ZAVEDENÍ SAMOEXPANDIBILNÍHO STENTU JAKO ŘEŠENÍ URETEROVAGINÁLNÍ FISTULY
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2021 |
| Druh | Konferenční abstrakty |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Úvod: Urologické komplikace po gynekologických ope- racích pro hlubokou pánevní endometriózu jsou uváděny v rozmezí 0,5–6%. Popisujeme možné řešení ureterovaginální píštěle pomocí samoexpandibilního stentu. Materiál a metody/Popis klinického případu: Uvá- díme případ 40leté ženy po laparoskopické hysterektomii, salpingektomii vlevo, ureterolýze a resekci rektosigmoidea pro hlubokou endometriózu. Čtvrtý pooperační den pro- vedena revize dutiny břišní pro rozpad střevní anastomózy, 10. pooperační den doplněno CT pro celkové zhoršení klinic- kého stavu. CT popsalo únik moči z levého ureteru do pánve a fistulaci do rekta, proto provedena reimplantace močovodu, zavedena epicystostomie a monopigtail do ledviny. Za další tři dny dochází k úniku moči pochvou, zavedena punkční nefrostomie vlevo. Od této doby úniky moči nejsou. Za měsíc proveden nástřik nefrostomie, kde popsán leak kontrastní látky mimo ureter, extrahován monopigtail. Vzhle- dem k přetrvávající fistule v komplikovaném terénu po více- četných operacích byl paientce zaveden samoexpandibilní stent Allium 9×120mm, nefrostomie extrahovaná. Prakticky ihned po zákroku je pacientka bez úniku moči. Stent je nyní zaveden devět měsíců, v plánu extrakce v doporučeném intervalu 2–3 let. Závěr: Zavedení samoexpandibilního stentu k řešení ureterovaginální fistuly lze použít ve vybraných případech po selhání rekonstrukční operace nebo pokud rekonstrukční výkon není možný. |