Autonomní a heteronomní hodnocení profesních kompetencí v dialogu mezi provázejícím učitelem a studentem

Varování

Publikace nespadá pod Lékařskou fakultu, ale pod Pedagogickou fakultu. Oficiální stránka publikace je na webu muni.cz.
Autoři

KRATOCHVÍLOVÁ Jana HORKÁ Hana

Rok publikování 2018
Druh Další prezentace na konferencích
Fakulta / Pracoviště MU

Pedagogická fakulta

Citace
Popis Podpora efektivního profesního rozvoje studenta učitelství závisí na kvalitě přístupů k praxi ve vysokoškolském vzdělávání a učení, konkrétně na strategicky vedené a flexibilní komunitě/společenství praxe, které mohou mít podobu mentoringu, reflektivních debat po vyučování apod.). Staronové diskuse o redukci „napětí“ mezi teorií a praxí v přípravě učitelů vedou k různým návrhům (k přijetí konceptu duálních epistemologií, tzn. v propojení teoretických znalostí o výuce se zkušenostním učením (Russel, 2017 a Martin, 2017), k vytváření "příležitosti k učení" nejen studentů učitelství, ale i provázejících učitelů (Sharon Feiman-Nemser a Margret Buchmann,1987, 255-273). Příspěvek prezentuje výsledky výzkumného šetření, jehož cílem bylo zjistit, jak se vyvíjí náhled studentů a provázejících učitelů na vývoj profesních kompetencí studentů na základě konkrétní zkušenosti získané v průběhu tří semestrů praxí. Vzhledem k tomu, že se v přípravném vzdělávání prolíná heteronomní hodnocení profesních kompetencí provázejícími učiteli s autonomním hodnocením studenty v dialogu mezi provázejícími učiteli a studenty, sledujeme rozdíl mezi autonomním hodnocením profesních kompetencí studenty a heteronomním hodnocením provázejícími učiteli a největší pokrok v profesních kompetencích z pohledu obou aktérů hodnocení. Základní výzkumný soubor byl tvořen 71 studenty prezenční formy magisterského studia Učitelství pro 1. stupeň ZŠ. Ke zjišťování byl použit hodnotící arch vlastní konstrukce s 31 položkami, reprezentujícími požadované profesní kompetence v činnostním pojetí. Vyplňovali ho provázející učitelé a studenti a následně vedli společně dialog opřený o argumentaci. Jako výzkumný nástroj jsme zvolili hodnoticí arch vlastní konstrukce Při zpracování dat bylo využito zejména kvantitativního výzkumného přístupu. Výsledky potvrzují, že umožňuje posouzení aktuálního stavu rozvoje profesních kompetencí a následné formulování cílů pro další rozvoj studenta. V závěru studie jsou uvedeny návrhy na zlepšení kvality přípravy provázejících učitelů a práce s (auto)evaluačním nástrojem všemi zainteresovanými účastníky.

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info