Kompenzují nové léky vliv cytogenetických negativních prognostických markerů u pacientů s mnohočetným myelomem?

Autoři

ZAORALOVÁ Romana GREŠLIKOVÁ Henrieta FILKOVÁ Hana NĚMEC Pavel KUGLÍK Petr OLTOVÁ Alexandra POUR Luděk KŘIVANOVÁ Andrea KREJČÍ Marta ADAM Zdeněk SMEJKALOVÁ Jana HÁJEK Roman

Rok publikování 2007
Druh Článek ve sborníku
Konference Sborník abstrakt, XXI. Olomoucké hematologické dny s mezinárodní účastí
Fakulta / Pracoviště MU

Lékařská fakulta

Citace
Obor Genetika a molekulární biologie
Klíčová slova multiple myeloma; "new drugs"; cytogenetics; cIg FISH
Popis Mnohočetný myelom (MM je zhoubné onemocnění způsobené maligní transformací B-buňky, její klonální proliferací a akumulací vzniklé populace myelomových buněk v kostní dřeni. Tyto buňky se vyznačují výraznou genetickou nestabilitou. Výskyt chromozomových změn v myelomových buňkách je důležitým faktorem při stanovení prognózy a dalšího léčebného postupu. V naší studii jsme se zaměřili na čtyři nejvýznamnější chromozomové aberace studované v maligních plazmatických buňkách MM: deleci 13q14 (RB1 gen), translokaci IgH - t(4;14), deleci 17p13 (gen TP53) a amplifikace 1q21 (gen CKS1). Cílem studie bylo zjistit, jestli tyto vybrané chromozomové aberace působí jako negativní prognostické faktory také u pacientů léčených Velcadem (bortezomib) nebo thalidomidem. Do naší studie byla zahrnuta skupina 42 pacientů s MM s těmito klinickými parametry: Průměrný věk pacientů byl 63,7 let (SD=9,4), ve skupině bylo 57 % mužů (24/42). 12 % pacientů (5/42) se nacházelo v klinickém stádiu IA, 26 % (11/42) ve stádiu IIA, 60 % (25/42) ve stádiu IIIA a 1 pacient byl ve stádiu IIIB. 69 % pacientů (29/42) bylo v prvním relapsu, 24 % (10/42) ve druhém a zbývajících 7 % pacientů (3/42) bylo ve třetím relapsu. 85 % pacientů (36/42) dostalo nejméně čtyři cykly terapie. 64 % pacientů (27/42) dosáhlo během doby sledování nejméně částečné léčebné odpovědi (PR). Průměrná doba sledování byla 11.0 měsíců (SD = 5.3 měs). S narůstající dobou sledování jsou průběžně vyhodnocována další data pacientů. K identifikaci plazmatických buněk v kostní dřeni používáme metodu detekce cytoplazmatických imunoglobulinů v kombinaci s technikou FISH (cIg-FISH). Výsledky cytogenetických analýz: Delece RB byla nalezena u 57 % (21/37) úspěšně vyšetřených pacientů, delece p53 u 53 % pacientů (17/32). Translokace t(4;14) byla v buňkách 61 % pacientů (22/36) a amplifikace 1q21 byla nalezena u 65 % pacientů (22/34). Pro vyhodnocení vlivu sledovaných aberací na prognózu pacientů jsme sledovali následující parametry: Celková léčebná odpověď (ORR, procento pacientů, kteří dosáhli nejméně parciální odpovědi - PR), celkové přežití (OS), čas do progrese (TTP), doba přežití bez progrese (PFS) a trvání léčebné odpovědi (DOR). Statistické porovnání parametrů léčebných odpovědí neukázalo pro žádnou ze sledovaných abnormalit signifikantní rozdíl mezi pacienty s aberací a bez aberace. Závěr: V naší skupině pacientů se žádná ze sledovaných aberací nejeví jako negativní nebo pozitivní prognostický faktor. Je možné, že nové léky Velcade a thalidomid kompenzují vliv negativních prognostických faktorů u relabujících pacientů s MM. Tyto výsledky je nutné ověřit na větším počtu pacientů a po delší době sledování.
Související projekty:

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info