Rizikové faktory vzniku ovariálního hyperstimulačního syndromu v programu asistované reprodukce.
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2004 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Praktická gynekologie |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| www | none |
| Obor | Gynekologie a porodnictví |
| Klíčová slova | rixs factors; ovarian hyperstimulating syndrom |
| Popis | Cíl práce: Explorační počítačová analýza elektronických dat o léčebných cyklech z klinického registru AR pomocí počítačového systému pro získávání znalostí z databází SHLUK. Rozbor dat metodou analýzy četnosti neúspěchů (ACETN) je zaměřena na definování rizikových faktorů vzniku ovariálního hyperstimulačního syndromu v průběhu léčby neplodnosti technikami in virto fertilizace. Materiál: Registrováno 2 456 případů OHSS v průběhu 12 527 provedených stimulačních cyklů ( 19,7 % ) za období 1989 2003. Výskyt klinicky závažného těžkého stupně OHSS (614 případů, 4,9 %) a kritického stupně OHSS (488 případů, 3,9 %) tvoří dohromady 8,8 %. Mírný a střední stupeň OHSS se vyskytuje celkem v 10,8 % případů stimulovaných cyklů Metodika: Metoda ACETN analyzuje samostatně případy cyklů s rozvojem OHSS proti cyklům bez vzniku OHSS a hledá statisticky signifikantní rozdíly mezi vstupními atributy úvodní etapy ovariální stimulace. Diskrepance mezi vstupními parametry úspěšných a neúspěšných případů jsou statisticky testovány testem významnosti a automaticky jsou zobrazeny signifikantní vztahy a rizikové faktory vzniku OHSS. Výsledky: Statisticky signifikantně častější výskyt ovariálního hyperstimulačního syndromu byl zaznamenán u pacientek do 30 let věku a u pacientek s výskytem OHSS v předchozích cyklech AR, u pacientek s oligomenoreou a v případech imunologického a andrologického faktoru neplodnosti. Vyšší výskyt klinicky závažných forem OHSS je zaznamenán ve stimulačních protokolech s gonadotropními hormony ( hMG/FSH+GnRH-SP/LP, FSH-HP+GnRH-SP/LP, rFSH+GnRH-SP/LP, rFSH+GnRH/ antagonisté), jejichž celková dávka přesahuje 1125 IU a maximální hodnota sérové hladiny 17 - estradiolu je vyšší než 20 nmol/l. Závěr: Byla prokázána použitelnost systému pro dolování znalostí z dat SHLUK pro analýzu faktorů, které ovlivňují výsledky metod asistované reprodukce. Metoda ACETN umožňuje definovat statisticky významné vztahy mezi jednotlivými atributy etapy ovariální stimulace v léčebném cyklu AR a definuje rizikové faktory vzniku OHSS. |