Žilní tromboembolismus a antikoagulační léčba v těhotenství
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2022 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Remedia |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| www | https://www.remedia.cz/rubriky/prehledy-nazory-diskuse/zilni-tromboembolismus-a-antikoagulacni-lecba-v-tehotenstvi/ |
| Klíčová slova | pregnancy; venous thromboembolism; anticoagulant treatment |
| Popis | Venózní tromboembolismus (VTE) související s těhotenstvím, který zahrnuje hlubokou žilní trombózu (DVT) a plicní embolii (PE), zůstává ve vyspělých zemích stále jednou z hlavních příčin úmrtí matek během gravidity, a to navzdory použití tromboprofylaxe u žen se zvýšeným rizikem. Přibližně polovina epizod VTE souvisejících s těhotenstvím se vyskytuje v průběhu gravidity s víceméně podobnou distribucí mezi trimestry a druhá polovina během šesti týdnů po porodu. Nejvyšší riziko výskytu VTE je okamžitě po porodu a denní absolutní riziko je vyšší v poporodním období, protože předporodní období trvá mnohem déle než poporodní. Diagnostický management VTE související s těhotenstvím je stále náročný. Současná doporučení se velmi liší v přístupu k diagnostice PE v těhotenství, protože se zakládají na vzácných a slabých důkazech. Nízkomolekulární heparin (LMWH) je v těhotenství antikoagulační léčbou první volby a má pokračovat až do šesti týdnů po porodu a dále minimálně tři měsíce. Ženy, které chtějí kojit, by se měly vyvarovat přímých perorálních antikoagulancií. Řízení porodu vyžaduje multidisciplinární přístup, aby bylo možné rozhodnout o optimálním plánu porodu. Epidurální anestezii lze použít u většiny pacientek za předpokladu, že je respektováno časové okno od poslední dávky LMWH. Ženy s VTE v anamnéze jsou vystaveny riziku recidivy v průběhu těhotenství a v poporodním období. |