ELIMINAČNÍ PRINCIP V SPEKTRÁLNÍM EXPERIMENTU
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2020 |
| Druh | Článek ve sborníku |
| Konference | 72. Sjezd českých a slovenských chemických společností |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Eliminační princip je založen na skutečnosti, že určité části celkového experimentálního výsledku vykazují rozdílné závislosti na některém z nastavených experimentálních parametrů. Princip eliminace byl vyvinut a široce aplikován velektrochemii (Elimination Polarography –EP a Elimination Voltammetry with Linear Scan –EVLS) za účelem studia elektrodových procesů a tvorby sofistikované platformy elektroanalytických přístupů1–13. Je třeba poznamenat, že zatímco voleným experimentálním parametrem vEP je čas aeliminační procedura využívá lineárních kombinací časových derivací a integrálů, v EVLS je měnícím se parametrem rychlost polarizace a eliminace spočívá vřešení eliminační funkce, vyjádřené jako lineární kombinace celkových voltametrických proudů měřených při různých rychlostech polarizace. Koncept lineární kombinace dal podnět pro využití eliminačního principu i ve spektrálních experimentech.Základní atributy eliminačního principu jsou zachovány i ve spektrálních aplikacích, tj.: (i) obecně lze eliminovat nrůzných částí experimentálního výsledku pomocí lineární kombinace n+1výsledků, (ii) jeden experimentální výsledek je volen jako referenční a ostatní záznamy registrované při změněném parametru jsou kněmu vztaženy (normalizované hodnoty), (iii) podstatnou roli veliminační proceduře hrají eliminační koeficienty nebo inkrement hodnot v příslušných lineárních kombinacích –funkcích a (iv) řešení funkcí přináší další, velmi důležité a často skryté informace. Eliminační princip byl aplikován na spektrální systém, vněmž je vrovnováze přítomen monomer a dimer. Na základě normalizovaných spekter měřených při třech různých koncentracích analytu, kde je koncentrační závislost absorbance nebo molární elipticity lineární (UV-Vis nebo CD spektra) byly teoreticky odvozeny vztahy pro výpočet dimerační konstanty. Navíc podíl inkrementů spekter sreferenční, poloviční a dvojnásobnou koncentrací analytu daly možnost výpočtu podílu R (ratio), který by měl být vpřípadě monomer-dimer rovnováhy na vlnové délce ?nezávislý. Jeho případná závislost na ?může být důkazem, že studovaný systém je komplikovanější a neodpovídá modelu, pro který byly teoretické vztahy odvozeny. Teoretický aparát eliminační spektroskopie je nyní testován na známém kalibračním systému a předpokládáme jeho aplikaci na skupinu biologicky významných molekul, jako jsou puriny a pyrimidiny, popř. jejich vyšší struktury. |