Pacient s aneuryzmatem břišní aorty - diagnostika, sledování a péče v ambulanci praktického lékaře
Autoři | |
---|---|
Rok publikování | 2015 |
Druh | Článek v odborném periodiku |
Časopis / Zdroj | Praktický lékař |
Fakulta / Pracoviště MU | |
Citace | |
Obor | Chirurgie včetně transplantologie |
Klíčová slova | abdominal aortic aneurysm; rupture; dispensarization; risk factors |
Popis | Úvod: Incidence pacientů s aneuryzmatem abdominálni aorty (AAA) se stále zvyšuje a v případě jeho ruptury zůstává stále velmi vysoká mortalita. Prakticky lékař má možnost jako první pomoci klinického vyšetřeni vyhledával rizikové pacienty ohrožené přítomností aneuryzmatu, a to hlavně starší muže, kuřáky s hypertenzi. Cílem této práce je shrnutí poznatků o AAA jak z recentní literatury, tak ze zkušeností cévně chirurgického pracoviště a vytvoření stručných doporučení pro praktické lékaře. Soubor pacientů: V letech 2010-2015 jsme na našem pracovišti provedli 144 elektivnich intervencí u pacientů s asymptomatickým AAA (117 otevřených resekcí a 27 endo-vaskulárních intervencí) a 80 urgentních resekčnich výkonů u pacientů s rupturou AAA. Výsledky: Mortalita pacientů po urgentním intervenčním zákroku byla v našem sou-boru 48.8%, zatímco po elek-tivnich výkonech pouze 4.3%. Ze souboru vyplývá jasná převaha mužů jak s rupturou AAA (80,0 %), tak podstupujících elektivní zákrok (83,3 %). Nejdůležitějším rizikovým faktorem jak vzniku aneuryzmatu, tak i jeho ruptury je hypertenze, která byla přítomna u naprosté většiny pacientů. Zajímavé je znázorněni počtu ruptur v jednotlivých měsících, s největší koncentraci v období duben až červenec. Diskuze: Vzhledem k absenci národního ultrazvukového (UŽ) screeningového programu v České republice je ambulance praktického lékaře prvním místem, kde může být část asymptomatických AAA zachycena pomocí jednoduchého a rychlého fyzikálního vyšetření u rizikové populace (muž starší 65 let, kuřák a hypertonik) s následným UZ vyšetřením. Pro pacienta s AAA je zásadní důsledná korekce krevního tlaku, který je hlavním rizikovým faktorem ruptury. Praktický lékař by mel provádět pravidelné kontroly krevního tlaku a eventuálně jeho korekci úpravou medikace. Po intervenčních zákrocích je často praktický lékař první, kdo má možnost zjistit případné komplikace, proto by tyto měl mít na paměti a úzce spolupracovat s cévně chirurgickým pracovištěm. Vzájemná kooperace je zásadní k odhalení co největšího počtu asymptomatických AAA a k jejich úspěšně léčbě.. |