Vliv časové struktury na odkládání studijních úkolů, sebeposuzovanou prokrastinaci a subjektivně prožívaný stres

Varování

Publikace nespadá pod Lékařskou fakultu, ale pod Filozofickou fakultu. Oficiální stránka publikace je na webu muni.cz.
Autoři

MALATINCOVÁ Tatiana KUŘÁTKOVÁ Marie

Rok publikování 2016
Druh Další prezentace na konferencích
Fakulta / Pracoviště MU

Filozofická fakulta

Citace
Popis Předchozí výzkum naznačuje, že vyšší struktura zvyšuje pocit kontroly nad vlastním časem a zároveň snižuje prožívaný stres (Häfner, Stock, 2010). Cílem této studie bylo zjistit, jakým způsobem vnímaná struktura studia a časová struktura každodenního fungování ovlivňují míru prokrastinace a subjektivní prožívání stresu. Předpokládali jsme, že vyšší struktura povede k nižší prokrastinaci a skrze ní k nižšímu stresu a zároveň že lidé s přísnějším režimem budou i menší míru odkládání považovat za prokrastinaci, protože si budou více vědomi svých časových limitů. Pro tento účel jsme požádali 450 studenty různých oborů (z toho 322 žen; průměrný věk = 22,2) o vyplnění dotazníku měřícího akademickou prokrastinaci, vnímanou strukturu každodenního fungování a strukturu studia, a také formuláře týkajícího se zkoušek a závěrečných prací z posledního zkouškového období, konkrétně časových údajů o termínech a začátku práce, nakolik se studenti cítili, že prokrastinují, a nakolik prožívali stres. Jak struktura studia, tak struktura každodenního fungování slabě negativně korelovaly se skórem akademické prokrastinace (r = - 0,10, r = - 0,24) i s reálným odkládáním úkolů (r = - 0,11; r = - 0,24). Vztah struktury studia a sebeposuzované prokrastinace byl plně vysvětlen časovými údaji o odkládání. Struktura každodenního fungování však korelovala nezávisle s odkládáním i sebeposuzovanou prokrastinací. Studenti s vysokou každodenní strukturou zároveň udávali delší optimální čas na dokončení práce a vztah mezi odkládáním a subjektivním pocitem prokrastinace byl u nich silnější. Mediační analýza ukázala, že struktura má ambivalentní vztah ke stresu – může ho snižovat skrze nižší prokrastinaci, ale nezávisle na prokrastinaci ho může i zvyšovat, pravděpodobně kvůli očekávaným sankcím.

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info