Časování chirurgické a endoskopické terapie akutní biliární pankreatitidy v podmínkách terciární nemocnice v České republice
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2014 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Vnitřní lékařství |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Obor | Endokrinologie, diabetologie, metabolismus, výživa |
| Klíčová slova | biliary acute pancreatitis; ERCP; guidelines; cholecystectomy; papilosphincterotomy |
| Popis | Úvod: Cholecystektomie (CHCE) představuje základní preventivní opatření recidiv akutní biliární pankreatitidy. En-doskopická papilosfinkterotomie (EPST) představuje alternativu u pacientů nevhodných pro operační zákrok. Současná doporučení odborných společností považují u lehké biliární pankreatitidy (BAP) za nutné provedení cho-lecystektomie do 2, maximálně do 4 týdnů od propuštění nemocného do domácího ošetřování, ideálně však za téže hospitalizace. Adherence k těmto doporučením se mezi jednotlivými zeměmi i pracovišti významně liší. Cíl: Zhodnocení adherence k platným doporučením léčby biliární akutní pankreatitidy v podmínkách terciární nemocnice v České republice. Metodika: Retrospektivní analýza pacientů hospitalizovaných pro akutní pankreatitidu na Interní gastroenterologické klinice FN Brno, pracoviště Bohunice, v letech 2007-2012. Za jasně biliární byly považovány případy se zjevným nálezem litiázy nebo sludge na zobrazovacích metodách a se současnou nejméně Snásobnou elevací AST nebo ALT. Výsledky: Identifikovali jsme 328 pacientů léčených pro akutní pankreatitidu. Nesporně biliární etiologie byla pozorována ve 116 případech (54 mužů a 62 žen). Dále bylo analyzováno 114 pacientů s dostupnou kompletní dokumentací, z nichž 81 absolvovalo CHCE, 23 pacientů nebylo operováno a v 10 případech šlo o BAP u pacientů s anamnézou prodělané CHCE. Celková mortalita souboru činila 5,3 %. Z 81 pacientů, u kterých byla provedena cholecystektomie, šlo o lehkou BAP ve 48 případech. Za jedné hospitalizace či nejpozději do 4 týdnů od propuštění pacientů do domácího ošetření jsme zaznamenali CHCE u 20 pacientů, adherence k platným guidelines tedy činí v našem souboru 41,7 %. Ze zbývajících 28 případů mělo 18 pacientů provedeno alespoň ERCP s EPST. Celkově tedy bylo proti recidivě BAP zajištěno do 4 týdnů 38 pacientů, což představuje 75 % souboru. Závěr: Při aplikaci delšího (4týdenního) intervalu mezi lehkou BAP a CHCE je adherence ke guidelines léčby lehké BAP na našem pracovišti srovnatelná s údaji v zahraniční literatuře - 41,7 % pacientů podstoupilo CHCE a 75 % pacientů bylo zajištěno proti recidivě pomocí CHCE nebo EPST. Jistě zde však zbývá značný prostor pro zlepšování, především v počtu CHCE provedených za jedné hospitalizace - v našem souboru představovaly CHCE pouze 12,5 %. Podobné potíže jsou však řešeny ve většině zemí světa. |