedošlo k úplné úpravě stavu. V léčbě pokračovali, avšak u 60 % z nich došlo následně k opětovnému vniku rezistence – 37 % z těchto pacientů pak muselo podstoupit chirurgickou léčbu a 37 % pacientů bylo převedeno na druhý preparát. |