Kortizol a aldosteron jako stresové hormony u schizofrenie
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2019 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Česká a slovenská psychiatrie |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| www | http://www.cspsychiatr.cz/detail.php?stat=1291 |
| Klíčová slova | sychosis; schizophrenia; stress; cortisol; aldosterone |
| Popis | Výzkum psychóz, zvláště schizofrenie, je v posledních letech zaměřen na období před jejich propuknutím a těsně po něm. Zajímavým tématem výzkumu se v poslední době stává vliv stresu a dysregulace osy hypotalamus-hypofýza-kůra nadledvin, které zřejmě hrají významnou roli v etiopatogenezi schizofrenie. Výzkum se zaměřuje především na roli kortizolu a přitom se dochází k rozdílným výsledkům. Většina studií však svědčí pro zvýšenou bazální hladinu kortizolu u pacientů s první epizodou psychózy či osob s velmi vysokým rizikem rozvoje psychózy, ale na druhou stranu dynamická kortizolová odpověď na stres je snížená. Další hormon - aldosteron, který byl dlouho považován za mineralokortikoid bez jakékoli funkce v CNS, může dle recentních poznatků rovněž ovlivnit psychické funkce. Existují studie, které prokazují souvislost koncentrací aldosteronu s klinickým stavem u depresivních poruch - s jejich závažností, průběhem a výsledkem. V pilotní studii s pacienty trpícími schizofrenií byly výsledky odlišné než v případě depresivní poruchy - koncentrace aldosteronu byly vyšší u pacientů s delším trváním schizofrenie a nižší závažností psychopatologie, stejně jako poměr aldosteron / kortizol. Vzhledem k chybějícím poznatkům jsou nutné další studie k osvětlení role osy hypotalamus-hypofýza-kůra nadledvin a také kortizolu a aldosteronu jako potencionálních biomarkerů u psychotických poruch, zvláště schizofrenie. |