Ověření pevnosti transpedikulárních šroubů - experimentální práce
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2018 |
| Druh | Konferenční abstrakty |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Úvod: Pedikulární fixace je nejčastější metodou stabilizace páteře. Jak, vzhledem k demografickému vývoji populace neustále přibývá pacientů se sníženou kvalitou kostní tkáně, zvyšuje se také množství těchto pacientů, u kterých je nutnost provést stabilizaci páteře. Obratle se sníženou kostní denzitou (osteopenie, osteoporóza) poskytují menší oporu pedikulárním šroubů a je zde tedy větší riziko uvolnění instrumentace. Materiál a metoda: V našem experimentu jsme porovnávali 4 skupiny pedikulárních šroubů: šrouby 5x50mm, 6x50mm, 6,5x50mm augmentované cementem a 6,5x50mm expandibilní. Šrouby jsme transpedikulárně zavedli do prasečích obratlů, augmentovali cementem, respektive expandovali příslušné šrouby. Následně jsme ověřili polohu šroubů na CT. Změřili jsme velikost pediklu v příčné ose na CT. Poté jsme provedli trhací zkoušky v dlouhé ose šroubů. Výsledky jsme statisticky zhodnotili Anova testem a zhodnotili jsme korelaci mezi pevností šroubu a velikostí pediklu. Výsledky: Mezi skupinami šroubů s průměrem 5 mm a 6 mm nebyl signifikantní statistický rozdíl Fmax (1490 N vs 1279 N), Favg (898 N vs 1073 N) a zejména Fmin (672 N vs 918 N). Podobný výsledek je taky v porovnání cementem augmentovaných a expandibilních šroubů (Fmax – 1800 N vs 1760 N; Favg – 1610 N vs 1704 N; Fmin – 1447 N vs 1563 N). Statisticky významný rozdíl jsme našli šrouby 6 mm a expandibilními, respektive augmentovanými (Fmax 1279 N vs 1760 N resp. 1800; Favg 1073 N vs 1704 N, resp. 1610 N; Fmin 918 N vs 1563 N resp. 1447N). Podobný výsledek jsme zjistili i při porovnání šroubů 5 mm proti expandibilním, resp. augmentovaným šroubům (Favg 898 N vs 1704 N, resp. 1610 N). Závěr: V našem experimentu jsme zjistili signifikantně vyšší nutnou pull-out sílu k vytržení šroubů expandibilních či augmentovaných proti šroubů s bez augmentace či neexpandibilním. S obhledem na tyto výsledky je jistě vhodné zvážit použití těchto šroubů u starších pacientů s horší kvalitou kostní tkáně jako prevenci uvolnění instrumentace a nutnosti reoperace. |