Vliv velikosti vzorku a členění vrstev na paleomalakologickou interpretaci: případová studie sedimentů pěnovcových slatinišť

Logo poskytovatele
Autoři

MOUTELÍKOVÁ Jitka HORSÁK Michal

Rok publikování 2016
Druh Další prezentace na konferencích
Citace
Popis Ačkoli studie zabývající se vlivem vzorkovacího designu na paleoekologickou interpretaci existují, v paleomalakologii tento vztah dosud zkoumán nebyl. Ve střední Evropě byly malakologické profily tradičně téměř výhradně kopány za účelem získání objemných vzorků, přičemž členění vrstev bylo spíše hrubé. Naopak v severozápadní Evropě byly profily získávány pomocí vrtů, což obnášelo analýzu vzorků o malém objemu a umožnilo jemnější členění profilů. Hlavními otázkami našeho výzkumu bylo (1) jestli, příp. jakou měrou menší objem vzorku sníží druhovou bohatost a (2) jestli má smysl věnovat úsilí jemnému členění vrstev. V letech 2010 a 2012 byly na pěnovcovém prameništi Mituchovci (Biele Karpaty, SK) získány sedimenty holocenního stáří. Byly studovány tři sukcesní sledy lišící se velikostí vzorku (100 ml vs. 350 ml) a členěním vrstev (5 cm vs. ~15 cm). Celkem bylo určeno více než 36 tisíc jedinců 76 druhů. Pomocí rarefakce jsme zjistili, že menší vzorky obsahují signifikantně méně druhů; navzdory tomu tento úbytek neovlivní vzorec sukcesního vývoje, a tedy ani interpretaci. Z toho usuzujeme, že vzorky o objemu 100 ml jsou dostatečné pro analýzu holocenní sukcese měkkýšů v pěnovcových sedimentech. Přestože síla zkoumaných vrstev neměla vliv na paleoekologickou interpretaci, byl pozorován posun vrcholu druhové bohatosti měkkýšů při použití rozdílných členění. Jemnější členění vrstev navíc umožnilo podrobné radiokarbonové datování, a tím i lepší porozumění trendům dynamiky druhů v čase.
Související projekty:

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info