O fenomenálním vědomí ve třetí osobě
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2016 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Filosofický časopis |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Obor | Filosofie a náboženství |
| Klíčová slova | phenomenal consciousness; the hard problem of consciousness; neuropathology; identity theory of the mind and neural processes; phenomenology |
| Popis | Pokus Marka Havlíka (Jaké je to být hyperempatikem? Filosofický časopis, 63, 2015, č. 4, s. 501-518) zdůvodnit na základě některých neurobiologických dat, že tzv. „těžký problém vědomí“ (Chalmers, Block aj.) je pouhý pseudoproblém, se nezdařil. Prezentace argumentů Havlíkem kritizovaných autorů je neúplná a autorův vlastní pokus zdůvodnit extrémně redukcionistické stanovisko nebere v úvahu aktuální stav otázky a nepřináší žádnou novou ideu. Řada neuropatologických situací, které jsou autorem prezentovány na podporu zdůvodnění neexistence fenomenálního vědomí, je dokladem pouze více či méně úzké korelace mezi subjektivními prožitky nemocných a stavem jejich mozku a nemá co říci k existenci nebo neexistenci aspektu přístupného pouze „z hlediska 1. osoby“, neboť fenomenální vědomí je přítomno i u nemocných. – V práci je naznačeno, že téma „těžkého problému vědomí“ bylo implicitně a zároveň bohatěji vypracováno už ve fenomenologické filosofii a že by se v této podobě mělo stát diskusním standardem. |