Přínosy fixní kombinace inzulin glargin/lixisenatid u pacientů dlouhodobě léčených pro diabetes mellitus 2.typu ve světle nových dat
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2019 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Farmakoterapie |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| www | https://www.farmakoterapie.cz/c6078/prinosy-fixni-kombinace-inzulin-glargin-lixisenatid-u-pacientu-dlouhodobe-lecenych-pro-diabetes-mellitus-2-typu-ve-svetle-novych-dat |
| Klíčová slova | lixisenatide glargine |
| Popis | Diabetes mellitus 2. typu (DM2) je důsledkem vícečetných metabolických poruch: inzulinové rezistence, poruchy funkce [beta]-buněk, zvýšeného výdeje glukózy z jater, neadekvátní sekrece glukagonu a porušeného inkretinového účinku. V době, kdy se DM2 plně rozvine, je množství [beta]-buněk sníženo o 40–65 % a tento pokles pokračuje s délkou trvání onemocnění. Diabetes 2. typu má progresivní charakter, intenzifikace léčby je tak potřebná nejen k nastolení, ale zejména k dlouhodobému udržení získané glykemické kontroly. Přístup cílený více na patofyziologii DM2, v němž kombinovaná terapie může účinně zasáhnout více jednotlivých metabolických poruch daného onemocnění současně, by mohl být onou roky hledanou cestou. Kombinace léčby bazálním inzulinem a receptorovým agonistou GLP-1 (GLP-1RA) se jeví jako nadějná možnost. V literatuře najdeme studie demonstrující velmi dobrý účinek léčby fixní kombinací lixisenatidu a inzulinu glargin (iGlarLixi) nezávisle na délce trvání DM2, s nízkým rizikem hypoglykemie u pacientů s dlouhým trváním onemocnění. Získaná data z randomizovaných klinických studií jsou nyní potvrzována i rozsáhlými metaanalýzami a v dohledné době budeme očekávat výsledky studií z reálné klinické praxe. |