Naše zkušenosti se značením subpleurálních plicních ložisek směsí Patentní modře a jodové kontrastní látky pod CT navigovanou kontrolou s následnou videotorakoskopickou (VTS) klínovitou resekcí. Retrospektivní studie. Pohled hrudního chirurga.
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2023 |
| Druh | Konferenční abstrakty |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Východisko Subpleurálně uložená ložiska v plicním parenchymu nejsou perioperačně chirurgem viditelná. Jejich detekce je nejčastěji prováděna pomocí šetrné palpace, která může být v některých případech technicky možná jen za cenu torakotomie. Je obecně známo, že videotorakoskopie (VTS) je pro pacienta šetrnější než torakotomie. K úspěšnému provedení operačního zákroku torakoskopickou metodou je ale nutné subpleurálně uložené ložisko, případně oblast, ve které je lokalizované, vizualizovat. Cíl Cílem naší studie bylo v první fázi zhodnotit úspěšnost a proveditelnost značení oblasti plicního parenchymu, se subpleurálním ložiskem lokalizovaným ne více jak 25mm od parietální pleury, směsi jodové kontrastní látky a Patentní modře aplikované pod CT navigovanou kontrolou intervenčním radiologem v den plánované operace. V druhé fázi byla zhodnocena vizualizace značené oblasti chirurgem perioperačně, úspěšnost provedené VTS extra-anatomické resekce, délka operace, pooperační komplikace v podobě bronchopneumonia a pooperačního air leaku, délka hospitalizace a 30 denní pooperační mortalita. Zhodnocení Do souboru bylo v letech 2017 – 2023 zařazeno celkem 66 pacientů. Úspěšně byla provedena vizualizace barvené oblasti operatérem s následnou VTS klínovitou resekcí u 55 pacientů. Z první fáze studie byli vyřazeni 3 pacienti (2x regrese nálezu v den operace, 1x nevhodná indikace k VTS). Celkem bylo úspěšně označeno 63 pacientů, z toho operatérem byla vizualizována značená oblast v 58 případech (92,06 %). Konverze na torakotomii byla nutná u 3 pacientů (4,77 %). Onkologická diagnóza byla potvrzena ve 38 případech (61,3 %). Resekce in sano byla 100%. Průměrná doba operace byla 55 minut, pooperačně byl air leak u 6 pacientů (9,7 %). Průměrná doba zavedení hrudního drénu byla 2,7 dne včetně operačního dne, průměrná doba hospitalizace byla 4,2 dny. Pooperační pneumonie a komplikace vedoucí k operační revizi nebyly zaznamenána u žádného pacienta. Rovněž nebyla zaznamenána žádná alergická reakce. 30 denní mortalita byla 0 %. Závěrem: Perioperační vizualizace značeného plicního parenchymu intervenčním radiologem směsí Patentní modře a jodové kontrastní látky je dostatečná k provedení radikalní VTS extra-anatomické resekci s minimálními pooperačními komplikacemi. Nicméně je nutná těsná spolupráce intervenčního radiologa a hrudního chirurga nejenom v době indikace pacientů k danému typu výkonu, ale i v době provádění značení na CT. Otázkou je nahrazení extra-anatomické klínovité resekce technicky náročnější resekcí anatomickou v podobě segmentektomie. |